PÁLAVA-pěší tůra

MIKULOV-město

Asfalt

0,0 km

Přirozené centrum města ve své dnešní podobě vzniklo v posledních desetiletích 16. století, přesunem původního náměstí do těsné blízkosti vstupu do zámku. Během první poloviny 17. století zde vyrostla řada renesančních domů, mnohé se dochovaly v nepříliš změněné podobě dodnes...

K těm významnějším patří dům U Rytířů se sgrafitovou výzdobou a tzv. kanovnický dům. Ozdobou náměstí je kašna se sochou Pomony s rohem hojnosti z počátku 18. století a monumentální barokní Sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723-1724. Historické středověké jádro města bylo je prohlášeno městskou památkovou rezervací.

Někdejší liechtensteinský a později dietrichsteinský zámek, stojící na výrazném skalním útesu tvoří již několik století nepřehlédnutelnou dominantu Mikulova. Původně zeměpanský hrad byl Přemyslem Otakarem II. v roce 1249 udělen v léno Liechtensteinům. Ty na konci 16. století vystřídali Dietrichsteinové...

...a za jejich vlády získal po požáru v roce 1719 zámek svou dnešní podobu. V roce 1945 při ústupu německé armády zámek do základů vyhořel, avšak díky péči Spolku pro obnovu mikulovského zámku byl v 50. letech náročně opraven. K nejzajímavějším součástem zámku patří zámecká knihovna a sál předků. Nyní je zámek sídlem Regionálního muzea v Mikulově a naleznete zde hned několik zajímavých expozic.

http://www.rmm.cz/

Kozí Hrádek-zřícenina

Asfalt

0,4 km

Kozí hrádek patří k jedné ze tří skalnatých dominant města Mikulova. Po nedávných terénních úpravách se tato lokalita stala vhodným volně přístupným odpočinkovým centrem.

Kozí hrádek se odedávna podílel na strategické kontrole cest spojujících Brno s Vídní a tak spoluzabezpečoval náležitou ochranu.

Na vrcholu Kozího vrchu byla v 15. století vybudována dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem, prolomená střílnami. Vybudování této věže přispělo ke zlepšení obranné techniky Mikulova, zejména mikulovského hradu (dnešního zámku), který tímto získal velmi dobré obranné schopnosti nejen u nás, ale i v rámci střední Evropy. Dodnes se dochovalo toto pozdně gotické předsunuté opevnění s břitem.

Kozí hrádek tak zůstává mimořádným stavebním dílem patřícím do součásti mikulovského stavebního jádra. Výsledkem nedávných úprav je proměna lokality ve volně přístupné odpočinkové centrum.

jeskyně Turold

Šotolina

1,2 km

Jeskyně Na Turoldu je největší a nejvýznamnější jeskyně Pavlovských vrchů. Délka všech chodeb, síní a dómů přesahuje 1 km. Jeskyně je zvláštní svojí tzv. „turoldskou" výzdobou a je významným zimovištěm netopýrů.

http://www.caves.cz/cz/jeskyne/jeskyne-na-turoldu/

Okolí je přírodní rezervací a je zde vybudovaný zajímavý geologický park.

NS Turold

Naučná stezka Turold

celková délka asi 400 m
8zastavení
fyzická náročnost nízká, celá stezka vede po rovině
stezka byla zprovozněna v roce 2001
zaměření:flóra, fauna, speleologie, geologie, paleontologie, archeologie
průvodcevydán v roce 2001, formát A4 - skládačka
NS je určena pro pěší
čas na prohlídku celé trasy cca 1hodina
stezka není zvláště značena k přístupu možno využít červenou turistickou značku
možno navštěvovat celoročně
správcem stezky je SCHKO Pálava

Panely stezky jsou umístněny v PR Turold na upraveném dně předního lomu, kde byla v roce 1999 urovnána stará navážka. Celkem je na trase osm panelů. Trasa stezky je z větší části shodná s přístupovou cestou k jeskyni Na Turoldu. Všech osm zastavení je možné shlédnout z pohodlné pěšiny, která je částečně vysypána vápencovou drtí.

Kočičí skála

Asfalt

2,2 km

Přírodní památka Kočičí skála, která se nachází v , v blízkosti silnice vedoucí z Mikulova do Klentnice. Správa CHKO Pálava.

Důvodem vyhlášení je ochrany vápencového skalního útvaru s typickou pálavskou stepní květenou (hlaváček jarní, koniklec velkokvětý aj.) nacházejícího se v blízkosti silnice vedoucí z Mikulova do Klentnice.

pod Stolovou Horou

Asfalt

3,2 km

odbočka ze silnice,nedaleko PR Kočičí Kámen-Důvodem ochrany je vápencové skalisko s velmi bohatou květenou typickou pro oblast Pálavy. Například lipnice bádenská, kostřava sivá, válečka prapořitá.

Stolová Hora-Tabulová

4,0 km

Sirotčí hrádek

4,5 km

Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu . Wehingenové postavili v polovině 13. století nad vsí Klentnicí hrad, který se pro svou rozlohu nazýval Waisenstein nebo Rassenstein, nesprávně Rossenstein; jeho zakladatelem byl Siegfried Waise (Sirotek), proslulý zápasník v rytířských turnajích. Kolem r. 1300 byl hrad zeměpanský a v r. 1305 ho daroval Václav III. Ortlíbu řečenému Hendík. Ve zmatcích po zavraždění Václava III. v Olomouci (roku 1306) se ho zmocnili páni z Liechtenštejna a připojili jej ke svému panství, o čemž svědčí i mikulovský urbář z r. 1414. Při dělbě lichtenštejnských statků v r . 1504 jej obdržel spolu s hradem Děvičky nejstarší syn Kryštof. Teprve urbář z r. 1560 o Sirotčím hradě nemluví a v r. 1590 se výslovně připomíná jako pustý. Zanikl tedy zřejmě někdy před r. 1590. Jako zcela pustý jej označuje urbář z r. 1629. Hrad byl vybudován na dvou rozeklaných skalních útesech, oddělených hlubokou roklí, z níž je přístup do krasové jeskyně. Hlavní část spočívala na jižním skalním útesu. Dochovala se průčelní 2,5 m silná a 8 m vysoká zeď s jedním oknem, mezerovitě spojená se zbytky věže s třemi okenními oblouky nad sebou.

Klentnice

5,0 km

obec,východisko na Sirotčí Hrádek,rozcestí tur.cest

http://www.klentnice.cz/index.php?nid=1433&lid=CZ&oid=143267

rozcestí u Klentnice

5,5 km

křižovatka tur.cest

zřícenina Kaple

6,3 km

menší zřícenina,zajímavé stepy

pod Martinkou

7,2 km

masivní sklaní útes.Martinka je dominantou Pálavy přímo nad Horními Věstonicemi, asi 80 m vysoká severní stěna spadá svisle, částečně i převisle. Na vrcholu jsou zbytky hradu Neuhaus. Od severní strany přiléhá k Martince Obří kámen, předsunutá skalní věž spojená se stěnou Martinky vklíněným balvanem Špuntem. Výstupy na Martinku vyhledávají vyspělí lezci.

Nad soutěskou-skalní masív Děvín a Bradlo

7,8 km

Národní přírodní rezervace vznikla spojením býv. SPR Děvín, Soutěska a Kotelna. Je největší a nejvýznamnější rezervací CHKO Pálavá. Vstup pouze po značených cestách a naučné stezce. Vrcholy Děvína a Kotelně jsou oddělené hlubokým sedlem Soutěsky. Část záp. úbočí Kotelné tvoří mohutné skály Martinky s velkou rozsedlinou s vklíněným balvanem zv. Velký špunt, tvořícím nepravý skalní most. Skalnaté útesy těchto svahů hostí vzácnou horskou, tzv. dealpinskou vegetaci s písečnicí velkokvětou (jediná lokalita v ČR), lomikamenem vždyživým a s pěchavou vápnomilnou. Především na jv. svahu Děvína se vytvořila krasová lesostep s ostrůvky mahalebkových doubrav s dřínem obecným a plochami drnových a skalních stepí s nejtypičtější pálavskou flórou v čele s nejpočetnějším výskytem kosatce nízkého v českých zemích. Na vrcholu Obory nalezneme na Moravě početně nejsilnější populaci kosatce skalního písečného. Rezervace hostí stovky druhů bezobratlých i obratlovců. Z hmyzu je to např. saranče modrokřídlá, jasoň dymnivkový, kudlanka nábožná a vzácná kobylka sága. Hojný je i roháč obecný. Pravidelně zde hnízdí dudek chocholatý. Ve skalních puklinách se vyskytují netopýří kolonie. Chov lovné zvěře včetně koz bezoárových byl v rezervaci ukončen r. 1996

pod Dívčími Hrady

9,3 km

křižovatka tur.cest

Dívčí Hrady

9,5 km

Zbytky kdysi významného a pevného hradu zvaného jako Děvičky, Dívčí hrady, Maidberk (Maidenburg) se nachází západně od obce Pavlov na příkré, ze tří stran nepřístupné skále, asi 1km od nejvyššího vrchu Pálavy, Děvína.. Hrad je poprvé připomínán v r. 1222 pod slovanským jménem Dewiczky. Pro své strategické postavení zůstával hrad v zeměpanském držení. Stavba, jejíž zříceniny jsou dosud dominantou východního konce hřebene Pavlovských vrchů, tvoří protáhlý, nepravidelný obdélník, asi 65m dlouhý a přibližně 20m široký, uzavřený vysokou hradební zdí. Zkázu hradu způsobili Švédové po vítězné bitvě u Jankova v r. 1645, kdy na hradě byla jejich posádka, která před svým odchodem hrad i s Pavlovem vyplenila a zapálila.

Zajímavostí hradu je, že na objektu nikdy nebyla postavena strážná věž, která ovšem bývala součastí obranného systému většiny dobových hradů. To znamená, že obrana hradu v tomto na války neklidném regionu spočívala v nezvykle vysokých a silných zdech, které jsou dodnes patrny. Od zříceniny hradu je překrásný výhled na Novomlýnské nádrže i do daleké krajiny

Dolní Věstonice

11,2 km

Dolní Věstonice leží na severním úpatí Pavlovských vrchů na pravém břehu řeky Dyje. Po napuštění Novomlýnských nádrží se obec ocitla na jejich jižním břehu, za zachovaným úsekem původního koryta řeky. Obec leží na staré obchodní cestě z Rakouska na Moravu[1], která i dnes spojuje Mikulov s Hustopečemi, která je vedena po hrázi mezi střední a dolní nádrží Nových Mlýnů do Strachotína; v obci se odděluje cesta do Pavlova, která pokračuje podél toku Dyje do Lednice.

Území obce bylo osídleno již od pravěku jak dokládají četné archeologické nálezy zejména z doby lovců mamutů, které jsou zpřístupněny veřejnosti v zdejším archeologickém muzeu. Jedním z nejvýznamnějších zdejších archeologických nálezů byla Věstonická venuše. Od 1. července 2008 bude náleziště zapsáno mezi Národní kulturní památky ČR.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. V šestnáctém století se zde usadili novokřtěnci - habáni. Roku 1930 měla obec 688 obyvatel, většinou německé národnosti (93,3%)[1] - tito byli po roce 1945 vesměs vysídleni.

Věstonická Venuše

Na východním okraji obce se nalézá významná geologická lokalita Kalendář věků a místo významných archeologických nálezů.
Původně gotický Kostel Archanděla Michaela připomínán již v roce 1389.
Budova bývalé radnice ze 16. století, v níž je v současné době umístněna archeologická expozice.
Habánské náměstí, tzv. Husí plácek, patří k největším zvláštnostem mikulovské vinařské oblasti. Habánské vinné sklepy zde tvoří celé náměstíčko.

http://www.jizni-morava.cz/Palava_a%C2%A0Lednicko-valticky_areal/Kultura_a_umeni/Muzea/Dolni_Vestonice_-_Archeologicka_expozice_Vek_lovcu_a_mamutu/

Fotografie (36) • Foto: radimm

Vstoupit do fotogalerie (36 fotografií)

Pavlovské vrchy, ze všech stran obklopené úrodnými vinicemi, patří se svými bělostnými vápencovými skalami, kvetoucími kosatci na sluncem ozářené skalní stepi, dubovými háji, zříceninami gotických hradů, jedinečnou architekturou historického Mikulova i vinnými sklepy v okolních obcích k nejznámějším a nejnavštěvovanějším místům České republiky. Není se čemu divit, neboť to všechno spolu se suchým a teplým podnebím propůjčuje pálavské krajině téměř středomořský ráz, který bychom jinde vČechách nebo na Moravě marně hledali. Jméno však nedostala Pálava podle palčivých slunečních paprsků, jak bychom se snadno mohli domnívat, ale podle staršího českého jména vinařské vsi Pavlov.

Vítejte tedy na jednom z nejzajímavějších pěších výšlapů.

Foto: radimm

Východiskem je Mikulov a červeně značená stezka.Přes nádherné město nad nímž dominuje Sv.Kopeček s kostelem dojdeme ke zdejšímu zámku se spoustou zajímavých expozic.Trasa dále městskými uličkami vystupuje na zř.Kozí Hrádek s rozhlednou.Né daleko je to odtud na zajímavé vápencové Jeskyně Na Turoldu,ve stejnojmenné př.rezervaci.Červená obchazí Turold a napojí se na silnici.Míjíme krásnou Kočičí skálu nalevo a Kočičí kameny napravo.Ze silnice odbočujem a stoupáme prudce po svahu Stolové Hory až na hřeben.Přes celou Stolovou horu(458m.n.m),přechodem přes sedlo pod Sirotčím hrádkem, dojdeme k romantickému Sirotčímu Hrádku.Červená prudce klesá na okraj obce Klentnice.Odtud se dá po červené dále pokračovat na Kotel,důležitou křižovatku.tur.cest a k naučné stezce a nebo po modré po svazích Pálavy(kterou se vydáme) až k nádherným skalním útvarům Martinka a Trůn.Místo je to skutečně úžasné.Mezi skalami jsou vytvořeny soutěsky a rokliny.Modrá odtud prudkým výstupem pokračuje na skalní masív Děvína.Odtud se dá sejít opět do Kotle a volit jiné varianty nebo naučnou stezku.Modrá,ale do Kotle nemíří a podél nádherného skalního bradla s výhledy na okolí,nás dovede do sedla pod Dívčími hrady.Na zříceninu vystoupáme po červené.Ta také odtud vede na nejvyšší horu Pálavy-Děvín a nebo do Dolních Věstonic,kam pokračujeme.Odtud se také dá po zelené značce sejít do vinařské obce Pavlov.Dlouhým sestupem a mezi vinicemi se vynoříme přímo u archeologického muzea v Dolních Věstonicích.

Poslední aktualizace: 16.5.2009

PÁLAVA-pěší tůra na mapě