HORY VŠUDE VŮKOL – TO JE WINDISCHGARSTEN

Kam a jak jedeme?

Windischgarsten je pro běžného Čecha pojem naprosto neznámý. Malé městečko obklopené ze všech stran pořádnými horami, necelou hodinku na jih od Lince, v regionu, jehož jméno nám říká ještě míň: Pyhrn – Priel.

Za čím jedeme?

Do rovinky mezi všemi těmi kopci se kromě městečka vešel ještě močál Edlbacher Moor, známá přírodní rezervace, a před šesti lety narýsovali místní golfoví nadšenci kolem této přírodní zvláštnosti golfové hřiště. Sešlo se jich asi 40, založili klub, za pár týdnů jich bylo sto… A jak to v regionech bez větších měst bývá, vše šlo jako na drátkách, takže letos už na místní osmnáctce běží třetí plná sezona.

Duší všeho dění kolem hřiště je Horst Dilly, majitel největšího hotelu ve Windischgar stenu a širém okolí, golfový nadšenec, ale hlavně podnikatel s dobrým čichem, který pochopil, že golfisté mohou být vhodným doplňkem jeho klientely, a to hlavně v mezisezonách, kdy se ani nelyžuje, ani nekoupe. V zimě je tu totiž plno – blizoučko, na okraji Totes Gebirge, je známé středisko Hinterstoder, kde se často jezdívá i světový pohár lyžařů, a v létě jsou tu turisté a rekreanti.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V letních měsících se Dillyho hotel stává rájem dětí, pro které je tady snad všechno, co si kdo vymyslí. Také se zde střídají sportovci, celé týmy, od nás a ze Slovenska sem jezdí na svá soustředění i ligoví fotbalisté.

Hotel se jmenuje Dilly´s, čili Dillyho, a jde o rodinný podnik s více než stoletou tradicí.. Začalo to malým
hostincem, pak to trochu nabylo, před 20 lety se začalo s wellness a od té doby přibude každý rok nějaká další část. Fitness nebo wellness – golfisté vyhledávají raději to druhé, ale ono to tady zdatně splývá. Dva vnitřní bazény, dva venkovní, další pro děti, hned vedle hotelu přírodní biotop, takový rybníček, kde se dá také příjemně čvachtat. Nejvíc hostů vyhledává právě tohle fare niente, sladké nicnedělání. Vybavení je velkorysé, kdybyste to sečetli, tak na každého hosta vyjde nejmíň jedno lehátko. A pro děti je toho tady taky požehnaně, hotel patří do organizace elitních dětských hotelů Rakouska, a to už musí splňovat hodně kritérií. Bazény, kluby, herny, prolézačky, autodráhy, velká louka se vším možným, mnohapatrové prolézací bludiště plné míčků pro bezpečné dopady (dětí) a další atrakce.

Hotel se vypracoval na přední místa všemožných kulinářských soutěží. Jí se tady skvěle. My jsme si napřed koupili jen dva dny se snídaní a s golfem (199 €), ale když jsme přišli po hře a viděli ten brunch čili jak oni říkali „lehký polední bufet“, hned jsme rozšířili stravování na celodenní, tzv. rozmazlovací penzi. Nestálo to tolik navíc a chvilku po obědě, sotva jsme se stačili „powellnessovat“, otevřel své brány odpolední zákuskový bufet a pak následovala večeře, kterou popisovat ani nemá smysl.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Sám močál nemá při hře žádnou významnější roli, jen je stále přítomen, chodíte kousek od něj. Asi polovina jamek je v rovině, ale najdou se kopečky nahoru i dolů. Jednička i dvojka jsou na rozehrání, rovné. Ale první odpal je na psychiku, hrajete na fervej za dvěma jezery, jedno vpravo, druhé vlevo a na fervej se dostanete jen po můstku. Tam bývá míčků… Čtyřka je největší kopec, velice zvláštní jamka, fervej se nahoře zužuje až na grín. Tam se ohlédněte, spatříte Totes Gebirge v plné kráse. Ale Hory jsou všude kolem, na jaře ještě plné sněhu, který sleze až v létě, takže o malebné výhledy není nouze. Devítka vede opět ke klubovně, pozoruhodné stavbě se střechou do špice.

Druhá devítka obepne močál ještě úžeji, dělá kolem něj těsný kruh. Několik krásných jamek, každá jiná, vzpomínám, že na jedné z nich hrajete přes vzrostlý sad jakéhosi domu (nechápu, jak můžou hrušky a třešně být tak vysoké, připadaly mi obrovské) na odkloněnou fervej, adrenalin, Hory mlčky přihlížejí. Poslední jamky v rovině, ta úplně poslední končí drasticky: pálíte přes vodu do grínu, za kterým číhají pěkně v řádce tři bankry.

Vedle klubovny je krásné přírodní koupaliště, kam mohou golfisté zdarma. Tam bývají odkládány zbytky rodin, když se páníček jde bavit či mořit na gríny: rodinka se baví, takže se až podiví, že už jste zpátky.

Ostatní informace

Pan Dilly si tady sportovce hýčká, organizuje pobyty několika takovým týmům ročně, dělá co jim na očích vidí, chodby jsou plné fotek, hlavně fotbalových mužstev. Horsta Dillyho, majitele, manažera a duši všeho dění byste v provozu hotelu lehce přehlédli. Není ničím nápadný, celkem mladý, obléká se jako letní hosté, popíjí v baru svou skleničku, dívá se s ostatními na fotbal, všem tyká… Má však i spoustu dalších rolí. Už před lety si udělal someliérské zkoušky a dovede skvěle poradit s vínem. Je jednatelem golfového hřiště, které letos na jaře koupil od dalších společníků, a do role manažera tam dosadil svého bratra. A v neposlední řadě ho můžete potkat, jak nasedá do děsivě dlouhé bílé limuzíny, která parkuje před hotelem. Vozí hosty, když se někdo zatouží projet, povozí je po krajině. „Kdo by to měl řídit,“ divil se mé otázce. „Mě to baví…“

Třetí den golfu nás stál 15 euro místo běžných 60, to je slušné, a rozšiřují si to takhle snad všichni, což je bonus majitele věnovaný jeho hotelovým hostům. Když to sečtete, golf je skoro zadarmo i v ty předchozí dny. Hotel je typický rakouský, čtyřhvězdičkový stoeurový, ale na stovku to kupodivu vyjde i s golfem! Ten den nás doprovázel místní maršál, pán sedmasedmdesátiletý, ale křepký, hendikep 22. Tvrdil, že kombinace místní vody a golfu je elixír mládí. Budeme to ještě muset párkrát vyzkoušet, na něj to evidentně zabíralo…

GOLF CLUB PYHRN–PRIEL WINDISCHGARSTEN
Adresa: Edlbach 96, 4580 Windischgarsten, Austria
Web: www.gc-windischgarsten.at
Email: info@gc-windischgarsten.at
Tel.: +43 7562 20678-50
Počet jamek: 18 | Par: 71
Délka – muži (m): 5 964 (bílá) | 5 774 m (žlutá) | 5 563 (modrá)
Délka – ženy (m): 5 249 (černá) | 5 048 (červená) | 4 912 (oranžová)