Z Petrohradu přes Kryry, Krásný dvůr, Valeč zpět do Petrohradu

I město Kryry má bohatou historii. Sahá až do 5. století našeho letopočtu, což potvrzují četné nálezy. V Kryrech však bylo prokázáno i pravěké osídlení lovců mamutů. Písemné záznamy jsou uloženy v muzeu ve Vídni a v Národním muzeu v Praze. Později ve zdejším kraji bydleli Lučané - slovanský kmen, což dosvědčily vykopávky popelnicových pohřebišť.

Patrně na počátku 14. století pány z Ervěnic byl na vrchu nad městečkem postaven hrad Kozihrady, ale již v 15. století byl zničen – snad r. 1421 při křižácké výpravě proti Žatci. Půdorys hradního areálu byl čtvercový. Prostory vlastního hradu byly chráněny dvojitým příkopem, jehož zbytky jsou dodnes patrné. Na nejvyšším vrcholku stála kulatá věž, jejíž zříceniny spolu se zbytky zdiva několika malých přízemních světnic zde byly ještě v r. 1845.

Právě na základech kulaté hradní věže dnes stojí rozhledna. Dokonce i materiál, který se v rozvalinách hradu uchoval až do počátku dvacátého století, byl použit ke její stavbě v r. 1905 – 1906. V červnu roku 2000 byla dokončena rekonstrukce rozhledny - oprava schodiště, vnitřní stěny dostaly novou omítku, byla provedena oprava cestiček vedoucích od kostela k rozhledně.

Rozhlednu jsme zahlédli vpravo od silnice. V době naší návštěvy byla bohužel zavřená a tak jsme k ní ani nezajížděli. Veřejnosti je přístupná od června do září v sobotu a v neděli od 12 do 16 hodin. Když vystoupáte po 5 kamenných a 122 dřevěných schodech, otevře se prý nádherný pohled na Doupovské a Krušné hory a České středohoří.

Trasa:

My jsme projeli městem (máme za sebou zhruba 6 km) – v centru je nutno se dát vpravo, až jsme narazili na zelenou turistickou značku, která vede po polních cestách mohutnou oklikou z Petrohradu (od hradu), okolo zdejší rozhledny a pokračuje do Podbořan. My jsme se po ní vydali právě do Podbořan. Asi po 4,5 km jsme přijeli na rozcestí Valov, kde se turistická cesta spojila se silnicí a my pokračovali další 2 km do Podbořan.

Zelená značka pokračuje k zámku v Krásném Dvoru. Vede přes zámecký park, ale my nevíme, zda je povolen průjezd na kole. Proto raději odbočujeme vpravo. Z mírného kopečka sjíždíme zhruba 2,5 km přímo k zámku v Krásném Dvoru. Kousek za polovinou cesty lze po cestě odbočit vlevo podívat se do poustevny. Okolo je řada nádherných vzrostlých kaštanů. Kousek dál je další odbočka, která vede do zámeckého parku. Té jsme si bohužel nevšimli a zjistili to až doma na mapy.cz.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361. Vystřídalo se zde řada majitelů. Za třicetileté války bylo město Švédy vyplněno a obyvatelé zbaveni všech privilegií. Kdy byla obec povýšena na město se stále neví, ale r. 1717 udělil císař Karel IV. Obci právo dvou jarmarků do roka. Z 18. století je doložen městský znak.

Původní tvrz byla přestavena na zámek dle původní tvrze s netypickým tvarem mnohoúhelníku (vnější strana je 16úhelník, z nádvoří má 9 stran), postupně byl upravován v pozdní gotice, renesanci, baroku, v 19. st. empírově a ve 20. st. následovaly necitlivé novodobé zásahy. Posledním majitelem byl do r.1949 J. Herberštejn. Poté byl zámek přidělen státu. Sloužil potřebám státního statku v Podbořanech, který provedl nejnutnější opravy. V současné době by v této zanedbané budově člověk zámek nehledal.

Trasa:

Další 4 km jsme pokračovali po silnici do Podbořanského Rohozce. Zpočátku z kopečka, ale museli jsme se přehoupnout přes kopeček s kotou 520 m

Obec Valeč se nachází v okrese Karlovy Vary. Historické jádro je městskou památkovou zónou. Historicky zajímavá je budova fary či městského kostela sv. Jana Křtitele. Valeč by měla být pro svou architektonickou krásu a citlivé zasazení do překrásné krajiny Doupovska často vyhledávaným místem. Až budou všechny její památky nakonec opraveny, stane se jistě barokním skvostem západních Čech i barokním klenotem celé Evropy.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Vlastníci byli rytíři z Valče. Na městečko byla ves povýšena v r. 1514 Vladislavem Jagellonským. Roku 1570 koupil Valeč Kryštof Štampach - ten zde vystavěl renesanční zámek, jehož podoba už dnes není známa. Na přelomu 17. a 18. století nový majitel kníže Jan Kryštof Kager přestavěl renesanční zámek na čtvercový dvoupatrový barokní zámek. Založil také zámeckou zahradu s divadlem, kaskádovou fontánou a sochami Matyáše Brauna. Nedaleko zámku pak nechal vystavět kostel Nejsvětější Trojice, před jeho průčelím stojí také sloup Nejsvětější trojice.

Zámek prodělal několik úprav v novorenesančním a novobarokním stylu. V r. 1945 byl zámek zkonfiskován a posléze používán jako domov pro korejské děti a od počátku padesátých let jako dětský domov. V r. 1976 zámek značně poškodil požár. Rekonstrukce celého objektu však začala až v 90. letech . Ale až v roce 1995 byla započata stavba střechy zámku a v roce 1996 započala rekonstrukce fasád. Ta trvala až do r. 2000. Nyní probíhá rekonstrukce interiéru.

V současné době je přístupná pouze zahrada, která je již upravena, osazena kopiemi původních soch.

Samozřejmě jsme si prohlédli hezké náměstíčko, občerstvili se v místní hospůdce (poměrně ale přeplněné), vyjeli na kopeček prohlédnout si kostel Nejsvětější trojice, který na svoji rekonstrukci stále čeká, projít se po prostorné zámecké zahradě a podívat se na budovu zámku. Na závěr jsme se ještě zastavili v muzeu, kde je umožněna virtuální prohlídka zámku se záznamy o rekonstrukci.

Trasa:

Nyní nám zbývá zhruba 17 km na cestu zpátky do Petrohradu. Čeká nás cesta poměrně rovinatá, skutečně jen mírně zvlněná. Takže by to mělo rychle a příjemně utíkat. Jen se trefit na správnou silnici směr Skytaly. Pokud bychom se neprojížděli po obci, tak v historickém jádru odbočíme z cyklostezky vlevo.

Jedeme téměř stále v přímém směru přes Skytaly, Mlýnce, Vesce, Lužec, Vidhostice, Mukoděly do nám již známých Černčic a Petrohradu. Jen zhruba 2 km za Vidhosticemi nesmíme zapomenout odbočit vpravo do Mukoděl. Abychom nedojeli do Vroutku nebo do Kryr.