Caernafon
Kam a jak jedeme?
Jedeme na zájezd, kdy bychom měli poznat hlavně Irsko a Severní Irsko. Cesta je to dlouhá. Abychom stále jen neseděli v autobuse, vyrazili jsme ve Welsu na výlet do národním parku Snowdonia a přespali jsme v kempu nedaleko přístavního města Caernafon. Tak proč se tam nezajít podívat aspoň na chvíli, když je to královské městečko, kde je nejslavnější středověký hrad ve Walesu, jeden z nejlepších příkladů evropské architektury konce 13. století a počátku 14. století.
Za čím jedeme?
Caernafon leží ná západním pobřeží v hrabství Gwynedd, prakticky jen kousek od severní části národního parku Snowdonia. Osídlení této oblasti spadá již do období, které je známo jako římská Británie. Kolem roku 80 n.l. zde byla již založena římská pevnost Segontium.
Po skončení římské vlády kolem r. 410, osada zůstala vstupní branou do Anglie. Koncem 11. století těsně u ústí řeky do moře byla vybudována opevněná tvrz.
R. 1283 král Edward dobyl Wales. Ještě téhož roku tvrz přestavěl na kamenný hrad, aby získal důstojné královské sídlo. Vzorem mu byl hrad v Konstantinopoli. Měl devět věží a dvě vstupní brány. Současně s hradem bylo budováno i mohutné opevnění – souvislé hradby okolo starého města o délce 730 m s 8 věžemi. Další dvě věže byly vstupními branami.
Ve městě bylo sídlo vlády, stalo se významným tržním i administrativním centrem. Zde se v dubnu r. 1284 narodil králův čtvrtý syn, Edward Caernarfon, známý jako anglický král Edward II. Byl prvním anglickým princem, který měl titul princ z Walesu.
Svůj účel splnil opevněný hrad zhruba koncem 15. století a začal chátrat. Zanedbáván byl až do 19. století, kdy stát začal financovat opravu. R. 1911 a r. 1969 byl opravený hrad použit pro uvedení do úřadu princů z Walesu. Od r. 1986 je zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je přístupný veřejnosti. Součástí prohlídky ji plukovní muzeum Royal Welch střelců. Přístupná veřejnosti je i část hradeb.
Ve městě je snad deset kostelů. Nejstarším z nich je kostel sv. Pebliga. Stojí na římském základu, blízko bývalé římské pevnosti Segontium, kde je dnes návštěvnické centrum a kde je možno si prohlédnout základy tehdejší pevnosti. Současný kostel je převážně ze 14. století. Románský oltář byl nalezen ve stěně při restaurování v průběhu 19. století. Najdete ho u velkého hřbitova přibližně v jižní části města.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Ve městě jsme se dlouho nezdrželi, jídlo jsme měli v nedalekém kempu. Hned u mostu přes řeku bylo jedno občerstvení, další možnosti byly i ve městě.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Hrad vlastně hned vedle náměstí vypadá hodně majestátně. A protože jsme tu byli večer, byli jsme tu sami, tak o to to bylo zajímavější. Zase byla škoda, že už hrad byl zavřený.
Ostatní informace
Zvláštností je most přes řeku Afon Seiont, pod kterým plují lodě do moře. Most se patrně přes den občas zvedá, ale pravidlem je, že na noc zůstává zvednutý, resp. otočený tak, aby lodě mohly v noci proplouvat. Protože jsme přišli až večer, museli jsme pospíchat, abychom se zvládli přes most dostat zpátky do kempu. Jinak bychom to měli zhruba o 2 km delší. To jsme si nemohli dovolit – v kempu na nás čekala večeře. Procházka by to však byla zajímavá, určitě bychom se pak dostali k bývalé římské pevnosti Segontium.
Další zajímavostí je, že r. 1955 se město ucházelo o titul hlavního města Walesu, to se mu získat však nepodařilo.