Pozlovice - Luhačovice - Pozlovice
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Pozlovice - Nová čtvrť, turistický rozcestník | Asfalt | 0,0 km | ||
Tímto rozcestím prochází dvě trasy Červený okruh Dušana Jurkoviče, který vás na trase dlouhé 16 km provede krásami a zajímavostmi Luhačovického zálesí. Modrá TZ jížním směrem vede do Luhačovic, dále do Bojkovic a Žitkové. | ||||
Kostel sv. Martina | Asfalt | 0,6 km | ||
Roku 1642 nákladem majitele panství Pavla Serenyiho byl na místě starého dřevěného kostela vybudován nový kostel. Roku 1663 byl kostel nově vybudován. V r. 1672 byl kostel rozšířen co do délky a po bočních stranách o kaple (pod pravou kaplí je hrobka hrabat Serenyiů). V listopadu 1704 byly Pozlovice vypáleny za nájezdu Kuruců z Maďarska. Za renovace farního kostela v letech 1790 - 1798 byly pro kostel pořízeny i varhany. Chrámový kůr i s 2 obrazy s výjevy ze života sv. Antonína Paduánského jsou vesměs díla z počátku tohoto století. Hlavní obraz představuje sv. Martina, původně pohanského římského důstojníka, později slavného biskupa francouzského města Toursu, který žil ve 4. století. V bočních kaplích jsou sochy: Pieta a sv. Anna s dítětem Marií. Kostelní interiér byl renovován r. 1966 | ||||
Pískovcový kříž | Asfalt | 0,7 km | ||
Obchod se smíšeným zbožím | Asfalt | 0,8 km | ||
Fara | Asfalt | 0,8 km | ||
Roku 1757 byla na místě staré fary postavena nová farní budova ve stylu barokního zámečku. Erb nad vchodem do fary připomíná hraběte Amanda Serenyiho, který finančně stavbu podpořil. Velkou zásluhu o postavení fary měl i tehdejší pozlovský farář P. Jan Minikati z Kroměříže. | ||||
Hasičárna | Asfalt | 0,8 km | ||
Socha sv. Jana Nepomuckého | 0,9 km | |||
Hotel Ogar | Asfalt | 0,9 km | ||
Základní škola | Asfalt | 0,9 km | ||
Pamětní desky na Věru Haluzovou, JuDr Jana Haluzu a Antonína Václavíka. | ||||
Kříž na rozcestí | 1,3 km | |||
Pizzérie Bludička | 2,8 km | |||
Augustiánský dům | Asfalt | 2,9 km | ||
Novorenesanční objekt s novogotickou kaplí Panny Marie tvoří jeden celek | ||||
Boží muka | Asfalt | 3,0 km | ||
Boží muka se soškou Piety a reliéfem Mrskání Krista. | ||||
Vila samorostlá | Asfalt | 3,1 km | ||
Vila Niva | Asfalt | 3,3 km | ||
Vilu Nivu postavil v roce 1923 starší bratr Antonína Václavíka František. | ||||
Infoaltán Křapodola | Asfalt | 3,5 km | ||
Penzion Na hrázi | Šotolina | 3,8 km | ||
Hráz | 4,1 km | |||
Luhačovický potok | 5,5 km | |||
Cíl | 7,8 km |
Východištěm mé chůze je turistický rozcestník. Pokračuji ulicí A. Václavíka ke hřbitovnímu kostelu sv. Martina. Od kostela jsem sešel k obchůdku, kde jsem si koupil minerálku. Naproti němu stojí fara, která vypadá jako barokní zámeček. Postoupil jsem ke zdejší hasičárně, před níž stojí, socha sv. Jana Nepomuckého. Minul jsem hotel Ogar a u základní školy stanul před pamětními deskami. Pak jsem minul kříž a pokračoval Hlavní ulicí dále do Luhačovic. V pizzerii Bludička jsem si dal pizzu a potom jsem si prohlédl Augustiánský dům i s kaplí Panny Marie. Poté jsem začal stoupat opět k Pozlovicím. U domu čp 206 jsem objevil krásná boží muka. Za nimi pak jsem si prohlédl vilu Samorostlá. O pár kroku výše stojí vila Niva, dům, který postavil František Václavík. V infoaltánu Křapola jsem chvíli poseděl, minul jsem penzion Na hrázi. Přešel po hrázi a kráčel po levém břehu. Překročil Luhačovický potok a po pravém břehu došel opět k hrázi. A odtud vystoupal k turistickému rozcestníku, z kterého jsem vyšel.