Od Tulinky k Zlosynovi

S blížícím se koncem listopadu (2016) se snad i blíží slavnostní otevření rozhledny na Předním Bukovém kopci. Původní záměr, aby byla rozhledna přístupná již počátkem měsíce zhatilo snad počasí, nebo jiné objektivní důvody (kdo by to čekal že může být v říjnu chladno a pršet).

Nicméně i tak se k již téměř hotové stavbě vydává více zvědavců v naději, že se dozví jak to všechno dopadne.

K rozhledně určitě zamíří i dostatek šumperáků, nakonec to není zas tak daleko, aby se výlet nedal za půl dne stihnout. Kdo se zbaběle nevydá pod Bukový kopec autem (nahoru tak jako tak musí po svých), může se inspirovat naším nedávným výletem. Až na vyjímky nejde o přehnaně kopcovitou trasu, ačkoliv absolutní převýšení je kolem 300 m, stoupá se pěkně postupně, jen občas je výstup prudší, ale to je vzápětí zmírněno nějakou rovinku.

Nástupní místo je v prostoru u šumperského shoppimg parku, tedy někde u Kauflandu, ačkoliv to skutečné výchozí místo můžeme směle označit až u vjezdu do bývalé Sanatorky. Bohužel v inkriminovaných místech je k potkání příjemná malá hospůdka, otevírající ale až v odpoledních hodinách, tak většinu trasy se budeme muset posilňovat z vlastních zásob. Valnou část vycházky máme značenou turistickými značkami, od Sanatorky sledujeme žlutou, která odbočuje z lesní asfaltky (nicméně směr je podobný). Les je tu vyzdoben výtvory příležitostných setkání dřevosochařů, kteří dle zadání vytvořili různé smyšlené bytosti, převážně nadpřirozeného charakteru, stezka je doplněna několika upravenými studánkami a celé se to jmenuje Čarovný les. Nenáročným výstupem dospějeme k rozcestí Tulinka (žíznivci ještě mohou přemýšlet, jestli si neodskočit do hospody na Nových Domkách). Na Tulince sice končí Čarovný les, ale ne dřevěné sochy. Tentokrát povětšinou již větší díla mají znázorňovat andělské bytosti. A ty nás povedou zas o něco dále, tentokrát modrou TZ. Jde o pohodlnou lesní cestu, vlastně pořád jen mírný výstup. V rozcestí Pod Lomem modrou značku opustí zelená TZ (ale i po té by to šlo). Modrá pokračuje zvoleným nenáročným stoupáním, občas narazíme na dřevěné anděly, a tato část cesty dostala poetické označení Andělská stezka (už jsem o ní psal). Celé je to dílem setkání sochařů v blízkých Rejcharticích, kde se v létě koná setkání s názve, Andělské louky. Nové výtvory zdobí rok samotné Rejchartice, po té se část z nich přesune právě na zmíněnou trasu, takže letos jich tady zase pár přibylo.

Trasa stále neznatelně stoupá až zhruba do rozcestí k andělu s poněkud rozepjatými křídly. Tady pár metrů (výšky) ztratíme v úseku k silnici do Rejchartic. Sice bychom mohli pokračovat po modré (ale hospoda i tady otevírá až odpoledne), tudíž se vydáme podél cesty Doprava, tedy z kopce. Nebude to ale dlouho trvat, a brzy objevíme lesní cestu )Bez značení), ale nedá se to přejít, cca po 350 m a opět do lesa. Velkou zatáčkou cesta zase stoupá po úbočí Prostředního vrchu (kóta 603). Asi po 1,5 km dorazíme k velké křižovatce lesních cest, zprava se připojí asfaltka s novým značením žluté barvy, které nás provede dále. Pod křižovatkou vzniká jakási stavba, údajně nějaké přírodní balneo (zřejmě napřesrok).

Teď přichází jeden z prudších úseků (tak 100 m), pak zase mírněji a prudčeji a už jsme u Samoty (nebo Rapotínské). Místo dnes využívají v létě táborníci, ale máme-li sebou nějaký špekáček, tady se dá rozdělat ohníček a posilnit se před závěrečným výstupem. Ten nakonec taky není nijak drastický, zase asi 100 m, pek se to zmírní. Bukový kopec trasa obchází ze severní strany, od Samoty souběh modré a žluté. Až pod samotným vrcholem Předního Bukového se žlutá značka odpojí a pěšinou vyvede výletníky k vrcholu. Nová rozhledna Bukovka je tedy téměř hotová a díky výšce vyhlídky asi 18 m (základ je navíc nad terénem) se už můžeme těšit na výtečný výhled.

Dál už to půjde z kopce, v serpentinách sestupujeme k rozcestí s přístřeškem (nově pojmenované Pěticestí, dál sledujeme modrou pěší (k severu), sice bychom mohli přes Strážník k zámku v Losinách, ale chceme se podívat na osadu Ludvíkov, tak pokračujeme lesní cestou až k příchodu k cykloznačce 6197 (bílá). Ta nás svede ke zmíněné zástavbě, dál už víceméně po cestách, a protože úspěšný výlet je potřeba někde zapít, směrem k Žárové, ovšem jen k Brněnce, kde nás občerství zdejší minipivovar (Zlosin). Pak jen kousek do obce na vlak.