Tamischbachturm
Turistické cíle • Příroda • Hora
Tamischbachturm (2035m) je jedna příjemná hora v oblasti Steier. Nalézá se asi 30km od legendární řeky Salza. Jedná se o příjemný "choďák". Nejlepším nástupním bodem je parkoviště, vpravo od vlakového nádraží v obci Gstatterboden. Nalézá se tu i informační středisko pro národní park Gesäuse. Na parkovišti najdete spoustu informačních tabulí o turistických stezkách nebo stezkách pro horská kola, kterých je tam na výběr taky dost. My jsme si zvolili cestu pěšky přes chatu Ennstaler hütte na vrchol a potom druhou stranou dolů. Cesta vede nejprve lesní cestičkou, která se místy protíná nebo prolíná s širokou kamenitou cestou pro horská kola. Po cestě potkáte i dva Prameny s pitnou vodou. Pak se změní už pouze v lesní cestičku, která šplhá místy celkem strmě, jindy pohodově svahem lesa nahoru na hřeben. Za slunečného počasí je to ideální prostředí, protože koruny stromů poskytují příjemný stín. Celá trasa je výborně značena červenobílou značkou a občasnými ukazateli na Ennstaler hütte. V lesní pasáži jsou chvílemi pěkná výhledová místa. Z lesa se asi 20min od posledního ukazatele (který hlásí 30min) zjeví Ennstaler hütte. Horská chata s obsluhou a bufetem, kde mají menu od polévek po pečeně nebo Coca-colu. Chata se nachází ve výšce 1544m. Pak uz "jen" 500 výškových metrů do kopce po Kamenité cestičce, která se střídá s hliněnou, začne se objevovat i kleč. Vrchol Hory člověk i za špatné viditelnosti pozná podle velkého kříže na kterém je přidělána schránka s vrcholovou knihou. Cesta dolů (pokud nechcete jít tou samou přes Ennstaler hütte) vede nejdříve cestičkou v travnatém svahu, pak přejde v cestičku v mezi klečí a v poslední pasáži vede opět lesem, kde se pak spojí s trasou, kterou se jde na Ennstaler hütte. A která vás dovede zpáky na parkoviště. Naštěstí na stezce není žádná skála, takže pokud vás zastihne na vrcholu špatné počasí jako nás nemusíte se obávat kluzkých skalnatých nebezpečných úseků, ty tam nejsou. Snad jen je krajně nepříjemné sestupovat v silném dešti, protože cestička se rychle rozbahní a nepříjemně klouže, ale výsledkem je maximálně zabahněné tričko nebo naražená kostrč.