Horní Slavkov – historie města, zbytky kostela sv. Mikuláše a rozhledna Krudum

Rozhledna Krudum je další z rozhleden v západní části naší republiky, kde jsme ještě nebyli. Konečně se nám podaří i toto bílé místo na naší mapě rozhleden vybarvit.

Město leží mezi Bečovem nad Teplou a Loktem - v centru CHKO Slavkovský les. Od svého počátku je spojenou s těžbou nerostného bohatství. Patřilo mezi nejvýznamnější trojměstí hornických měst – Horní Slavkov, Krásno a Město Litrbachy (po r. 1948 Čistá), kde se těžilo stříbro, cín, wolfram a uran.

Město bylo založeno kolem r. 1355. Pravděpodobně od r. 1526 byly ve zdejší mincovně raženy jáchymovské tolary. Bohužel o historii a vývoji města zhruba do pol. 16. století se toho moc neví, protože během Šmalkaldské války v letech 1546 - 1555 byla velká část archivu zničena. Město bohatlo hlavně těžbou cínu. Kolem r. 1533 patřilo mezi pět největších měst království. Praha tehdy měla zhruba 2 x tolik obyvatel.

Toto bohatství bylo znát hlavně na architektuře a na svoji dobu moderních technických stavbách. Mělo nádherné renesanční centrum. Pro přivedení vody, které bylo třeba pro pohon drtících stoup a rudných mlýnů, vybudovali v letech 1531 – 1536 umělý kanál Dlouhá stoka, dlouhý 24 km, který je skutečně technickou památkou. Vodu přiváděli z rašelinišť v okolí dnešní Kladské. Sloužil i pro plavení dřeva. Postupně na něm vybudovali 10 báňských rybníků, 52 mlýnů, 35 mostů a 14 stavidel.

Zhruba okolo r. 1550 se Horní Slavkov stává královským horním městem a získává řadu výhod. Těžba cínu sice ustává, ale těžba stříbra tyto ztráty nahrazuje. Až do třicetileté války město prosperuje. Po válce odchází řada báňských specialistů protestantského vyznání, dochází k nepokojům horníků. R. 1713 propukl ve městě velký požár. Obsazení města francouzskou armádou r. 1742 a císařskými vojsky r. 1743 situaci města ještě zhoršilo.

Když se do čela města r. 1849 dostalo volené zastupitelstvo, začalo se konečně opět rozvíjet. Byla vybudována nová říšská silnice i železniční trati. R. 1792 byla založena první porcelánová manufaktura Haas & Czjzek v Čechách.

Když byl Horní Slavkov přičleněn k Třetí říši, byla zde obnovena těžba wolframu a cínu. Po válce byla většina Němců odsunuta. Na těžbu nově objeveného uranu přicházeli váleční zajatci, později vězni. V 50. letech přicházeli brigádníci a stěhovali se sem lidé z vnitrozemí. V letech 1951 – 1960 bylo pro ně vybudováno nové sídliště ve stylu tzv. socialistického realismu. Těžba uranu byla utlumena, byly však vybudovány nové strojírenské závody. I když bylo v 50. letech 20. století historické jádro města vyhlášeno městskou památkovou rezervací, historické domy chátraly a bouraly se, až r. 1961 byla památková rezervace zrušena. Zbylé památky jsou chráněny jako městská památková zóna.

Pravděpodobně nejstarší a určitě nejcennější památkou města je gotický pevnostní kostel sv. Jiří. Ve starší literatuře se o něm píše již v r. 1242, oficiální první písemná zmínka je z doby kolem r. 1380. V letech 1517 – 1520 získal současnou pozdně gotickou podobu. Původně měl tři zesílené věže a byl obklopen masivní zdí, které nahrazovaly městské hradby. V 18. století byla provedena ještě menší barokní úprava, ale charakter stavby příliš neovlivnila. Jedna věž měla od počátku nestabilní podloží, byla r. 1739 ubourána a dnes její zbytky tvoří sakristii. Hlavní hranolová věž je přístupná veřejnosti a je z ní hezký výhled na část města. Na přilehlém hřbitově stojí renesanční zvonice z doby kolem r. 1540. Za zmínku stojí i hrobka Wenzela Haase a rodiny Lippertů.

Blízko kostela je barokní děkanství z let 1755 – 1756 a vzácná pozdně gotická zádušní svítilna, která byla r. 1685 na současné místo přesunuta ze hřbitova. V Kostelní ulici je malá kaplička Božího Těla z r. 1736 a Trojiční sloup z doby kolem r. 1685.

Na okraji města směrem na Loket je bývalý špitální kostel sv. Anny z doby kolem r. 1500. Byl postaven současně s městským špitálem (nyní jsou tam byty), se kterým byl propojen ve výši 1. patra. Současná podoba kostela je z r. 1728.

V historickém centru města jižně od Školního náměstí je Pluhův dům, nejvýznamnější renesanční stavba města. Tento původně panský dům majitelů města - Pluhů z Rabštejna byl postaven v letech 1510 – 1512 a do dnešního dne má zachovalou celou řadu původních stavebních prvků - vstupní portál, ostění oken, klenby interiérů i některé prvkům vnitřní výzdoby. Dnes ho využívá Základní umělecká škola.

Na něj navazuje goticko-renesanční dům, kde měl Pluhův dům své hospodářské zázemí. Dnes zde má sídlo městské muzeum, kde jsou expozice o vývoji města a s ním sovisejícího hornictví, zpracování cínu, výroby porcelánu. V domě je dochovaný dýmník černé kuchyně, vč. původního komína.

Ve Smetanově ulici č. 480 je dnes soukromá, vysoká, částečně hrázděná budova ze 16. století, tzv. Seidlhaus, údajně bývalý rudní mlýn. Panuje však i názor, že by to mohla být bývalá sladovna. V domě se i bydlelo, zachovaly se i původní sklepy tesané do skály a dobová černá kuchyně.

Při silnici do Bošířan – 1 km na sever od města stojí zbytky kamenného kruhového městského popraviště, kde se mezi roky 1500 - 1751 vykonávalo hrdelní právo. Původně bylo 6 m vysoké. Chátrající stavba byla do dnešní podoby s městským znakem a nápisem upravena v 19. století.

Zhruba 6 – 7 km na západ od města pod kopcem Krudum jsou zbytky pozdně románského kostela sv. Mikuláše ze 13. století. Byl postaven v blízkosti křižovatky starých a zaniklých strategických středověkých cest. První písemná zmínka je z r . 1246, kdy ho král Václav předal I. řádu křížovníků spolu s řadou dalších kostelů v okolí, z nichž některé již zanikly. Kolem r. 1500 zanikl i tento kostel. V pozdějších mapách již neexistoval. Čím míň se o něm ví, tím více pověstí se dochovalo. Již od 15. století se na Karlovarsku vyprávělo o sv. Mikuláši z Krudumu. Právě on to byl, kdo nosil dětem dárky v předvečer svého svátku. Často ani nevěděli, kde hora Krudum. Archeologický výzkum území byl zahájen r. 2002. Byly odstraněny náletové dřeviny i popadané stromy a pomocí sond byly postupně odkrývány zdi kostela, nalézány zbytky dlaždic. Pod podlahou v hloubce 45 cm byly nalezeny kosterní pozůstatky muže, o něco dál i kosterní pozůstatky dětí, pravděpodobně novorozenců. Během r. 2005 byly marně hledány pozůstatky lidského osídlení, příp. hřbitova. R. 2006 zde byly nalezeny zbytky starých důlní děl, odvodňovacích kanálů i propadlé štoly. Byly zde nalezeny i různé mince, nejstarší z přelomu 13. a 14. století, ale i z pozdější doby, což svědčí o dlouho využívané obchodní stezce. Zbytky kostela jsou nyní zakonzervovány.

Na vrcholu hory Krudum (835 m) byla r. 1932 postavena kamenná hranolová 10 metrů vysoká rozhledna, pojmenovaná po lékaři Andreasi Kempfovi, rodákovi ze samoty u Krásna, který její stavbu inicioval. Po 2. světové válce se ocitla ve vojenském prostoru a nebyla udržovaná. Proto byla začátkem 80. let 20. století srovnána se zemí. R. 2001 byla založena společnost Krudum, která na vrcholu chtěla opět postavit původní rozhlednu. Její pořizovací cena by byla tak vysoká, že k tomu nedošlo. R. 2005 požádal Český telekomunikační úřad o povolení postavit na vrcholu telekomunikační stožár se schodištěm a s vyhlídkou. KČT nechtěl takovou nevzhlednou konstrukci, ale město Loket i Karlovarský KÚ myšlenku podpořily, dokonce za podporu tohoto názoru byla vyhlášena i petice. R. 2008 se začalo s úpravou vrcholu, stavbou věže i budováním přístupové cesty. Dne 15. října 2008 byla rozhledna zpřístupněna. Je volně přístupná od dubna do října. Je vysoká 50 m, z plošiny ve výšce 29,5 m, na kterou vede 152 točitých schodů, je výhled na Slavkovský les, Krušné a Doupovské hory, Ašsko, Chodov, Sokolovskou pánev i část Karlových Varů.

V Horním Slavkově samozřejmě možnost občerstvení je. U kostela a u rozhledny se můžete najíst pouze z vlastních zásob.

Horní Slavkov je zajímavé město. Kdysi jsme tam projížděli na kole. Rozhledna je klasika, jak já říkám bez nápadu, ale s dalekými výhledy. My jsme tam byli těsně před deště a bouřkou, takže tomu i ty výhledy odpovídaly. A kostel? Na moje gusto je to moc začištěná, téměř nic neříkající zřícenina. Ale pamatuje hodně, asi je dobré i o takové památky se starat.

Ke kostelu pod Krudumem i na rozhlednu se nechá vyrazit z různých směrů. Z Horního Slavkova se nechá dojet autem, na kole nebo pěšky až do Třídomí (5 km). Tato obec byla založena až na počátku 18. století, hornické osídlení zde bylo již v dřívější době. V 50. letech zanikla. Dnes tam jsou jen rekreační objekty. Z rozcestí Třídomí se nechá po cyklostezce dojít na rozcestí Třídomí – hájovna, po žluté pak ke zbytkům kostela sv. Mikuláše a vlevo do kopce pokračovat vzhůru až k rozhledně. Zpátky na rozcestí Třídomí – hájovna se z vrcholu dojde po zelené a po cyklostezce zpátky do Třídomí. Je to 6 km s převýšením cca 240 metrů, kdy největší stoupání je na vrchol k rozhledně.

My jsme vyrazili z opačné strany – z Hruškové. Kousek za obcí je menší parkoviště. Odtud vede do mírného kopce žlutá ke zbytkům kostela sv. Mikuláše, vpravo pokračuje žlutá téměř stále hodně strmě vzhůru až k rozhledně. Cesta je poměrně kamenitá. Tato jedna cesta je cca 3 km dlouhá s převýšením 230 m. Jen zpátky se musí jít stejnou cestou.

Protože žlutá je průběžná od Třídomí – hájovna až do Hruškové, je nutné najít u kostela tu správnou žlutou k rozhledně.
Z Horního Slavkova je možno také vyrazit na 6 km dlouhou okružní naučnou stezku Uranová Golgota. Na 13 informačních tabulích se seznámíte s těžbou uranových rud zde v okolí.
V okolí města vedou i cyklostezky.