Nejvýznamnější a největší stavbou jesenických lázní je budova Priessnitzova Sanatoria. Zatímco na začátku 19. století stávalo na Gräfenberku, jak se návrší na Jeseníkem říkalo jen několik dřevěných chalup většinou sedláků či chalupníků, po založení lázní ve 20. letech začala relativně chaotická výstavba lázní, ale spíše v podobě prostých budov. Až někdy od 70. let 19. století začaly vznikat reprezentativnější stavby, realizované převážně místní firmou Johanna Grögera. Převážně to však byly klasicistní nekonfliktní stavby. Na přelomu století pak lázně tvořil spíše shluk klasicistních a neorenesančních budov.

Ovšem počátkem 20. století začal do Jeseníku (tehdy ještě Frývaldova) dojíždět z Vídně architekt Leopold Bauer. Zpočátku sice navrhoval jen přestavby hospodářských budov, ale to se mělo brzy změnit. Leopold Bauer měl k Hornímu Slezsku zásadní vztah, v r. 1872 se narodil v ne příliš vzdáleném Jägendorfu, čili jak dnes říkám Krnovu. Studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni a již tam realizoval řadu staveb počátků moderní architektury nejen ve Vídni, ale i na našem území. Při návrhu Priessnitzova sanatoria se držel tehdy oblíbení secese, ale poměrně ve střídmém tvarosloví se snažil do internacionálního slohu vnášet i domácí historickou tradici. Samotná stavba proběhla v l. 1909-10 a to v místě hřebínku vybíhajícího od Studničního vrchu nad soutok Bělé a Staříče, tak, že dominuje při pohledu od jihozápadu (čili z údolí Staříče), tak od severovýchodu (tedy od České vsi a od řeky Bělé). Třípatrová budova je hmotově značně členěná, vstup vytváří náznak čestného dvora s obloukovými lodžiemi připomínající zámecké arkády, zadní průčelí vytváří podnož velké lodžie s výhledy do údolí.

Vstupní sál budovy je vyplněn sloupořadím a vévodí mu mohutné točité schodiště. Sál i ostatní místnosti a pokoje sanatoria byly pečlivě vyzdobeny štukami, obrazy, grafickými listy aj. A to i od předních, převážně místních autorů (J. Obeth – autor Priessnitzova pomníku).

Do Jeseníka se Leopold Bauer vrátil ještě ve 20. letech, v l. 1928-9 navrhl přístavbu sanatoria, vybíhající šikmo napravo od hlavní budovy (směrem k lázeňské promenádě). Ta je již oproti původní budově vcelku střídmá bez výrazného členění fasády.

Ačkoliv ještě ve 30. letech 20. století probíhala v lázních velká stavební činnost, Priessnitzovo Sanatorium již žádná budova nepřekonala.

K lesní promenádě (kolonádě), nebo také lidově zvané kolečko bláznů, se dostaneme od hlavního turistického rozcestníku pod Priessnitzovým lázeňským domem (ale k promenádě trefí každý….). Pří vstupu do promenády nás vítá Český pomník, který zde byl slavnostně odhalen 16.8.1874, autorem sochy Hygie je Josef Václav Myslbek. O cca 200 metrů dále dojdeme ke kapli, k místu posledního odpočinku Vincenze Priessnitze. O několik metrů dále nalezneme Polský Památník, trojboký 5 metrů vysoký mramorový jehlan postavený v roce 1894. Posledním pomníkem na promenádě je ten nejstarší, Maďarský pomník s bronzovým lvem z roku 1840.

Ráda bych Vám dala tip na skvělý jednodenní výlet za relaxací a přírodou. Pokud bydlíte v blízkosti města Jeseník, tak se zkuste vydat do unikátního přírodního balneoparku v lázních Jeseník. Můžete si zde vyzkoušet tradiční léčbu podle Vincenze Priessnitze a na vlastní kůži otestovat procedury pod širým nebem. Když vyjde krásné počasí, je to opravdu perfektní relaxace. Lázně Jeseník zpřístupnily balneopark pro širokou veřejnost, která se tak zdarma může blíže seznámit s léčbou tzv. vodního doktora. V balneoparku se nachází zhruba 6 Zastávek s vodními procedurami. Můžete se zde projít v ledové vodě po masážních kamenech - funguje obdobně jako Kneippův chodník. U každé zastávky je procedura popsána a jsou vysvětleny její účinky. Balneopark obklopuje krásná příroda a odpočinkové dřevěné lavičky. Tohle místo je opravdovým balzámem na duši. Udělejte si volný den a zajeďte si odpočinout a zarelaxovat v přírodě.