Přes Javoří hory z Otovic do Meziměstí

Trasy • Pěší trasa • Velká náročnost

Otovice, konečná	Asfalt	0,0 km
Začneme po silnici ve směru jízdy autobusu. Podle map by se tu měla nacházet modrá značka do Božanova, ta ale byla loni zrušená, tak ji nehledejte.
CZ-PL hranice	Asfalt	1,8 km
Ještě asi 100 metrů silnice k první odbočce doleva.
Začátek zelené		2,0 km
Zelená značka na sloupu u odbočky vypadá spíš jako modrá, každopádně po této cestě odbočte ze silnice vlevo.
První křižovatka...		2,4 km
… a první zádrhel. Cesta se rozdvojuje, značky nikde. Logika velí držet se co nejvíce hranic, takže jdeme vlevo. Poznávací znamení – na kopci vedle cesty je osamocený strom.
Lípa		2,6 km
Tedy doufám, že je to lípa. Odspodu je obrostlá výmladky, ale mezi nimi najdete i kýženou zelenou značku, důkaz že jdete správně. Je odtud krásný výhled na Broumovské stěny (foto 2) a Javoří hory (foto 3). Po cestě na 3. fotce půjdeme mezi políčky pořád rovně, i když se z cesty stane nakonec pěšinka. Značky nehledejte, nejsou. Ani není na co je umístit.
Mez		3,7 km
Pěšina končí mezí, která láká k odbočení směrem k hranicím vlevo. Nedělejte to, dojdete do kopřiv. Jděte ještě kousek po kraji pole podle fotky 4 a pak zahněte doprava po polní cestě.
Stromořadí		4,2 km
Dojdete ke stromořadí, vedoucí k zemědělské usedlosti vlevo z kopečka. Jděte podél stromů.
Statek		4,3 km
Je nutné projít dvorem statku, nejspíš po vás vystartují dva trhači. Nebojte se jich, jsou v pohodě. Za statkem se jde po široké cestě podél hranic k hraničnímu přechodu u Šonova a dokonce v první fázi potkáte i dvě zelené značky (foto 5 – statek zespodu).
Hraniční přechod (foto 6)	Asfalt	5,0 km
Zato tady už široko daleko žádnou značku neuvidíte a nenajdete ani cestu. Podle mapy by měla vést přímo po hranici, ale tam je jen džungle s velkým podílem kopřiv. I kdybyste překonali prvních 50 metrů k potoku a vyšplhali nad něj, neuvidíte nic jiného, než pětimetrový pás kopřiv a vedle z obou stran pole. Proto hranici opustíme a vydáme se do Šonova asi půl kilometru, až narazíme na jinou zelenou.
Šonov		5,9 km
Ze silnice odbočíme vpravo, za mostem vystoupáme k další usedlosti, přes kterou musíme přejít. Za ní se cesta rozdvojuje, původně se (podle mapy) chodilo vlevo, teď je správně vpravo.
Remíz		6,7 km
Že jdeme správně, zjistíme u malého remízku, kde jsou značky. Dál je cesta dobře značená, dojdeme k lesu, kde odbočuje vlevo cesta se závorou.
Závora		7,9 km
Za touto závorou už trochu pozor. Vystoupáme do kopce a přijdeme na louku (foto 7). Hned na kraji odbočuje doprava, tedy směrem k hranicím, cesta. Vede ale zpět do Šonova a odbočky z ní končí v lese. Takže tudy ne. Na opačném konci louky je posed, jdeme k němu.
Posed		8,2 km
K posedu je sice taky vyšlapaná cestička, ale ani to není ta pravá. Ještě pár metrů k široké cestě.
Odbočka		8,3 km
Vidíte ji na foto 8. Tady sejdeme ze zeleně značené cesty a dáme se doprava. Že jdete správně, poznáte podle toho, že se jde mírně z kopce v oblouku k potůčku, tekoucímu přímo přes cestu.
Potůček		8,5 km
Široká lesní cesta, mírně stoupající do kopce. Zpovzdálí sleduje tok potůčku.
Odbočka vpravo		8,8 km
Má sice správný směr (foto 9), ale špatnou délku. Končí hodně brzy. Situace se pak ještě opakuje. Cesta končí u oplocené paseky s mladými stromky.
Ta správná odbočka (foto 10)		9,1 km
Tady teprve doprava. Poznávacím znamením je vysoký břeh odbočující cesty a hlavně volný prostor (paseka) za křižovatkou. To žádná jiná odbočka naštěstí nemá, takže se nemůžete splést. Takže jdeme doprava, široká a dost rozježděná cesta se postupně zužuje, přichází k průseku a za ním už je to jen pěšina. Ale vydržte, snad 150 metrů za průsekem už je hranice (foto 11 – sice rozmazané, ale hraniční kámen vidět je a pěšina vpravo taky).
Hranice		9,3 km
A hned je tu důkaz, že jsme šli správně (foto 12). Následuje zhruba 5,5 km po hraniční stezce. V lese je znatelná dobře, značení je v pořádku, pomáhají i hraniční kameny. Problém nastává na dvou úsecích bez lesa v prvních dvou kilometrech úseku. Tam cesta vypadá jako na fotce 13. Kapradí, případně podrost buku jsou tou příjemnější variantou. Ostružiní, svízel a hlavně nezanedbatelná příměs kopřivy (asi na 40 m prakticky monokultura) tou horší. Nejdřív jsem se snažil si cestu prošlapávat, ale to bych prošlapával do teď. Kopřiva, pot a prach je zajímavá kombinace… Každopádně revma u mě nemá šanci. Dál už to jde. Cesta se postupně rozšiřuje a jde se pohodlně. Navíc se objeví i výhledy na polskou stranu (foto 14, 15 a 16).
Pod Červeným vrchem		14,6 km
Zleva přichází naše modrá značka z Broumova (foto 17) a kousek za rozcestím je i rozcestník polský (foto 18). Obě značky pak pokračují společně (foto 19). Pokud už toho máte plný zuby, vemte to po modré dolů a za hodinku a půl jste v Broumově.
Třípanský kámen		16,4 km
Hraniční kámen (foto 20 a 21)z roku 1732 na hranici Čech, Kladska a Slezska.
Pod Czarnochem		17,2 km
Modrá se opět odklání, aby se přes Janovičky (opět možnost sejít do Broumova) obloukem vyhnula kopci a vrátila se zpět na hranici. My ale jdeme hrdinsky po polské zelené přes kopec.
Czarnoch		18,4 km
Tenhle kopec na vás dojem neudělá, nic moc z něho vidět není. Jen se trochu zadýcháte.
Nad Janovičkami		18,8 km
Bývalý hraniční přechod pro turisty (foto 22 a 23). Dále pak jdou naše modrá a polská zelená pěkně pospolu, jen pod kopci se vždy na chvilku rozdělí. Zelená to bere přímo nahoru dolů, modrá vrcholy obchází. Výhledy z obou cest jsou prakticky shodné (foto 24 a 25). Jen kvalita cest se trochu liší (foto 26 – modrá vlevo, zelená rovně).
Čertův vrch		22,4 km
Opět jedno místo, kde si můžeme vybrat, zda po modré nebo zelené.
Pod Javorovým vrchem		23,7 km
Zde kromě krátkého rozchodu obou značek (foto 28) ještě navíc končí žlutá z Broumova a Heřmánkovic (foto 27). Opět možnost vrátit se do civilizace. Z Javorového vrchu je pak výhled do Polska (foto 29) a taky je tušitelný další postupný cíl – vrch Široký (foto 30). Na ten je to pěkně nepříjemné stoupání, ale je z něho solidní výhled. Bohužel zde se projevila moje skleróza. Došla mi baterie ve foťáku, dal jsem náhradní a zjistil, že po posledním focení jsem ji zapomněl nabít. Aspoň že to zjištění přišlo až teď. Z Ruprechtického Špičáku mám fotky od minula, přišel jsem jen o obrázky ze Širokého a pak z Vižňova, ale to mi až tak nevadí.
Ruprechtický Špičák		25,7 km
Výhled z rozhledny (foto 31 a 32) si nenecháme ujít. Budete-li chtít jít po hranici dál, pokračování zelené hraniční cesty jsem popsal na http://www.turistika.cz/turisticke-trasy/detail/mezimesti-ruprechticky-spicak-starostin-mezimesti. Teď jen spadneme sešupem k rozcestí. Taky je možné volit žlutou značku a sestup do Ruprechtic.
Za Světlinou		26,6 km
Zde před boudou modrá z hranic definitivně odbočuje (foto 33). Sešup pokračuje zpočátku lesem, později otevřenou krajinou s výhledy do obce Vižňov.
Vižňov, rozcestí se žlutou značkou	Asfalt	31,6 km
A odtud nás modrá po silnici dovede až do cíle v Meziměstí.
Meziměstí	Asfalt	34,1 km
Máme to za sebou a v nohách cca 35 km.

1-Otovice na pohledu od hraničního přechodu • Fotografie (34) • Foto: HonzaC8

Vstoupit do fotogalerie (34 fotografií)

2-Broumovské stěny od lípy

3-Javoří hory od lípy

Vstoupit do fotogalerie (34 fotografií)

Vezmu to trochu zeširoka, omlouvám se. Na podzim 2009 jsem se dostal zase po 35 letech na Ruprechtický Špičák a prošel jsem kousek Javořích hor po hranicích do Starostína po polské zelené značce (https://www.turistika.cz/trasy/mezimesti-ruprechticky-spicak-starostin-mezimesti). Krásná cesta, ta túra neměla chybu. Už tehdy jsem se rozhodl, že tuhle hraniční zelenou určitě projdu i v její zbývající části, tedy až do Otovic. O víkendu 10. a 11. července jsem si toto rozhodnutí i přes velké vedro (přes 30°C ve stínu) částečně splnil a prošel jsem trasu z Otovic přes Tlumaczow, Ruprechtický Špičák a Vižňov do Meziměstí a k tomu další dvě přístupové cesty do Javořích hor z Broumova přes Janovičky a přes Heřmánkovice (popíšu záhy též). To „částečně“ jsem napsal z toho důvodu, že projít zelenou značku tak, jak je na mapách, je dnes bohužel v úseku od Šonova po vstup do lesa nemožné a musel jsem hledat náhradní cesty, jak se na hranici znovu dostat. Nakonec se povedlo, stálo mě to jen pár kilometrů navíc. Pak ale nastalo dilema, jestli sem vůbec tuhle trasu uvádět. Nakonec jsem ale usoudil, že se třeba najde ještě nějaký šílenec, kterému trochu problémů v orientaci vadit nebude, kterému nebudou vadit ani další nástrahy, o nichž se zmíním a kterého nalákám na krásnou krajinu, nádherné výhledy a absolutní klid bez lidí.

Náročnost trasy hodnotím jako vysokou. Špatné značení a neexistující cesty jsou jedním důvodem. Občas se budete prodírat ostružiním a kopřivami (vidět mě po túře v kraťasech…). A konečně půjdete převážně přímo po hranici přes kopečky nejprudším svahem, žádné obloučky na zmírnění.

Trasa není okružní, to znamená se dostat do výchozího bodu a z konečného bodu. Doporučuji zajet autem do Broumova (já stanoval v Martínkovicích v soukromé turistické základně U Nývltů, vřele doporučuji, je tu vše, co turista potřebuje včetně fajn lidí a za hubičku) a odtud dojet do Otovic autobusem. Ten můj jel v 6,55. Z Meziměstí se pak do Broumova dostanete snadno vlakem i autobusem.

2-Broumovské stěny od lípy • Foto: HonzaC8

No a podrobný popis trasy vidíte trochu výše. K tomu účelu jsem zařadil do galerie i upravenou mapku současného stavu a s čísly položek popisu a dále pár fotek s popisky.

Poslední aktualizace: 28.4.2016

Přes Javoří hory z Otovic do Meziměstí na mapě