Bečov nad Teplou – město, hrad, zámek i naučná stezka

O víkendu jsme se rozhodli projet se trochu v oblasti na severozápad od Plzně. Byli jsme v klášterech v Kladrubech i v Teplé, do Bečova to tak daleko už není. Navíc jsme si mysleli, že už je po rekonstrukci otevřen i hrad.

Bečov nad Teplou leží ve Slavkovském lese, na hlavní silnici z Plzně do Karlových Varů. Městem protéká řeka Teplá.

Nad důležitou zemskou komunikací ze Žlutic do Chebu, která propojovala Čechy s Německem, byl na skalním ostrohu nad řekou Teplá ve 13. století (v jiných pramenech počátkem 14. století) založen strážní hrad. R. 1387 Bečov, město pod hradem na místě bývalé slovanské osady, získal od krále Václava právo vybírat v clo. Pro rozvoj Bečova bylo důležité i nedaleké naleziště zlata, stříbra a zvláště cínu. Těžba trvala od 13. až do poloviny 16. století, kdy došlo ke snížení těžby. Třicetiletá válka pak znamenala definitivní konec.

V 17. a 18. století se se začalo s mohutnou barokizací, která zasáhla i Bečov, a to nejen hrad, ale i okolní domy. Jen v jádru se zachoval gotický a renesanční ráz.

V 19. století nastal rozvoj silniční i železniční dopravy, poštovnictví, rozvíjela se i řemesla, např. cínařství, knoflíkářství, výroba koženého zboží a obchod chmelem. Koncem 19. století bylo postaveno nádraží a nedaleko i luxusní hotel. To přitáhlo do Slavkovského lesa, a tím i do Bečova řadu turistů i přírodovědců.

Po 1. světové válce zanikala místní lidová kultura, typické hrázděné domky byly nahrazovány novými domy. Byla zde vybudována továrna na výrobu nábytku a knihtiskárna.

R. 1938 byl Bečov připojen k Německé říši, na zámku se léčili zranění němečtí důstojníci. Bečovem procházela demarkační linie. Město patřilo do sovětské okupační zóny. Americké jednotky směly dojít jen k nádraží. Sovětská armáda nakonec zůstala v Bečově až do roku 1951. Když byli po 2. světové válce Němci odsunuti, řada domů zůstala delší dobu opuštěna.

I když bylo ve 2. pol. 20. století zbořeno dalších 100 domů, zůstal zachován historický ráz města a jeho centrum bylo r. 1992 vyhlášeno za městskou památkovou zónou. Ve městě jsou domy z období baroka a klasicismu. Některé mají původní vyřezávané dveře z 1. pol. 19. století. Řada domů na náměstí 5. května má gotické jádro.

Od 14. století žili v Bečově, v místech dnešní Poštovní ulice, Židé. Od r. 1662 zde měli svůj hřbitov a od r. 1688 synagogu. Jejich počet se však snižoval, r. 1938 zde žilo jen šest rodin. Všichni však město opustili před začátkem 2. světové války. Synagoga byla zbořena r. 1930, protože nebyly prostředky na její opravu, r. 1938 byl zlikvidován i židovský hřbitov. Tři náhrobky z 18. a 19. století, které se dochovaly, jsou nyní v hradním lapidáriu.

Nejstarší památkou města je hrad, který vznikl na ostrohu nad křižovatkou zemských cest. V letech 1502–1547 byla provedena rozsáhlá přestavba, kdy byla postavena druhá obdélníková hradní obytná věž. Z období renesance jsou velké reprezentativní sály. Na základě Benešovských dekretů byl hrad zkonfiskován. Od té doby chátral. V 70. letech začala poměrně necitlivá rekonstrukce, která trvá stále, ale již ve výrazně lepším historickém duchu. Snad již r. 2018 se hrad otevře veřejnosti.

Součástí bečovského panského sídla je dvoupatrový barokní zámek, s jehož stavbou se v těsném sousedství již téměř zpustlého hradu začalo r. 1701. Bylo využito raně barokní opevnění. Vstup do zámku tvoří renesanční portál z doby kolem r 1540. Dominantou zámku je osmiboká nárožní věž, kde je kaple a reprezentační sály. Vstup do zámku je přes kamenný most se sochami z r. 1753. Modernizace interiéru byla v letech 1861-75. V té době byla přestavěna i zámecká kaple do dnešní podoby. Po opravách je od r. 1996 zpřístupněn veřejnosti. Jsou zde dva prohlídkové okruhy – jeden okruh vás zavede do barokních zámeckých interiérů (knihovna, kaple, salóny). Ve druhém se můžete podívat na relikviář sv. Maura. Byl nalezen r. 1985 v rámci pátrání Veřejné bezpečnosti v prostoru hradní kaple, kde byl ukryt od r. 1945. Je to významná románská klenotnická památku u nás. Byl restaurován a od r. 2002 je k vidění v zámku Bečově.

Přilehlá zámecká terasovitá zahrada byla zřízena až ve 2. polovině 19. století. Pod terasami jsou rozsáhlá sklepení bývalého pivovaru z 18. století.

Na opačném konci náměstí je radnice. Na tomto místě stála již od r. 1354. Nová barokní budova byla postavena po požáru r. 1760. R. 1898 byla upravena do dnešní podoby. K její pravé straně byla v 1. pol. 19. století přistavena kamenná kašna s chrličem ve tvaru lví hlavy.

Před Radnicí je mariánský sloup. Byl vysvěcen r. 1680. Na jeho soklu je vidět reliéf Questenberků, kteří ho zde nechali postavit.

V Bečově za zmínku určitě stojí o kousek dál stojící pozdně barokní farní jednolodní kostel sv. Jiří, který byl postaven v letech 1762–1767. V kostele je rokokový interiér, vytvořený místními řemeslníky. I když při stavbě kostela byly položeny základy věže, byla dostavěna až r. 1885. Po odsunu německého obyvatelstva kostel přestal být využíván a chátral. I když od r. 1958 byl zapsán do seznamu kulturních památek, zachránila ho až rekonstrukce v 21. století. Ve čtvrtek a v neděli se v něm konají pravidelné bohoslužby.

Vedle kostela je pozdně barokní patrová fara, která byla postavena po požáru r. 1760. U fary stojí trojice chráněných lip. Nejstarší je přibližně 300 let stará. R. 1986 byly zahrnuty mezi památné stromy.

Památný dub je ve Školní ulici u Základní umělecké školy. Je zhruba 150 let starý, 23 metrů vysoký, s obvodem kmene 340 cm. Hudební škola zde byla založena r. 1887. Navštěvovali ji žáci ze severozápadního pohraničí.

Tentokrát jsme ve městě nejedli, hned dvě restaurace jsou však v blízkosti zámku. Nedaleko nádraží je pak restaurace Stará pošta, kde jsme se zastavili na pivu, když jsme se jednou vraceli z výletu. Prostředí bylo moc pěkné. Tato budova byla postavena ve 30. letech 18. století, kdy se začaly psát první dopisy, které se přepravovaly poštovními vozy. Samozřejmě se současně přepravovali i osoby. Právě tady byla zřízena pozdně barokní poštovní stanice, kde se vyměňovali koně a kde odpočívali kočí i cestující a kde se mohli i občerstvit. Využívala se až do r. 1895, kdy byla nahrazena železnicí.

Pokud půjdete od nádraží na druhou stranu než do města, dojdete k obnovené botanické zahradě. Byla vybudována na počátku 20. století šlechtickým rodem Beaufort-Spontini. Po zestátnění zámku zůstala i zahrada opuštěná a chátrala. Nyní je obnovena a přístupná veřejnosti 365 dní v roce. Vstup je zpoplatněn, vstupenky prý prodává ostraha objektu Elektro, výrobní družstvo. V případě nepřítomnosti je možno zavolat na 775 350 059.
Na jihovýchod od centra vede naučná stezka Šibeniční vrch. Jak sám název napovídá, vede na bývalé popraviště. Je to jedno z mála míst, kde se zachovala  kamenná kruhová stavba z 16. století o průměru 4,8 m. Stezka vede z náměstí, měří 1,5 km, ke konci je poměrně větší převýšení. Na trase je 5 informačních tématicky zaměřených tabulí. Zpátky se musí stejnou cestou. Je to moc hezká procházka. Bohužel fotky z doby minulé nějak nemohu najít.
Z náměstí okolo kostela se po zelené po cca 3,5 km nechá jít k Bečovským rybníkům. Po cyklostezkách se pak nechá dojít přes rozhlednu Třasák do Toužimi na vlak.   Mělo by to být tak 20 km. Snad to taky někdy zvládneme.
Ve městě je několik parkovacích ploch - největší je v blízkosti nádraží, která je placená. V centru obce je zákaz parkování mimo vyhrazená místa, ta jsou buď plná nebo placená. My jsme do města přijeli od jihu po Tepelské ulici. Na kraji města vlevo je hřbitov, v jehož blízkosti se nechá zaparkovat zdarma. Do města je to kousek.