Zimní Hejšovina z Machovské Lhoty

Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost

Machovská Lhota, bus	Asfalt	0,0 km
Po modré směr Pasterków.
Machovská Lhota, odbočka		0,2 km
Odbočíme vlevo po žluté do luk nad Machovskou Lhotou (foto 1 - 3). Dále lesem (foto 4 - 6).
Hranice s Polskem (foto 7)	Šotolina	1,9 km
Neznačený úsek tzv. Německé cesty. Mírně stoupáme po hranicícch a později mezi skalami (foto 8 - 13).
Přístřešek		3,8 km
Rozcestí u přístřešku (foto 14 a 15). Dáme se vpravo lesem po modré značce. Brzy vyjdeme z lesa pod osadou Pasterka (foto 16 - 20).
Pasterka	Asfalt	4,9 km
Po silnici přes Pasterku (foto 21 - 24), za ní kousek lesem.
Parkoviště pod Hejšovinou		6,2 km
Prudké stoupání do sedla (foto 25 a 26).
Odbočka do skal		6,6 km
Vstupujeme do skal. Stezka mezi skalami, občas se schody (foto 27 - 29).
Schronisko Na Szczelincu		7,0 km
První vyhlídka (foto 30 - 43). Kolem kasy k nejvyššímu bodu.
Vrcholová vyhlídka		7,2 km
Jsme na nejvyšší skále (foto 44 - 55). Pokračujeme po skalní plošině.
Jižní terasa		7,7 km
Poslední výhledy (foto 56 - 62). Následuje sestup po schodech pod Hejšovinu.
Východ ze skal	Asfalt	8,3 km
Kolem Dinoparku a tržnice do centra Karlówa (foto 63).
Karlów		8,9 km
Souběžně vedoucí modrá a zelená značka nás vyvede do luk nad Karlów s krásnými výhledy (foto 64 - 72).
Pasterskie Laki		10,0 km
V loukách se občas objevují solitérní skály. Zde je u jedné z nich naučná tabule (foto 70 - 71). Na blízkém neznačeném rozcestí pokračujeme po modré značce přes další louky s výhledy (foto 73 - 84).
Nad Pasterkówem	Šotolina	11,9 km
Odbočíme po polské zelené směr Bledne Skaly. Scházíme docela prudkým sestupem dolů.
Hraniční přechod	Asfalt	13,3 km
Po silnici pod Lhoteckým Šefelem (foto 85), kolem Lhoteckého mlýnku (foto 86 - 89) a mezi chalupami (foto 90 a 91).
U Lidmanů	Asfalt	14,3 km
Za chvilku jsme na konci trasy.

1-Machovská Lhota • Fotografie (91) • Foto: HonzaC8

Vstoupit do fotogalerie (91 fotografií)

2-Machovská Lhota

3-Machovská Lhota, nad ní Bor neboli Skalniak

Vstoupit do fotogalerie (91 fotografií)

Velká Hejšovina (neboli v originálu Szczeliniec Wielki) je stolová hora s krásným labyrintem skal a několika nádhernými vyhlídkami. Není proto divu, že v turistické sezóně se tu chodí v zástupech a na vrcholovou vyhlídku se čekají fronty. Podobně to vypadá i v dalších skalních městech a to je pro mě důvodem, abych se těmto místům v sezóně vyhýbal a navštěvoval je v době, kdy "normální" lidi zůstávají v teple domova. Jen už předem upozorňuji na fakt, že budete-li chtít skály navštívit v zimě, je nezbytně nutné se patřičně vybavit, přestože po skalách šplhat nebudete. Zde na Hejšovině vás čeká spousta schodů, jenže velká část bývá schovaná pod ledem a místy není ani vidět, že se o schody jedná. Však jsou také všude cedule o vstupu na vlastní zodpovědnost. Takže to chce minimálně kvalitní Nesmeky (těm z Lidlu za dvě stovky bych moc nevěřil) a dobré rukavice na přidržování se (a občas i přitahování se) zábradlí podél stezek. I hole s kvalitními hroty by se mohly hodit. Mohu vás ujistit, že jsem potkal dost těch, kteří výstup v polovině kopce vzdali a zklamaně klouzali zpět dolů, a bylo i dost takových, kteří nahoru vyšplhali, ale za cenu neuvěřitelných balančních kreací, dvojitých odpíchnutých ritbergrů a naražených zadnic. Ono totiž bylo krásně a tak to lidí vylákalo opravdu hodně, na to, že byl zimní pracovní den. A ještě jedno upozornění. V zimě tu bývá pravidelně uzavřená část labyrintu v oblasti Piekielka, kde je terén obtížný i v létě, takže pohybovat se můžete jen po horní plošině. Ale i to stojí za to.

Pro výstup na Hejšovinu jsem zvolil trochu netradiční a delší trasu s využitím neznačeného (škoda) úseku. Ten úsek mě nadchl, zabloudit se na něm nedá, proto ho zařadím i sem. Celou trasu začneme v Machovské Lhotě na konečné autobusu, kde je i parkoviště. Je zde i rozcestník modré značky, půjdeme směrem na Pasterków. Po té modré je to nahoru kratší (taky mnohem strmější), klidně můžete jít i po ní. Jenže už po 200 metrech narazíme na žlutou značku odbočující ze silnice vlevo a tahle cesta je podle mě mnohem hezčí. Takže jdem po ní přes louku k lesu a lesem pod kamenitými stráněmi Lhoteckého Šefelu na hranici s Polskem. Tu poznáte snadno. Tady narazíte na prudkou serpentýnu staré tzv. Německé cesty. Žlutá značka vede k nám do Čech vlevo z kopce, my půjdeme mírně do kopce vpravo.

Cesta je lemována patníky, což je dobré poznávací znamení, a zprvu vede přímo po hranicích. Brzy se začnou objevovat skály, takže je stále na co koukat. Navíc pod cestou teče potok (Židovka), tvořící občas pěkné peřeje. Asi po 2 km dojdeme na rozcestí s turistickým přístřeškem. Probíhá tudy cyklotrasa, hlavní červeně značená trasa pro běžkaře a polská modrá značka pro pěšáky a po té se dáme vpravo. Po chvilce vyjdeme z lesa. Pohled doleva nám okamžitě ukáže hlavní cíl - Hejšovinu.

Modrou značku opustíme na dolním okraji osady Pasterka. Na rozcestníku si vybereme žlutou značku, která hlásí, že na Szczeliniec je to 50 minut chůze. Asi to kluci polský měřili taky v zimě, protože mi to tím pohodovým smekacím tempem opravdu 50 minut trvalo. Projde se nejdřív po silnici Pasterka, pak se vystoupá lesem na parkoviště pod Hejšovinou a pak mezi šutry až na rozcestí v sedle mezi Velkou a Malou Hejšovinou. Odtud už vedou ony zmíněné schody se zeleným značením (a zeleným zábradlím) k chatě Na Szczelincu. I v zimě za dobrých podmínek bývá otevřená a poskytuje občerstvení. Výhledy od chaty na Krkonoše a Broumovsko jsou impozantní, uvidíte na fotkách.

Za chatou je potom kasa s turniketem, kde se v sezóně platí vstupné 6 zlatých. Vezmou vám i české koruny, jen to zaokrouhlování mají někdy trochu zvláštní. V zimě se neplatí nic. Kousek za kasou je nejvyšší bod v podobě vysoké skály s železnými schody a vyhlídkovou skalní plošinou nahoře. Za touto skálou se v létě odbočuje do skalního labyrintu. Teď jsou tu dřevěné zábrany, takže se jde pouze po vrcholové plošině rovnou na výhledy z tzv. Jižních (taky ale Východních) teras. Odtud je vidět hlavně do polského vnitrozemí, na Orlické hory a Králický Sněžník, a taky k nám do kraje. Z teras už se pak sestupuje po schodech dolů a pak rovnou do Karlówa.

Mineme Dinopark a prázdné boudičky trhovců a jsme v centru obce u velkého parkoviště. Z mnoha značených cest zvolíme zelenou směr Pasterka. Souběžně s ní jde i značka modrá, která tu kupodivu svůj směrník nemá a přitom to je ta naše správná cesta, protože se časem odpojuje k hranicím a tam my chceme. Cesta vede nádhernými loukami přes Pustelnik. Říká se tu těm loukám Pasterskie Laki. Semtam z nich trčí skála s pár stromy, to aby bylo jasné, že je to tu samý pískovec. Přes louky dojdeme k rozcestí Nad Pasterkovem. Tady začíná česká modrá značka do Machovské Lhoty (zmínil jsem ji už na začátku). Já mám ale radši polskou zelenou značku vedoucí na Bledne Skaly. Ta totiž sestoupí dolů do údolí pod Ostrou Góru. Tady na ni navazuje úzká silnička vedoucí taky do Machovské Lhoty kolem Lhoteckého mlýnku a mezi hezkými chaloupkami. Mineme penzion U Lidmanů (možné občerstvení) a za chvilku jsme tam, odkud jsme vyšli.

Takto prošlá trasa má něco přes 15 km. Nic moc, ale v zimě je náročnost dost slušná. Pokud byste mě chtěli následovat, opravdu nepodceňujte vybavení. A mimochodem, kdyby vám nešlo o tu Hejšovinu a stačily vám výhledy z Pasterskich Lak, tak celá oblast Machov - Pasterka - Karlów je protkaná skvěle udržovanými a pohodlnými běžeckými stopami.

Poslední aktualizace: 17.2.2017

Zimní Hejšovina z Machovské Lhoty na mapě