Luhačovice - vila Kancnýřka
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Další méně známou luhačovickou kulturní památkou je pozoruhodná – ve svahu situovaná - vila na rozlehlém podlesním pozemku nad Pražskou čtvrtí, která nese jméno po svém stavebníkovi, C.K. radovi Zemského soudu v Brně, Bedřichu Kancnýřovi, který byl nejen častým návštěvníkem lázní Luhačovice, ale také jejich akcionářem a velkým podporovatelem. Tuto velmi uznávanou stavbu, která měla svému majiteli sloužit jako letní byt či spíše letohrádek s možností pronájmu, najdeme na ulici Československé armády (č. 395) a byla postavena v letech 1906 až 1908. Občas bývá označována za – mezi vilami vzácnou – ukázku historismu.
Zajímavou stavbu na půdorysu písmene V (její jádro tvoří šestiboký centrální prostor, z něhož vybíhají tři jednopatrová obdélná křídla) navrhl architekt Jan Mráček. A u tohoto jména stojí za to se chvíli zdržet. Syn známého přerovského stavitele se narodil v Nehasicích u Loun a zemřel v Brně, kde také dlouho působil, např. ve funkci zemského architekta. Krom toho také pracoval v Praze a ve Vídni a v obou těchto městech také studoval (ve Vídni byl žákem profesora Otto Wagnera). Možná i proto se není co divit, že tento člověk byl současné také velkým veslařem, lyžařem a zejména turistou.
Vila - přes své nevelké rozměry – působí monumentálním dojmem. Je to dáno působivým využitím architektonických prostředků, zejména minimalizací oken na čelní fasádě a odstupňováním vstupu a věže. Budova má reprezentativní vstupní část s hranatými pilíři, které nesou balkon krytý stanovou stříškou. Půdorysné řešení přízemí i patra je přitom téměř shodné. Ve vile se od počátku nacházela vstupní hala, samostatné pokoje (oddělené hygienickým příslušenstvím), výtah na jídlo a schodiště na levé straně. Dominantou této pozoruhodné stavby je však vyhlídková odstupňovaná vížka, která umožňuje výhledy do lázeňského údolí. Vila je považována za "ojedinělou syntézou geometrické secese a orientálních vlivů s důmyslným využitím soustavy průniků a šikmin". Odborníci hovoří o "dispoziční aplikaci geometrické moderny nejen u dekorativní složky, ale i v jejím hmotovém vyjádření".
Na počátku padesátých let Kancnýřovi vilu prodali rodině současného majitele. Novým majitelům ale soudruzi vzápětí přidělili nájemníky. Postupně došlo k devastaci této krásné stavby a díky tomu – i zásluhou několika necitlivých zásahů – se z původní krásy Kancnýřky zachoval jen zlomek. Přesto, že je vila již od roku 1992 zařazena mezi Kulturní památky ČR, postupně chátrá a v současnosti je nutná její rozsáhlá rekonstrukce.