Chebský hrad, krása románského slohu.
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou
Kam a jak jedeme?
Mezi nejzajímavější památky města Chebu patří bezesporu hrad. Při našem pobytu v této oblasti jsme jej zařadili mezi ta místa, která musíme vidět. Psát o dějinách hradu je tak trochu nošení dříví do lesa. Přesto je dobré zdůraznit, že patří mezi první hrady, které byly na našem území postaveny v románském slohu. Hrad se stavěl mezi roky 1179 až 1188 a jeho zakladatelem byl císař Friedrich Barbarossa. Součástí bylo i větší podhradí, které se rychle rozrůstalo a již v roce 1204 byl Cheb městem. Hrad se postupně rozšiřoval a po velkém požáru v roce 1474 došlo k jeho přestavbě, při které byly postaveny hospodářské budovy a opevnění. V 17. století byl hrad přebudován na pevnost. Ta neměla dlouhého trvání a v roce 1742 byla z části zničena francouzskými vojsky. Pevnost byla poté opuštěna a pozvolna se rozpadala. Hrad byl zachráněn až v 19. století a dá se říci, že se jeho obnova povedla. K cestě do Chebu jsme si vybrali autobus. Z Františkových Lázní se jede necelou čtvrthodinku. Od autobusu jsme šli uličkami starého města ke hradu asi 20 minut a poté jsme již vstoupili do hradu.
Za čím jedeme?
Při pohledu na mírně svažité a rozlehlé nádvoří si člověk uvědomí velikost hradního objektu. Černá věž při hlavní bráně tuto skutečnost ještě více zdůrazní. Po rozkoukání míříme k hradní kapli sv. Martina, dolní část, a sv. Erazima a sv. Uršuly, horní část. Jistě nejcennější a nejhezčí budova na hradě. Stojí tu od roku 1210. Kaple má dvě poschodí, spodní románské a horní gotické. Trojlodí v přízemí i v patře je dělené čtyřmi arkádami na sloupech. Vítězný oblouk v přízemí je ukončený polokruhovitě a v patře je lomený. Presbytář spodní části kaple je sklenut křížovou klenbou a přilehlé prostory klenbou valenou. Presbytář kaple v patře má klenbu žebrovou. Okna kaple jsou různých tvarů. V horní části je jednoduchý oltář. Z dolní části je hezký průhled do části horní. Projít kaplí je zážitek skutečně jedinečný. Obě části kaple spojuje schodiště z pozdější doby.
Za kaplí při severní straně hradu jsou zbytky románského hradního paláce. Zdi tu dosahují do výše patra a románské prvky, které se dochovaly jsou dokladem mimořádnosti Chebského hradu. Člověk si v tomto prostoru uvědomí velikost císařského paláce. V patře paláce byl velký sál a dvě místností. Odtud byl i přímý vstup do kaple. Prostě takové císařské apartmá. Z paláce se prochází do bašty na severní straně. V té jsou ukázky ze života ve středověku. V horní části nádvoří jsou základy dalších budov hradu. Jediným stromem na nádvoří je červenolistý buk a je tu i studna. Něco hodně moderního stojí o něco výše. Nádvoří je z velké části zatravněné. Z cest na hradbách je vidět do údolí řeky Ohře a sportovní areál pod hradbami města. Nechybí ani děla a zajímavé je strážní stanoviště ve hradbách.
Zbývá nám projít kasematy a vystoupit na Černou věž. Ty využívala císařská armáda, dnes slouží jako výstavní prostory. Je zde umístěna zbrojnice a několik kachlových kamen. Jsou většinou z období neoklasicismu. Krásná jsou Chebská kamna, na kterých jsou zachyceny lidové zvyky a obyčeje CHEBska. Byly postaveny mezi roky 1938 až 1943. Zbývá nám vystoupit na Černou věž. Hranolová věž je postavená z kamenných kvádrů a stavěla se ke konci 12. století. V roce 1774 byla zvýšena o cihlovou nástavbu. Poslední schod máme za sebou a před námi se otevírá pohled na město a do údolí řeky Ohře. Krásná podívaná je hezkým zakončením návštěvy hradu.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Bydleli a stravovali jsme se ve Františkových Lázních. Ale na pivko a něco malého jsme si zašli do hospůdky nedaleko hradu. Jméno mně vypadlo, ale posezení tady bylo příjemné.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Chebský hrad je z mého pohledu něco mimořádného. V době, kdy byl postaven, většina hradů v zemi neexistovala. Stačí se postavit do hradního paláce a nechat rozehrát fantazii. Je to nádherné místo, které se při návštěvě města nedá vynechat.
Ostatní informace
Otevírací dobu hradu je dobré si zjistit předem, třeba prostřednictvím internetu. Vstupné bylo vskutku lidové, 30,- Kč. Předností je, že se po hradě nechodí s průvodcem. Navíc jeho historie je velmi podrobně popsaná na mnoha panelech. K odpočinku slouží lavičky na nádvoří. Věž je vysoká 18,5 metrů. Na hradě jsme pobyli skoro dvě hodiny. Z autobusového nádraží je to na hrad asi 1,5 kilometrů. Další pokračování přenechám fotografiím.