Horní hrad (Hauenštejn)

Kam a jak jedeme?

Rozhodli jsme se vyrazit na výlet do oblasti Podkrušnohoří, dá se říct do oblasti mezi Krušnými a Doupovskými horami. Hlavní cíl cesty bylo nově opravené historické jádro Ostrova a o kousek dál stále opravovaný Horní Hrad. A proto jsme zvolili jako dopravní prostředek auto.

Ten se rozkládá na výběžku skalnatého ostrohu nad soutokem dvou potoků nad obcí Krásný Les. Odbočku k Hornímu Hradu najdete, když pojedete po silnici 13/E442 z Ostrova do Klášterce nad Ohří (mezi obcemi Stráž nad Ohří a Damice).

Jedeme se podívat, jak zvládá soukromý majitel hrad opravovat. Moc jsme o tom slyšeli a už se tam nejméně 2 roky chystáme. Majitel je nadšenec, který vše obětoval hradu. Zpočátku i s manželkou a dítětem bydleli v maringotce na nádvoří.

Za čím jedeme?

Hrad Hauenštejn (Horní hrad) byl založen ve 13. století pravděpodobně králem Přemyslem Otakarem II. k ochraně obchodních stezek vedoucích údolím Ohře. Současně sloužil i k ochraně dolů, kde se těžilo stříbro, ruda i drahé kamení. Vždyť nedaleko hradu stále ústí některé štoly.

První písemná zmínka je z roku 1320 - byl zde maličký hrádek s obrannou kamennou věží a patrně dřevěnou strážnicí. Hrad vystřídal v průběhu staletí desítky majitelů, kteří byli příslušníky významných rodů Českého království a vždy byl stavebně upravován a rozšiřován.

Za Satanéřů ve 2. polovině 15. století byl hrad přestavěn pozdně goticky. Z té doby jsou pouze základy, část sklepení a válcová 15 m vysoká strážní věž, nazývaná Purkmistrovská. Věž je vybudována z lomového čedičového kamene, zeď je v přízemí 2,20 m silná. Z další zástavby se zachovala již jen obvodová zeď terasy, která je ve spodní části gotická. Dnešní vstup do věže z této terasy je z pozdější - dá se říct současné doby.

Na nádvoří byla odhalena souvislá gotická zeď , která je pravděpodobně pozůstatkem vstupu do tehdy menšího hradního areálu. Původní terén byl u paláce o 175 cm nižší než dnes. Vybíhal zde poměrně úzký skalní hřbet, který vedl ke věži. Podle vyzděných pilířků se usuzuje, že do hradu se vstupovalo po dřevěném mostku.

V polovině 16. století za Šliků byl hrad přestavěn renesančně – hlavně obytný palác. Pravděpodobně v té době byl prostor u paláce postupně zasypáván, nádvoří bylo srovnáno do jedné úrovně a obestavěno provozními budovami. Uvnitř hradeb byl pravděpodobně i pivovar. Na zámek byla přiváděna voda dřevěným vodovodem.

Při barokní přestavbě těsně u starého pivovaru nechal Julius Jindřich postavit v letech 1663-1666 novou sladovnu. Hradní budovy byly nově upraveny, jihovýchodní palác byl přeměněn v úřednický dům. V účtech jsou zmínky o jednotlivých místnostech, nazývané podle výmalby – Ptačí, Zelená, Žlutá, Modrá a dokonce i Perlová (či Slavnostní). Střechy byly kryty vesměs šindelem. Mezi palácem a úřednickým domem byla vybudována kuchyně, údajně „přední“. Dodnes jsou zde viditelné velké otvory topenišť. Věž byla zastřešena mohutnou cibulovou bání.

Vstup do hradu (původně více vlevo od současného ) byl veden po dřevěném můstku nad příkopem. Vstupní brána na nádvoří byl samostatný objekt se sedlovou střechou, malou zvoničkou s cibulovou stříškou. V prostoru u brány existoval pivovarský sklep vytesaný přímo do skály. Jeho pozůstatky jsou dosud patrné.

Roku 1839 hrad koupila hraběnka Gabriela Buquoyová a začala s novogotickou přestavbou. V letech 1840 - 1850 navýšila věž z 8 m na dnešní výšku 15 m. Vrchol upravila romanticky – nechala jen otevřenou terasu. Vchod a dubové šnekové schodiště ponechala původní.

Novogotickou podobu dostala i vstupní brána, barokní strážní domek je ponechán. Na nedalekém návrší, na místě kde již v r. 1528 byl určitý objekt, byla postavena novogotická Zámecká kaple, vysvěcená v roce 1851.

Druhá etapa přestavby, kterou řídil již její syn Ferdinand Buquoye, v letech 1878-1882 již zcela změnila starobylý a nevelký hrad na prostorný zámek ve stylu tehdy módní anglické novogotiky. Nesourodé hradní objekty byly sceleny v jeden komplex, který nemá u nás ani v celé střední Evropě obdoby. Jedná se o unikátní horskou neogotiku s mnoha věžičkami a cimbuřím.

Byl přistavěn Rytířský sál s velkými okny s gotizujícími kružbami a s dřevěným trámovým stropem (ten jako zázrakem se uchoval). Byl ukončen terasou, na které byla později zřízena prosklená zimní zahrada. Pěstovaly se zde v nádobách citrusy, vavříny, fuchsie, klívie, které se v létě zdobily terasu. Před Rytířským sálem byla upravena i dolní zahrada s fontánou.

Na terase u věže byla vybudována další zahrada s malým altánkem. Budovy byly doplněny cimbuřím s obrannými věžičkami a stupňovitými štíty, okna doplnily gotizující nadokenní římsy. Nově upraven byl i objekt sladovny na nádvoří, pivovar však byl zřejmě již odstraněn, Místo něj zde byla umístěna kamenná novogotická kašna.

Bezprostřední okolí zámku bylo upraveno v romanticky přírodně krajinářský park. Od terasy Rytířského sálu park přechází do celého údolí jako romantizovaná anglická krajina s důmyslně vedenými průhledy a pohledy na zámecký areál. Vysazené buky byly v kontrastu s tmavým stále zeleným břečťanem a tisem. Na protékajícím Hornohradském potoce byla vytvořena řada rybníčků s kamennými mostky.

Součástí parku byla i terasová zahrada s oranžérií pod zámeckou kaplí (v Místech dnešního arboreta), přístupná přímo z patra zámku. Skleníky se sbírkou tropických rostlin umožňovaly pobyt jako v zámeckém salonu.

Celý tento kraj byl pak protkán cestami a cestičkami pro jízdu na koni i pro pěší procházky. Na promenádní cestě byly výletní restaurace, odpočinkové altány.

Z historie nedávné:

Rod Buquoyů vlastnil Hauenštejn až do konce 2. světové války, ale trvale zde nebydlel. Po válce byl zámek zkonfiskován. Na zámku byla zřízena ubytovna jáchymovských dolů a později výchovný ústav pro mládež. Pro neudržovaný stav a nákladnost vytápění byl objekt po roce 1965 opuštěn.

Náklady na celkovou opravu byly odhadovány na 600 000,- až 800 000,- Kčs. Nakonec měla být zastřešena jen válcová věž, ostatní objekty měly být ponechány na dožití. V říjnu roku 1967 byly provedeny nejnutnější provizorní opravy střechy. Krovy byly v poměrně v dobrém stavu. Unikátní renesanční malované trámové stropy byly poškozeny pouze na krajích. Zdivo bylo po statické stránce v pořádku. Proto se začalo uvažovat o vybudování luxusního hotelu. V 80. letech se uvažuje jen o jeho demolici.

V r. 1994 tuto ruinu uviděl pan Pavel Palacký a začal jednat. A jak to vše dopadlo - to se můžete přijít podívat sami.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V Horním hradě jsou připraveni na vše.

Je možno koupit klobásu i něco sladkého na smlsnutí, koupit si pivo, čaj, kávu nebo minerálku. Takže hlady určtě trpět nebudete.

A dokonce po domluvě s hradním pánem je možno na hradu i přespat. Je k tomu nutný vlastní spacák, možná i karimatka, ale ta možnost zde je. Protože jsme to nepotřebovali, tak jsme podrobnosti nezjišťovali.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Je vidět, že ten, kdo hrad vlastní, ho miluje a taky se k němu tak chová. Už na parkovišti pod hradem vás upoutá cedule se základními informacemi, ale i s nabídkou dvou možných přístupů k hradu.

Jedna cesta je přímá, kratší a dovede vás přímo k hlavní opravené bráně hradu. My jsme se touto cestou vraceli.

Druhá cesta vede oklikou - spodem okolo hradu, přes upravený přírodní park s potokem, rybníčky a s krásným průhledem na hrad. Na této trase je vybudovaný i dřevěný altánek. Tuto cestu jsme zvolili na cestu tam a mohu ji jen doporučit. Protože krása hradu se postupně otevírá a vy se postupně připravujete na celou tu krásu. Je to poměrně krátká příjemná procházka. A stojí za to.

Ostatní informace

Další zajímavostí je, že do hradu vstupujete dvěma vchody, ale majitel spoléhá na poctivost návštěvníků. Pokladna není ani u jednoho vchodu. Dostanete se k ní arkádovou chodbou a točitým schodištěm. Můžete si zde koupit turistickou známku, publikaci o hradu, pohledy, grafiky, trička, sazeničky okrasných dřevin a alpinek ze zámeckého arboreta a další suvenýry a drobnosti.

Prohlídka je individuální, po zaplacení vstupného dostanete několikastránkového tištěného průvodce a pak už můžete sami jít a sami si to vše v klidu prohlížet. A to ještě cestou máte informační panely, které vás seznamují s tím, kde právě jste, i s tím, jak to zde dřív vypadalo. Prohlédnout si můžetetéměř celý areál hradu, navštívit patrová gotická sklepení, Rytířský sál s původním dřevěným vyřezávaným stropem, řadu dalších místností, vystoupat na hradní věž, navštívit zámeckou kapli, zhlédnout výstavu dřevěných plastik v hradní galerii, projít se rozlehlým zámeckým lesoparkem.

Vstupné - zámek:
dospělí 30,- Kč
děti do 10 let zdarma
rodinné 80,- Kč (2 dospělí max. 3 děti)
(mimo návštěvní dobu 45,- Kč)

Vstupné - arboretum:
dospělí 30,- Kč
děti 20,- Kč
rodinné 80,- Kč

Park je volně přístupný po celý rok