Dřevosochání na Šumpersku

Kam a jak jedeme?

Následující řádky v kategorii tip na výlet možná nebudou popisem výletní trasy v pravém slova smyslu, ale spíše inspirací pro cesty za pravidelně nepravidelným setkáním se zajímavými lidmi, na pozoruhodných akcích v atraktivních lokalitách. Účast na jednotlivých dřevosocháních v podhůří Jeseníků může být pro mnoho turistů i návštěvníků této krásné oblasti naší země lákavou „pozvánkou“, dnes již - v podstatě - platící od jara až do podzimu.

Za čím jedeme?

Dřevosochání se totiž v současné době stává jistým fenoménem doby a někdy už se mi zdá, že mnohý starosta tráví nejednu bezesnou noc v hrůze, že pokud akci tohoto typu v nejbližší době neuspořádá, bude s ostudou odvolán a jeho rodina následně upadne do chudoby, hanby a po(s)tupného zapomnění. Tato slova jsou ovšem míněna s nadsázkou, protože mám akce tohoto typu rád, stejně jako jejich tvořící účastníky. A oblast Šumperska tyto „atrakce“ nabízí celkem pravidelně a často a výtvory z nich pak zdobí nejrůznější místa, okolím škol a dětských hřišť počínaje a naučnými stezkami nebo sjezdovkami konče. Rád bych se zmínil alespoň o těch Dřevosocháních, na kterých jsem opakovaně – z důvodu „studia postupného vývoje“ jednotlivých děl byl a doufám, že i v budoucnu opět budu …

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Dnes již bývá běžně dobrým zvykem, že vedle sochajících umělců, kteří - koneckonců - také občas mívají hlad a žízeň, se nachází nějaký ten stánek s buřtem a rozličnou tekutinou. Navíc se všechny výše uvedené akce odehrály v lokalitách, kde si mezi občerstvovnami můžete vybírat.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejdelší tradici má Loučenské dřevosochání. Koná se – jak název napovídá – před zámkem v Loučné nad Desnou. Akce probíhá pravidelně v srpnu a v loňském roce proběhl již jeho 6. ročník. Takže letos nás u této oblíbené akce v kouzelném zámeckém prostředí (teď už tedy spíše předzámeckým) čeká šťastná sedmička. Já sám tady byl poprvé ještě bez digitálu, takže se v té době psal rok – ne, 2006 fakt ne, Oldo – nejpozději 2008. V rámci přátelského setkání výtvarníků, zakončeného „dražbou“ (ve prospěch škol nebo dětských pěveckých sborů) jednotlivých děl, zde můžete vidět i vystoupení atraktivních zahraničních folklorních souborů (tedy pokud se doba konání Dřevosochání kryje s termínem velkého Mezinárodního folklorního festivalu v Šumperku). Doprovodné akce probíhají většinou v (u) nedaleké zrekonstruované zámecké oranžerie. Akce má podtitul „Přátelské setkání výtvarníků, sochařů, řezbářů a tvůrčích dřevokazů“ a zúčastnit se jí mohou profesionální i amatérští řezbáři, bez ohledu na to, jestli v ruce drží dláto nebo motorovou pilu (a poměr používaných nástrojů se postupně otáčí právě ve prospěch té pily). V roce 2011 upoutaly mnohé návštěvníky této akce zejména originální názvy jednotlivých děl, např. Bankomat roku 1492 nebo Šašek a šlapka. Tématem děl bývá většinou pohádkový svět a v roce 2012, kdy se akce zúčastnilo jen sedm umělců, zvítězil se svým Duchem lesa Mark Butler z anglického Nottinghamu. Potvrdil tak vysoce mezinárodní statut této akce (to, že má Mark z Loučné manželku i tchýni, nebo že dřevosochájící Poláci bydlí za humny, by mohl brát jako negativum jen opravdový škarohlíd a morous). Upoutala i díla šumperských umělců Tajemství kamenného srdce (A. Suchan) a Pán klanu a proměny (T. Wurst). A jak již bylo naznačeno: Loučenské dřevosochání provází bohatý doprovodný program, který vrcholí pátečním ohňostrojem a sobotním dnem řemesel a hospodářských produktů.

Největší raritou loňské sezony (2012) bylo Dřevosochání v Novém Malíně. U Základní školy byla pokácena lipová alej a Vysoké pahýly (až 6 metrů) někdejších stromů se postupně změnily ve dvouřad dřevěných soch. Vzniklé ojedinělé umělecké dílo bylo slavnostně odhaleno v sobotu 1. 9. 2012. Dřevosochání se zúčastnilo celkem 11 řezbářů z České republiky, převážně ze Šumperska (např. řezbář, grafik, herec, režisér a velmi plodný umělec Tomáš Wurst) a Brna. Smutným mementem celé akce byl současný právní spor Obce Nový Malín s Českou inspekcí životního prostředí, která s Obcí zahájila správní řízení o uložení pokuty za správní delikt a nařídila odstranění soch. Lípy přitom nebyly poškozeny, ale byly řádně pokáceny v souladu s platným rozhodnutím o kácení stromů. V době, kdy se v Šumperku likvidují vzrostlé stromy ve velkém, je enormní zájem ČIŽP na tomto případu – alespoň pro mě – dost nepochopitelný …

Dalším místem na Šumpersku, kde dřevosochání – tentokrát Lázeňské - proběhlo již opakovaně je Bludov. Tato akce však není doposud termínově ustálena; zatímco v roce 2012 proběhla ve druhé polovině prvního prázdninového měsíce, letos jsme ji mohli shlédnout již v polovině května. Ateliérem se zde umělcům stává – jak název napovídá – bludovský lázeňský park. I zde můžete na závěr Lázeňského dřevosochání navštívit staročeský jarmark řemesel, dražbu zhotovených plastik nebo další atrakce kuturního programu.

Letos proběhla tato oblíbená „atrakce“ také přímo v Šumperku. A protože – jak je všeobecně známo – pod svícnem bývá největší tma, tak proběhla beze mě. Prošvihl jsem ji – nejen - kvůli počasí, a tudíž jsem její atmosféru s vůní dřeva nenasál (a to podotýkám, že jsem nenasával ani nikde jinde). Byl jsem se však alespoň podívat v sobotu (day after) na jednotlivé umělecké výtvory. Šumperského dřevosochání se - poslední letošní květnový týden – zúčastnili regionální i polští tvůrci a vzniklé sochy by se měly stát součástí nového Čarovného lesa v těsné blízkosti Čarodějnické Cyklotrasy na cestě k rozcestníku Tulinka. A jen tak mimochodem; zadání sochařům znělo vytvořit ze dřeva postavy s pohádkovým či čarodějným motivem. A tak se nám zde z kmenů stromů „vyloupl“ například Medvídek Pú nebo Žabka carevna. A již zmíněný Mr. Wurst tentokrát vytvořil přímo Vílu Tulinku.

Ostatní informace

Všem případným zájemcům o návštěvu jednotlivých dřevosochání mohu poradit jediné: Zajděte se na něj někdy podívat. Je zajímavé – a vzrušující současně – se dívat, jak se „obyčejný kus dřeva“ pomalu mění v pohádkovou bytost nebo abstraktní umělecké dílo. Přínosná může být i debata s jednotlivými umělci. A přes fakt, že angličtinou nevládnu, i s Markem, který to k nám má přes kanálLa Manche (sorry, přes Doverskou úžinu), jsme si krásně pokecali o tom, jak je to někdy těžké, být šťastně ženatý …