Helfenburk a poutní místo Ostré

Tipy na výlet • Romantika • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody

Kam a jak jedeme?

Dnes navštívíme Zříceninu hradu Helfenburk a Barokní poutní místo Ostré na vrchu Kalvárie. Autem jedeme od města Úštěk směrem na Ostré. Asi 200m před obcí Ostré zaparkujeme na přírodním parkovišti a dál se vydáme pěšky.

Za čím jedeme?

Z parkoviště se vydáme po červené do Ptačího dolu, zde můžeme zvolit cestu po žluté nebo po červené, ta je delší, náročnější a zajímavější. My volíme červenou trasu a jdeme 2,5 km překrásnou podzimní krajinou k hradu Helfenburk zvaný též jako Hrádek.

Stavba tohoto hradu je rozčleněna do dvou odlišných částí, vnitřního jádra a vnějšího opevnění. Tyto části se od sebe liší nejen stavebně ale i dobou svého vzniku. Jádro hradu stojí na pískovcovém hřebeni, který se rozdělil průrvami na tři části západní, prostřední a východní.

Podle písemných zpráv, kterých se mnoho nedochovalo, patřil hrad před rokem 1375 Hanuši z Helfenburka. V roce 1375 prodal Hanuš hrad arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimi. Po smrti Jana Očka v roce 1380 a doplacení dlužné částky hrad připadl Janu z Jenštejna. Ten po prostavění 500 kop grošů vybudoval vnější opevnění a vnitřní jádro obehnal hradební zdí s cimbuřím. Pobýval zde až do své smrti do roku 1400. Do roku 1431 patří hrad pražskému arcibiskupství, kdy zde umírá poslední arcibiskup Konrád z Vechty. Následně se hrad dostává do soukromých rukou a začíná postupně chátrat a upadat v zapomnění.

Noví němečtí osadníci začali hrad nazývat Affenburk. V letech 1887 – 89 se hradu ujímá německý spolek Excursions – Club a po přestavbě zpřístupňuje věž a protahuje točité schodiště na Ochoz s cimbuřím. Po druhé světové válce hrad opět upadá v zapomnění. Až roku 1966 ho křísí trampové pod vedením Františka Fišera, provedly všechny nezbytné konzervační práce. Dnes je Helfenburk v majetku města Úštěk.

Z hradu se vydáme po červené asi 3,5 km směrem k obci Ostré, kde navštívíme barokní poutní místo. Po příchodu na rozcestí pod obcí se vydáme na vrch Kalvárie, kde se nachází již zmíněné potní místo. Základní kámen tohoto rozsáhlého areálu byl položen 6. června 1707podle návrhu známého barokního architekta a stavitele Octavia Broggla. Zakladatelem se stal Václav František Růžička hejtman jezuitského liběšického panství spolu s liběšickými jezuity. Na vrchol kopce vede křížová cesta s výklenkovými barokními kaplemi doplněné novějšími empírovými s trojúhelnými štíty. Tato cesta končí na terase vymezené zděným zábradlím, zde se nacházejí torza barokních pískovcových soch. Na vrchol vede schodiště se zděným zábradlím a dvěma podestami, na kterých jsou další torza soch. Na vrcholu se nacházejí tři kaple, boční kaple Nalezení a Povýšení sv. Kříže a ústřední kaple Božího hrobu s podobou jak se šířila z Jeruzaléma (nízká stavba obdélníkového půdorysu s trojúhelným štítem na průčelí a s polygonálním závěrem se slepými arkádami na sloupích. Boční patrové kaple jsou obdélného půdorysu se zaoblenými rohy, uvnitř s emporou. Mají věžovitý charakter s jehlancovou střechou s polygonální lucernou s kupolkou. Vnitřní zařízení kaplí včetně dlažeb bylo zničeno. V roce 2005 začalo o záchranu areálu usilovat Sdružení pro Úštěckou synagogu a hřbitov spolu se Společností pro obnovu památek Úštěcka a dalšími organizacemi.

Zde náš dnešní výlet končí, z vrchu Kalvárie se přes obec Ostré vydáme k parkovišti, kde máme zaparkované auto.