Zimní pěší trasa - z Modravy přes Tříjezerní slať a Rokytu zpátky na Modravu

Trasy • Pěší trasa • Malá náročnost

Modrava (985 m)	Asfalt	0,0 km
Je to horská obec, dnes jedno z nejvýznamnějších center letní i zimní turistiky v Národním parku Šumava. Infocentrum se nachází ve středu obce. Pracovní doba pondělí - neděle 09:30 - 12:30 13:00 - 16:30 Pracovní doba může být měněna, zejména dle návštěvnosti. Přednáškový sál je možné po předchozí domluvě pronajmout mimo uvedenou provozní dobu. První dochované zmínky o Modravě jsou z let 1614 – 1617, kdy se zde rozvíjelo rybářství, byly zde pastviny pro soumary, hlavní obživou bylo rybářství a lov. K významné změně dochází po roce 1799, kdy celé Prášilské panství kupuje kníže Schwarzenberg a využívá dřevo ze zdejších lesů. Pro plavení dřeva nechal vybudovat Vchynicko – tetovský plavební kanál. Roku 1827 zde koupil pilu podnikatel Fr. Bienert, získal císařské privilegium pro výhradní výrobu ozvučného dřeva na dobu 10 let a samostatné privilegium pro výrobu řešetových lubů. Druhou továrnu založil později - v r. 1855 v nedalekém Stožci. Platnost privilegií byla prodlužována až do jeho smrti, v jeho činnosti pak pokračovala manželka. Výroba vzhledem k velké konkurenci klesala. Kvůli polomu, který roku 1870 zničil mnoho starých porostů, muselo být rezonanční dříví dováženo z daleka. Majitelka r. 1871 továrny prodala Schwarzenbergovi - ten modravskou pilu zlikvidoval a závod roku 1880 převedl do Stožce. Továrna na břehu Roklanského potoka nyní slouží pro ukládání a sušení vyrobeného materiálu, ale i jako rekreační zařízení Lesů ČR - objekt byl vyhlášen kulturní památkou a tvoří jednu z dominant obce. V roce 1924 Klub českých turistů postavil další z dominant obce - Klostermannovu chatu, která sloužila jako horská chata. V r. 1994 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou. Najdete ji na kraji Modravy při cestě směrem na Kvildu Roku 1934 byla v Modravě dostavěna česká obecní a mateřská škola, objekt od r. 1999 je po přestavbě provozován jako Hotel Modrava – je na opačném konci města směrem na Srní. Naše pěší zimní trasa nás vedla vpravo k Muzeu dřeva.
Návštěvnické centrum dřevařství	Asfalt	0,3 km
Interativní expozice zaměřená na dřevo, jeho původ, vlastnosti a využití. Jednotlivá zastavení představují různé typy chová dřeva, které znali a využívali naši předci. Poznáte, jak se liší dřevo jednotlivých stromů, letokruhy si můžete prohlédnout i pod mikroskopem. K dispozici jsou dva počítače, kde si můžete přečíst spoustu zajímavostí o dřevě, ale i o Šumavě. Takže v případě nepříznivého počasí není problém tady pobýt i delší dobu. Leccos si tu můžete vyzkoušet sami. A to vše za symbolickou cenu 20,- Kč. První patro budovy slouží jako turistická ubytovna, v tichu noci se zde můžete zaposlouchat do hukotu Roklanského potoka. Dokonalá zážitková turistika!
Roklanský potok - most (986 m)	Asfalt	0,4 km
Hned za mostem je nutno odbočit vlevo po cestě. Je to zde trochu matoucí, protože protažená cesta vede i nahoru vlevo do kopce, ale to je pouze místní silnice. Naše cesta vede po rovině podle Roklanského potoka.
Rybárna (1000 m)	Asfalt	2,5 km
Bývalá lesovna a hájovna dnes slouží jako rekreační objekt. Současně slouží jako orientační bod a křižovatka turistických cest.
Tříjezerní slať (1069 m)	Asfalt	3,3 km
Malé vrchovištní rašeliniště o rozloze 19 ha se třemi jezírky. Je nejmenší z celkem tří zpřístupněných rašelinišť na české straně Šumavy. Slatí vede 250 m dlouhá okružní naučná ministezka, která umožňuje pohodlnou prohlídku typické vegetace. Je to jedna z prvních naučných stezek na Šumavě. Její součástí je i přístřešek pro případné špatné počasí.
Plavební kanál		6,5 km
Konečně jsme dorazili k plavebnímu kanálu. Vchynicko – tetovský plavební kanál byl vybudován v letech 1799 – 1801. Vlastně „obešel“ nesplavný úsek Vydry z Antýglu na Čeňkovu pilu. Začíná 2 km od Modravy pod bývalou osadou Vchynice-Tetov. Měří 14,4 km. Spolu s plavebními nádržemi tvořil systém, který umožňoval dopravu dřeva z vysokých šumavských poloh do Otavy a dále do vnitrozemí. Poslední plavba dřeva byla v r. 1958. V současné době je kanál chráněn jako technická památka. Okolo kanálu vede naučná stezka, samozřejmě v zimě nedostupná. Měří 18 km a lze ji i zkrátit, má 9 informačních panelů o minulosti i současnosti zdejšího kraje. Začíná u mostu Rechle, vede přes Rokytu, Srní, do Mechov (Mosau), což je vlastně část Srní. Na naší trase je 3. zastavení zmiňované naučné stezky "Plavení dřeva".
Rokyta (927 m)		6,8 km
Bývalá osada, která vznikla u kanálu. V současné době je zde pár chalup. Místo slouží jako orientační bod a křižovatka turistických tras.
Schätzův les (926 m)		7,1 km
Rozcestí, kde nás protažená cesta odvádí na chvíli od kanálu. Je to i rozcestí turistických cest.
Rokyta - bus (927 m)		7,4 km
Zde u silnice ze Srní na Modravu v bývalé Schwarzenberské myslivně je informační středisko. U parkoviště byla v r. 1999 ve spolupráci s Českým geologickým ústavem Praha vybudována venkovní geologická expozice hornin Šumavy. Na volné ploše jsou shromážděny vzorky hornin z území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Součástí expozice je otevřený pavilonek s informacemi. Expozice je samoobslužná. Pro skupiny je možné předem dohodnout výklad geologa. Od parkoviště jsme se kousek vrátili po stejné cestě zpátky - po chvíli vedla z kopce vlevo opět protažená cesta - šipka nám ukazovala směr hotel Antýgl. Zakrátko jsme už byli opět zpátky u plavebního kanálu.
Antýgl		8,2 km
Zde je druhé zastavení naučné stezky Vchynicko - tetovský plavební kanál. Od kanálu si můžete zajít na oběd do hotelu Antýgl, který je nazván podle místa, které se nachází o něco níže u silnice v údolí řeky Vydry. Bývalý královácký dvorec Otýgl byl poprvé byl připomínám roku 1500. V letech 1523-1818 zde byla sklárna, která vyráběla duté sklo a páteříky (skleněné kuličky pro růžence). Protože sklárna měla jen jednu pec - "ein Tigel", získalo místo dnešní název Antýgl. Po uzavření hutě byl roubený objekt upraven na zájezdní hostinec. Historický dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení. Dříve se skládal z vlastní chalupy, podružského domku, stodoly a kaple. Celá stavba je typicky šumavská a rozlehlá. Stavení má polovalbové šindelové střechy, široké nízké štíty s vyřezávanými obrazci v bednění nebo se skládanou okenicí. Zvonička a kaplička je typická pro královácké dvorce. Vikýřům se říká volská oka. V současné době je Antýgl jádrem známého autokempingu. Je velmi významnou křižovatkou turistických a cyklistických tras.
Rechle (940 m)	Asfalt	10,0 km
Dřevěný hradlový most přes řeku Vydru, dlouhý 72 metrů. Původně zde byl tentýž dřevěný hradlový most, přes který až do roku 1953 vedla silnice z Rokyty na Modravu. Po vybudování nové cesty přes Antýgl ztratil starý most význam a začal chátrat až byl odstraněn. Jeho hlavní funkcí nebylo jen přemostění řeky, ale zároveň to bylo hradlo, které odvádělo plavené dříví do plavebního kanálu. Soustavou tyčí zachytávalo plavené dřevo a směrovalo je do plavebního kanálu. Nynější dřevěný hradlový most byl vybudován v r. 2000 jako věrná replika původního mostu, leží na začátku šestikilometrové bezbariérové trasy vedoucí podél Vchynicko-tetovského plavebního kanálu, je to tedy úsek, který je zpřístupněn i vozíčkářům.
Na silnici	Asfalt	10,2 km
A nyní bohužel po silnici - na Modravu je to 2 km vpravo.
Modrava (985 m)		12,1 km
Jsme v cíli naší cesty

Okolí Modravy • Fotografie (61) • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (61 fotografií)

Běžkaři v Modravě se chystají na trasu

Běžkaři v Modravě vyráží na trasu

Vstoupit do fotogalerie (61 fotografií)

Jedná se o zimní trasu. Naštěstí i v zimě na Šumavě počítají s tím, že ne všichni tam vyráží s běžkama a tak určité cesty zpřistupňují i pro pěší - jsou protaženy pluhem, takže tam není příliš velká vrstva sněhu a cesta je poměrně pevná a pro pěší turistiku pohodlná. Ale i na této trase se sejdete s běžkaři.

Tato zimní cesta je trochu odlišná od letních značených turistických tras, pravděpodobně proto, že ne všechny cesty lze protáhnou pluhem. Musí se určitě šetřit okolní porosty. Proto spíš vede po některých místních cyklotrasách, které jsou někdy totožné i s turistickou značenou cestou. Musím upozornit, že ne všechny Cyklotrasy se však přes zimu protahují pluhem.

Tato cesta je poměrně pohodlná, vede z Modravy po rovině okolo Rybárny, kde čeká zhruba 400 m prudšího stoupání, ale pak následuje cesta po rovině, občas s mírným klesáním skoro až na Rokytu a dál podle Vchýnicko-tetovského kanálu po rovině na Rechle. Bohužel pak je nutno vrátit se na Modravu již po silnici. Cesta je zhruba 13 km dlouhá.

Poslední aktualizace: 30.1.2011

Zimní pěší trasa - z Modravy přes Tříjezerní slať a Rokytu zpátky na Modravu na mapě