Do velkoměsta za utajenou Brusnicí
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou
Kam a jak jedeme?
Pramen Vojtěška a tok potoka Brusnice vyvěrajícího v areálu Břevnovského kláštera.
Za čím jedeme?
Byť se to dnes, kdy je Břevnovský klášter obklopen pražskou zástavbou, zdá nepředstavitelné, přesto byl v době svého vzniku obklopen pralesem. A také vláhu tu nebylo nouze. A kde je vlhko, tak tam většinou narazíme i na nějaké ty vodní prameny. Vydejme se teď za jedním z nich.
Najdeme ho v zahradách již zmiňovaného kláštera, založeného biskupem Vojtěchem z rodu Slavníkovců jako první mužský klášter v Čechách. K většině studánek se váže legenda a jinak tomu není ani v případě Vojtěšky. Podle ní se zde měli setkat kníže Boleslav II. s již zmíněným biskupem Vojtěchem a snad i proto byla voda z ní považována za léčivou, obzvláště blahodárnou pro zrak. Voda ze zdejší studánky odtéká do nedalekého rybníčku Malá Markéta, pod kterým se spojuje s vodami dalších dvou pramenů, napájejících pro změnu rybníček Velká Markéta. Ten je zván občas i Pivovarský, snad podle dřívějšího klášterního pivovaru, který stával v bezprostředním sousedství areálu. Obě vodní nádrže byly v minulosti v majetku kláštera a pěstovaly se v nich ryby, často doplňující jídelníček obyvatel kláštera.
Vraťme se však ještě k Pramenu Vojtěška, nad kterým byl zbudován malý zděný pavilon, mající za sebou docela pohnutou historii. Během komunistické éry se téměř doškal své likvidace. Statika stavby byla silně narušená a vážně se uvažovalo o její likvidaci. Jeho interiér byl volně přístupný a proto se není co divit, že sochy Boleslava II i sv. Vojtěcha doznaly značné úhony, stejně tak jako celý interiér. Jako mlčenlivé memento stojí tyto dvě sochy přímo nad pramenem. Pouze hlavy jim chybějí. Snad jako symbolika dřívějších podivných časů. Dnes už se zase celý pavilon skví v nové kráse. Obnovy se dočkaly i stropní fresky, všudypřítomná vlhkost si však vybírá svou daň. Ještě dlouho bude trvat, než bude obnoven důmyslný systém odvodňovacích a větracích štol, který ve své moudrosti vybudovali naši předci a my jej ve své zpupnosti v uplynulých desetiletích zlikvidovali.
Vyražme však nyní dále po proudu Brusnice, která je tak trochu utajeným potokem. Neubude to příliš dlouhá procházka. Jen chvilku ji budeme sledovat pod oběma rybníky. Po chvíli nám totiž mizí v podzemním potrubí a na zemský povrch se vrátí teprve v Jelením příkopě. Ovšem jen na malou chvíli. Na jeho konci Toriž Brusnice opět mizí pod zemí a do Vltavy vteče na Klárově v říčním kilometru 53,5 jako součást kanalizační stoky. Ačkoliv tomu její současná role nenasvědčuje, přesto na Brusnici stálo v minulosti několik vodních mlýnů, napájela vodovod na Pražském hradě, plnila několik rybníčků (U Kajetány, U Petynky,….) a třeba takový Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých situoval budoucí město Prahu právě na soutok Vltavy a Brusnice.
Tolik tedy o potoku, který zůstal stranou pozornosti Pražanů. I přes svůj malý průtok (cca 1 l/s) a svou nenápadnost, jeho existenci dodnes připomíná tramvajová zastávka Brusnice nebo ulice U Brusnice na východním konci Jelení ulice. Až někdy zavítáte do zmiňovaných míst, nelitujte trochy námahy a seznamte se nejen s Brusnicí, ale i s její bohatou historií, potažmo tedy i s naší historií.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Stravování je možné přímo v areálu Břevnovského kláštera v Klášterním šenku. Ceny tomu pochopitelně odpovídají.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Byli jsme překvapeni, jak zajímavou historii může mít a jak zajímavými místy může protékat potok, o jehož existenci dosud člověk neměl takřka potuchy.
Ostatní informace
Do kostela i do zahrad je přístup volný, vstupné do kláštera činí 30 Kč. V prodeji je tu i turistická známka Břevnovského kláštera - rovněž za 30 Kč.