PÁLAVA-pěší tůra

Přirozené centrum města ve své dnešní podobě vzniklo v posledních desetiletích 16. století, přesunem původního náměstí do těsné blízkosti vstupu do zámku. Během první poloviny 17. století zde vyrostla řada renesančních domů, mnohé se dochovaly v nepříliš změněné podobě dodnes...

K těm významnějším patří dům U Rytířů se sgrafitovou výzdobou a tzv. kanovnický dům. Ozdobou náměstí je kašna se sochou Pomony s rohem hojnosti z počátku 18. století a monumentální barokní Sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723-1724. Historické středověké jádro města bylo je prohlášeno městskou památkovou rezervací.

Někdejší liechtensteinský a později dietrichsteinský zámek, stojící na výrazném skalním útesu tvoří již několik století nepřehlédnutelnou dominantu Mikulova. Původně zeměpanský hrad byl Přemyslem Otakarem II. v roce 1249 udělen v léno Liechtensteinům. Ty na konci 16. století vystřídali Dietrichsteinové...

...a za jejich vlády získal po požáru v roce 1719 zámek svou dnešní podobu. V roce 1945 při ústupu německé armády zámek do základů vyhořel, avšak díky péči Spolku pro obnovu mikulovského zámku byl v 50. letech náročně opraven. K nejzajímavějším součástem zámku patří zámecká knihovna a sál předků. Nyní je zámek sídlem Regionálního muzea v Mikulově a naleznete zde hned několik zajímavých expozic.

http://www.rmm.cz/

Jeskyně Na Turoldu je největší a nejvýznamnější jeskyně Pavlovských vrchů. Délka všech chodeb, síní a dómů přesahuje 1 km. Jeskyně je zvláštní svojí tzv. „turoldskou" výzdobou a je významným zimovištěm netopýrů.

http://www.caves.cz/cz/jeskyne/jeskyne-na-turoldu/

Okolí je přírodní rezervací a je zde vybudovaný zajímavý geologický park.

odbočka ze silnice,nedaleko PR Kočičí Kámen-Důvodem ochrany je vápencové skalisko s velmi bohatou květenou typickou pro oblast Pálavy. Například lipnice bádenská, kostřava sivá, válečka prapořitá.

Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu . Wehingenové postavili v polovině 13. století nad vsí Klentnicí hrad, který se pro svou rozlohu nazýval Waisenstein nebo Rassenstein, nesprávně Rossenstein; jeho zakladatelem byl Siegfried Waise (Sirotek), proslulý zápasník v rytířských turnajích. Kolem r. 1300 byl hrad zeměpanský a v r. 1305 ho daroval Václav III. Ortlíbu řečenému Hendík. Ve zmatcích po zavraždění Václava III. v Olomouci (roku 1306) se ho zmocnili páni z Liechtenštejna a připojili jej ke svému panství, o čemž svědčí i mikulovský urbář z r. 1414. Při dělbě lichtenštejnských statků v r . 1504 jej obdržel spolu s hradem Děvičky nejstarší syn Kryštof. Teprve urbář z r. 1560 o Sirotčím hradě nemluví a v r. 1590 se výslovně připomíná jako pustý. Zanikl tedy zřejmě někdy před r. 1590. Jako zcela pustý jej označuje urbář z r. 1629. Hrad byl vybudován na dvou rozeklaných skalních útesech, oddělených hlubokou roklí, z níž je přístup do krasové jeskyně. Hlavní část spočívala na jižním skalním útesu. Dochovala se průčelní 2,5 m silná a 8 m vysoká zeď s jedním oknem, mezerovitě spojená se zbytky věže s třemi okenními oblouky nad sebou.

křižovatka tur.cest

masivní sklaní útes.Martinka je dominantou Pálavy přímo nad Horními Věstonicemi, asi 80 m vysoká severní stěna spadá svisle, částečně i převisle. Na vrcholu jsou zbytky hradu Neuhaus. Od severní strany přiléhá k Martince Obří kámen, předsunutá skalní věž spojená se stěnou Martinky vklíněným balvanem Špuntem. Výstupy na Martinku vyhledávají vyspělí lezci.

křižovatka tur.cest

Dolní Věstonice leží na severním úpatí Pavlovských vrchů na pravém břehu řeky Dyje. Po napuštění Novomlýnských nádrží se obec ocitla na jejich jižním břehu, za zachovaným úsekem původního koryta řeky. Obec leží na staré obchodní cestě z Rakouska na Moravu[1], která i dnes spojuje Mikulov s Hustopečemi, která je vedena po hrázi mezi střední a dolní nádrží Nových Mlýnů do Strachotína; v obci se odděluje cesta do Pavlova, která pokračuje podél toku Dyje do Lednice.

Území obce bylo osídleno již od pravěku jak dokládají četné archeologické nálezy zejména z doby lovců mamutů, které jsou zpřístupněny veřejnosti v zdejším archeologickém muzeu. Jedním z nejvýznamnějších zdejších archeologických nálezů byla Věstonická venuše. Od 1. července 2008 bude náleziště zapsáno mezi Národní kulturní památky ČR.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. V šestnáctém století se zde usadili novokřtěnci - habáni. Roku 1930 měla obec 688 obyvatel, většinou německé národnosti (93,3%)[1] - tito byli po roce 1945 vesměs vysídleni.

Věstonická Venuše 

• Na východním okraji obce se nalézá významná geologická lokalita Kalendář věků a místo významných archeologických nálezů.
• Původně gotický Kostel Archanděla Michaela připomínán již v roce 1389.
• Budova bývalé radnice ze 16. století, v níž je v současné době umístněna archeologická expozice.
• Habánské náměstí, tzv. Husí plácek, patří k největším zvláštnostem mikulovské vinařské oblasti. Habánské vinné sklepy zde tvoří celé náměstíčko.

http://www.jizni-morava.cz/Palava_a%C2%A0Lednicko-valticky_areal/Kultura_a_umeni/Muzea/Dolni_Vestonice_-_Archeologicka_expozice_Vek_lovcu_a_mamutu/