Brtnické údolí velikánů a okolí

Tipy na výlet • Romantika • Vycházka - půldenní • Do přírody

Brtnické údolí

převis Velký Pruský tábor

Brtnický hrádek

Zadní Doubice

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (13 fotografií)

Kam a jak jedeme?

V severní části NP ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO najdeme místa vděčná k návštěvám.Je to oblast okolo vísky Brtníky,kde to mnozí znají především v zimě,díky překrásným Brtnickým ledopádům.My sem,ale zavítáme i v létě a obdivovat budeme skalní stěny v údolí Brtnického potoka,nebo Vlčího potoka.Na náhorní plošině potom nalezneme třeba Brtnický hrádek nebo mnohí skalní útvary.

Trasu můžeme zvolit okružní,když vyrazíme po modré z obce Brtníky,přes část Kopec a vejdeme do překrásného Brtnického údolí.U býv.Zadní Doubice odbočíme na červenou zn..Odbočíme sní až u Turistického mostu,kde se dáme po zelené výstupem k Brtnickému hrádku,od něhož se vrátíme do Brtníků.

Za čím jedeme?

Vesnice Brtníky(Zeidler) správně náleží pod obec Staré Křečany. Leží v Šluknovském výběžku 8 km západně od Rumburku na rozhraní Lužických hor a Labských pískovců. Svojí polohou na okraji národního parku České Švýcarsko plní úlohu jeho severní vstupní brány.Německý výraz Zeidler (otec včel) označoval včelaře, kteří se o včelstva a úly starali. Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce dostala vesnice český název podobného významu, Brtníky. Brtě je výraz označující dutiny stromů a ti kteří v nich chovali včelstva, byli nazýváni Brtníky.Pro Brtníky jsou typické v přízemí roubené, v patře roubené či hrázděné chalupy s břidličným či dřevěným obložením patra, které je neseno tzv. podstávkou. Další zajímavostí je dochovaná křížová cesta k obnoveným kaplím Nejsvětější Trojice a Božího hrobu na Křížovém vrchu. Barokní jednolodní kostel sv. Martina, postavený v letech 1709-1717 podle plánů Zachariuse Hofmanna z Lipové, byl zbořen 18. února 1975.

Název Brtnické údolí velikánů je zde na místě.Procházíme okolo vysokých skalních stěn mezi nimiž se klikatí studené rokle.Najdeme zde také poutní místo(kaple ve skále) a romantická zátiší při břehu Brtnického potůčku.V závěru údolí kdysy stávala obec Zadní Doubice.V zimě se zde,stejně jako v dalších roklinách okolo Brtníků vytváří unikátní Brtnické Ledopády.

Na náhorní plošině nalezneme několik skalních útvarú(Hlava,Čáp, Velký Pruský tábor) a nebo Brtnický hrádek.Protože o této lokalitě nehovoří žádné písemné prameny, zůstává určení doby její existence závislé na dataci zde získaných archeologických nálezů. Z jejich rozboru, zejména ze studia zlomků keramických nádob vyplývá, že místo bylo osídleno ve druhé polovině 13. století a na počátku století čtrnáctého. Doba počátků zdejšího osídlení je totožná s počátky blízkého Vlčího hrádku. Oproti Chřibskému hrádku, který k nim bývá díky řadě analogií přiřazován, jsou obě tyto lokality o něco mladší. K zániku osídlení na všech třech uvedených lokalitách došlo ještě před rokem 1339, kdy byl dobyt a zničen nedaleký hrad Krásný Buk.

Závěr skalnaté ostrožny s pozůstatky Brtnického hrádku, předělují dvě pukliny přírodního původu. Za první puklinou, jejíž vnější stěna nese stopy přisekání, se rozkládalo malé předhradí. Čelní a obě boční strany předhradí zaujímá nevýrazný val, který, jak prokázal archeologický průzkum, je pozůstatkem zdi z nasucho kladených kamenů. Stopy podobné zdi jsou patrné i za druhou puklinou v čele hradního jádra. Dosud se ale nepodařilo uspokojivě vyřešit, kudy byla vedena přístupová komunikace. Ta dnešní, vybavená několika do skály tesanými schodišti, pochází až z 19. století. Ani archeologický průzkum v prostoru první pukliny nepřinesl na tuto otázku odpověď. Nebyl zjištěn průchod zdí v čele předhradí ani žádné stopy po mostní konstrukci. Proto se nejvíce uvažuje o dřevěných a snadno odstranitelných žebřících nebo o vedení přístupové komunikace při samém okraji skalního bloku, jejíž základy se později sesuly do údolí. Uprostřed hradního jádra se nachází nejvýraznější objekt celé lokality. Jedná se o sklepení čtvercového půdorysu, zahloubené do vrcholové části skalního bloku a přístupné šíjí od severozápadu. Nad ním se nacházela stavba hrázděné či roubené konstrukce, která byla centrální a pravděpodobně i jedinou obytnou stavbou celé lokality. Další stopy trámových kapes a dráží ve skalním podloží, dochované zejména při okraji hradního jádra, vypovídají o užití ochranné stěny lehčí konstrukce a o přemostění puklin ve skalním podloží.

Nad Vlčím potokem nalezneme zbytky Vlčího hrádku(značka sem nevede,těžko se hledá).