Výstup na Říp.
Trasy • Pěší trasa • Malá náročnost
Vždy, když jedeme po dálnici D8 na sever Čech a míjíme magickou horu Říp, tak si říkáme, že příště si na ni určitě vyjdeme. Tentokrát jsme se vraceli z krásného výletu z Českosaského Švýcarska a shodli jsme se, že dnes to bude. Sjíždíme směrem na Roudnici nad Labem a za chvilku vjíždíme do vesničky Rovné. Pakrujeme auto a vyrážíme. Lipovou alejí jdeme k zalesněnému úbočí Řípu. Tady pročítáme informační tabule, abychom před vlastním výstupem načerpali co nejvíce informací. Pak pokračujeme po modré směrem k vrcholu. Mezi stromy jsou občas průseky, kterými je vidět do okolí. Při dobré viditelnosti lze údajně dohlédnout až do Prahy. Takové štěstí jsme neměli, přesto byly pohledy do KRAJINY krásné. Pod vrcholem jsme narazili na turistickou chatu s občerstvením. Protože už bylo po sezóně, byla bohužel zavřená. Odtud jsme pokračovali k rotundě sv. Jiří. I ta byla bohužel nepřístupná. Zpět jsme se vraceli stejnou cestou, po modré turistické.
„Podejděme pod tuto horu, tam dětem, skotu odpočineme.“ Slovo „Říp“ prý v jazyce předslovanských obyvatel české kotliny znamenal „hora.“ Podle historiků to dokazuje význam, který Řípu přičítali už lidé doby bronzové. Snad je to tím, že tento 456 metrů vysoký kopec neobvyklého tvaru se tyčí uprostřed roviny. Snad je to tím, že v sobě obsahuje magnetovec, který mu dodává určité fyzikální vlastnosti. V obecném povědomí je ale Říp v první řadě spjatý s legendárním příchodem praotce Čecha a jeho kmene do našich zemí. Vždyť kdo by neznal rozhovor Čecha a jeho družiny po té, co vystoupili na Říp: „..... ,rozvažte, jaké by bylo vhodné jméno pro tu zemi.´ Ti hned, jako z božího vnuknutí, zvolali: ,Poněvadž ty, otče, sloveš Čech, kde najdeme lepší nebo vhodnější jméno, než aby i země slula Čechy?´“ Touto pověstí, kterou jako první písemně zachytil Kosmas, si Říp navždy vydobyl místo mezi symboly českého státu. K hoře neodmyslitelně patří také románská rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha. Nechal ji vystavět kníže Soběslav v roce 1126, když u Chlumce porazil německého panovníka Lothara. Ovšem nebyla to první svatyně na Řípu, podle historiků navázala na mnohem starší stavbu. Nejprve byla rotunda zasvěcena jen svatému Vojtěchovi, až v 16. století byla svěřena také pod ochranu svatého Jiří. Právě u příležitosti jeho svátku se v dubnu koná pod Řípem tradiční pouť. Jako magické místo vnímali Říp i naši mladší předkové. V revolučním roce 1848 se vrchol Řípu stal místem táborů lidu a hádejte, odkud byl o dvacet let později byl do Prahy slavnostně přivezen jeden ze základních kamenů Národního divadla? Díky svému významu v českých dějinách byla hora Říp spolu s rotundou prohlášena národní kulturní památkou.