Stráž pod Ralskem - Mimoň
Trasy • Pěší trasa • Malá náročnost
Stráž pod Ralskem - Kaple svatého Jana Nepomuckého | 0,0 km | |||
Jedná se o barokní stavbu z roku 1722. Mezi zámkem a kaplí je spojovací cesta s alejí mohutných stromů. Z cesty je odbočka dolů do města. | ||||
Stráž pod Ralskem - Zámek Vartenberk | 0,3 km | |||
Zámek Vartenberk byl postaven na místě někdejšího hradu v 16. století na východní straně Zámeckého vrchu. V roce 1987 vyhořel a je veřejnosti nepřístupný. | ||||
Stráž pod Ralskem | 0,6 km | |||
Město v údolí řeky Ploučnice a pod kuželem vrchu Ralsko a vrchu Hamerský Špičák. Žije zde 4000 obyvatel. Město vzniklo v podhradí a převzalo název hradu Stráž - Wartenberg. První zmínka o obci je obsažena v listině krále Václava II. z 28. srpna 1283. | ||||
Pozůstatky těžby uranu jsou stále patrné. | Asfalt | 1,8 km | ||
Od 60. let 20. století probíhal v okolí města nejprve geologický průzkum a později i samotná těžba uranové rudy. Do současnosti ve městě sídlí státní podnik DIAMO, který se mimo jiné zabývá likvidací ekologických škod způsobených těžbou uranu. Areál bývalých uranových dolů s přilehlou velkou usazovací nádrží (Sedlištský rybník) se rozkládá západně od města. | ||||
Odbočka k Průrvě Ploučnice | 4,2 km | |||
Průrva Ploučnice | 4,4 km | |||
Průrva Ploučnice, zvaná též Pekelný jícen, Hromová rána či Čertova díra je umělým vodním tunelem, kterým protéká řeka Ploučnice. Za dostatečného stavu vody je využívaná vodáky. Ploučnice zde vtéká do soutěsky mezi strmými pískovcovými stěnami. Asi po 50 metrech se stáčí vpravo a vtéká do prvního tunelu, dlouhého asi 13 metrů. Průrva Ploučnice byla 17. prosince 1997 prohlášena Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. | ||||
Noviny pod Ralskem | 5,4 km | |||
K 1. lednu 2012 v obci žilo 273 obyvatel. Novina bylo ve středověké češtině označení pro jař, tedy pole, které byla v trojpolním systému obnovena po úhoru. Ve jménech vesnic bývá vykládáno jako označení pro „novou zemi“, pozemky nově přetvořené v pole či louky. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1543. Z roku 1786 pochází zdejší kostel Nejsvětější Trojice. Na zdejším hřbitově je cenná kaple se stejným zasvěcením, tedy Nejsvětejší Trojice a také brána z 18. století. V obci jsou Boží muka a řada patrových roubených statků.U hostince roste památná lípa malolistá. | ||||
Rozcestník v Novinách pod Ralskem | 5,9 km | |||
Ralsko | Šotolina | 8,9 km | ||
Ralsko je výrazným, z daleka viditelným vrchem a se svými 696 metry nad mořem nejvyšším bodem České tabule. Strmý vrchol se skalnatými svahy vznikl ve třetihorách, kdy kvádrovými pískovci, vystupujícími ve spodní části, pronikla mohutná žíla čedičové horniny. Postupně erozí vznikly rokle, skalní věže a pískovcové bloky. Nejvyšší část tvoří stejnojmennou přírodní rezervaci. Na jižní straně je malý lom, který byl v provozu do roku 1925. Na skalnatém vrcholku se nacházejí hradby, zříceniny dvou obytných věží, obvodové zdivo paláce a zbytky zdiva dalších budov. Zachovaly se mohutné štítové zdi o tloušťce 5,6 metru. Hrad je zapsán do seznamu kulturních památek. | ||||
Vranovské skály | 10,4 km | |||
Vranovské skály jsou přírodní památka, státem chráněná od roku 1991. Jedná se o skupinu pískovcových věží. Předmětem ochrany je celý skalní komplex nad osadou Vranov. Nejznámější je Juliina vyhlídka opatřena v roce 1822 do skály vytesanými schody, zábradlím a vyhlídkovou plošinkou. Dalšími skalami jsou Mléčný džbán či Džbán podmáslí (Molkenkrug), Kazatelna, Kočičí kámen, Luční kámen (Fuchsstein), Velký liščí kámen - Luční věž (Weisentein), Malý liščí kámen a Skluzavka. | ||||
Mimoň | 13,3 km | |||
Město Mimoň v Ralské pahorkatině, v podhůří Lužických hor. Městem protéká řeka Ploučnice a zde se s ní spojuje Panenský potok. Počátkem roku 2012 zde žilo 6 720 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1262 a týká se jakéhosi Lotolduse de Nemans. Farní kostel sv. Petra a Pavla vystavěl v letech 1661-1663 italský stavitel Giulio Broggio kostel s farou v barokním slohu. Areál Božího hrobu. S plánem na vybudování kopie Božího hrobu podle jeruzalémského vzoru přišel Jan Putz z Adlersthurnu. Roku 1655 bylo vybráno místo pro stavbu vedle zbořeného kostela sv. Kříže v Mimoni. Stavbu nakonec uskutečnili synové Jana Putze a v roce 1665 ji zadali Giuliu Broggiovi. Stavba trvala dva roky a o rok později byl areál vysvěcen. Špitál. Stojí bezprostředně vedle areálu Božího hrobu. Nyní je zde Městské muzeum. Sloup Nanebevzetí Panny Marie stojí na hlavním mimoňském náměstí. Zámecký park. U zámeckého parku, ovšem na protilehlém břehu Ploučnice kdysi stával mimoňský zámek z 15. století, rozšířený roku 1664 do trojkřídlé podoby, ten však byl za éry socialismu v zchátralém stavu v roce 1985 zbořen. Samotný park byl původně zřízen jako bažantnice s hájovnou. Opravu a rozšíření parku zahájil František de Paula z Hartigů. Stával zde pomník básníku Horatiovi a též malý altánek. Novodobá rekonstrukce parku proběhla v roce 1998. Ve středu parku se nachází rybník s ostrůvkem. Pozůstatky prameniště z roku 1785 jsou kopií pramene Géronstère v lázních Spa v Belgii. | ||||
Mimoň - železniční stanice | 14,2 km | |||
Nádraží leží v západní části města Mimoň a spolu s tratí do Liberce bylo veřejnosti zpřístupněno dne 16. září 1900. Zastavují zde všechny vlaky osobní dopravy a probíhá zde křižování osobních vlaků. |
Túru zahájíme u kaple sv.Jana Nepomuckého. Po červené dojdeme k nedalekému zámku. Odtud sestoupíme na náměstí 5.května. A pak dále kolem zdevastované KRAJINY až k Průrvě Ploučnice. Přes Noviny pod Raskem dojdeme k rozcestníku. Zde odbočíme vlevo stále po červené a vystoupáme přímo na kopec Ralsko. Krátce nato sestoupíme k Vranovským skalám s krásnými výhledy do kraje. Za pár minut pak jsme v Mimoni.