Admont – klášterní kostel sv. Blažeje, Hl. Blasius Stiftskirche

Komplex kláštera v Admontu uzavírá široké údolí středního toku Ennsu, před vstupem řeky do Vápencových Alp a údolí Gesäuse. Hlavní chloubou kláštera je sice místní knihovna (údajně největší svého druhu). Většinu příchozích ale zřejmě na začátku přitáhne vznosná stavba klášterního kostela.

Ač byl klášter založen v roce 1074, dnešní kostel je už pátý v pořadí, který můžeme v Admontu vidět. O první stavbě se toho moc neví, protože již v roce 1121 je uvedena nová trojlodní románská stavba. Tu už stačil v roce 1152 poničit požár. Stavba byla opravena k roku 1165. V 13. století byly ke stavbě přidány dvě sakristie, které jsou součástí i dnešní stavby. Do gotiky se chrám začal přestavovat v roce 1276 a trvalo to do začátku 15. století.

Kostel byl dále renesančně upravován (1626) a přibyly i barokní úpravy (varhany, oltáře).

24. dubna 1865 postihla klášter pohroma v podobě požáru, kterému podlehl téměř celý komplex. V podstatě se podařilo zachránit jen knihovnu. Kostel tak bylo nutno vystavět v podstatě celý. Uvádí se, že jde vlastně o první novogotickou stavbu Rakouska.

Z původní stavby se podařilo zachovat část chóru a bočního portálu z 12. století v románském stylu.

Většina ostatního je tedy takřka „nové“. Stavbě vévodí u vstupu dvě věže (75 a 74 m vysoké). Architekt William Bücher tu uplatnil skrytý humor, dva chrliče mají mít podobu tehdejších mocipánů v Německu: císaře Viléma I. a kancléře Bismarcka.

Zdobený portál nese sochy sv. Benedikta, sv. Scholastiky a sv. Blažeje. Interiér je členěn do tří lodí. Novogotický oltář je zhotoven z bílého mramoru (z Carrary), v bočních lodích jsou další oltáře. Kříž pod vítězným obloukem z roku 1518 v nadživotní velikosti. Oltář sv. Benedikta z r. 1874 je dílo Ignaze Brandstättera, Kristovo tělo na kříži je barokní od Johanna Meinrada Guggenbichlera, vedle je k vidění nenápadná soška Panny Marie, což je replika gotické sochy z r. 1310 (originál v Grazu).

Oltářní obraz Panny Marie Immaculaty je z r. 1726 od Martina Altamonteho. Požáru částečně odolaly vyřezávané ornamenty Slavného růžence kolem obrazu od Josepha Stammela (1726).

Před požárem byly v kostele jedny z nejkrásnějších rakouských varhan. V roce 1784 je postavil Franz Xaver Chrismann. Dnešní varhany jsou z roku 1974, jde o konstrukci inspirovanou v baroku. Nástroj má tři manuály a 52 rejstříků. Konstrukci navrhl podle vzoru Riegrů z Vorarlberska prof. Dr. Hans Haselböck, na tvorbě nástroje pracovala varhanářská dílna Mauracher.

Pro nás bude zřejmě poněkud neznámý světec svatý Blažej, kterému je chrám zasvěcen. Jako svatého ho uznávají všechny původní církve, tj. Katolická, arménská a ortodoxní. Původní profesí byl lékař. Působil v římské provincii Arménii v Sebastě (dnes Turecko). Umučen byl v roce 316. Sv. Blažej je patronem lékařů, hřebenářů, hudebníků žesťových nástrojů, zedníků, tkalců, ševců, pekařů, ale i divoké zvěře. Pomáhá při onemocněních krku, uší, zubů, patří ke Čtrnácti svatým pomocníkům, kteří jsou uctíváni v hlavně v německy mluvících končinách. Ve východních církvích je jmenován jako sv. Vlas.