Z Litomyšle do České Třebové (červená)

Z Litomyšle do České Třebové lze snadno dojít po turistických značkách nejméně dvěma způsoby. Obě základní trasy, červená (16 km) i zelená (13 km) jsou velice pěkné, příjemné a zajímavé. My jsme si tentokrát zvolili značku červenou.

Ovšem hned na startu na litomyšlském náměstí jsme zaznamenali určité drobné nesrovnalosti s umístěním a směřováním šipek rozcestníku. Proto mějme pro příště na paměti, že obě zmíněné značky vedou kolem zámku, tedy z náměstí vzhůru kolem sochy A. Jiráska.

I v dalším úseku však obtíže pokračovaly, jako tomu v ulicích měst a zvláště okolí škol bývá nezřídka, zřejmě se vedení značky časem měnilo a nedošlo k důkladnému odstranění značek starých. Proto opět pro případné váhání rada: červená odbočuje již u hřbitova, tzn. neobchází ho celý kolem hlavního vchodu, ale vede hned podél boční zdi dozadu.

Díky tomu se pak kolem sportovního areálu dojde do příjemného lesíka s naučnou stezkou Černá hora, místo, aby se muselo až do Strakova po silnici. Na tu se napojíme až za lesíkem, odkud už je to do obce jen kousek.

Strakov je dnes docela pěkně upravená vesnice, kde si můžeme – po prvních 5 kilometrech výletu – chvíli odpočinout, než se vydáme vzhůru do lesů – dalších 5 km Nad Zlatou studánku. Stoupání je ovšem pohodlné, cesta široká a pevná, takže si skoro ani nevšimneme, jak vysoko jsme se dostali (kolem 600 m. n. m.).

U studánky je turistický přístřešek, kde si opět můžeme odpočinout a třeba posvačit, hodí se hlavně, když vás cestou zastihne déšť, jako se to nyní stalo právě nám… Studánka teče vydatně – a skýtá tedy také příjemné osvěžení.

Ještě kousek nad studánkou pak stojí srub, v době naší návštěvy opuštěný, ale je zde i rozměrný přístřešek s lavičkami a stoly, takže i tady se dá posedět, někdy možná dokonce ne nasucho…

Kousek za chatou už se na zmíněném rozcestí dostaneme na asfaltku, která nás vyvede ven z lesa a na silnici, po níž dojdeme po návrší, mezi loukami s pasoucími se kravami, které turisty se zájmem pozorují, nad vesnicí Kozlov až k rozcestí pod chatou a rozhlednou na Kozlovském kopci. U chaty si lze zadovádět na dětském hřišti nebo se občerstvit v příjemné restauraci.

Rozhledna byla při naší cestě zavřená, protože bylo deštivo, ale navštívili jsme ji už dříve a je to opravdu intenzívní zážitek, i když snad ještě bláznivější je nedaleký Andrlův chlum, tam už se leckteré slabší povahy neodváží…

Od rozhledny už budeme klesat poslední 3 kilometry do České Třebové, přičemž ještě cestou mineme rozcestí Serpentýny, kde se setkáme se žlutou značkou, která nás doprovodí až k parku Javorka na okraji města, který je opravdu příjemným přivítáním pro přicházející turisty.

A na závěr výletu jako obvykle musím doporučit sladkou tečku – v tomto případě tradiční Cukrárnu U Suků kousek pod náměstím, nyní sice skrytou pod lešením, ale naštěstí v provozu! Doporučujeme třeba Božské řezy, Třebovský pražec nebo domácí medovník!