Hrad Libštejn

Kam a jak jedeme?

Naše společná cesta začíná na Exitu 61 dálnice D5. Odtud směřujeme cestou do Rokycan, Oseka, Březiny, Bezděkova, Břas, Újezda u Svatého kříže. Dále směřujeme na Liblín a po přibližně 4,2 km je odbočka na širší polní cestu (označeno hnědou směrovou tabulí), která vede až do obce Libštejn. odtud vyrazíme pěšky na zríceninu hradu Libštejn pěšky po červené turistické trase, která nás povede přibližně 400 metrů.

Za čím jedeme?

Hrad Libštejn stával na strmém skalisku v údolí řeky Berounky, na jejím pravém břehu. Jeho historie je úzce spojena s nedalekým Liblínem, který je však starší. Ve 14. stol. se stal majitelem zdejšího zboží královský služebník Oldřich Tista z Hedčan. V r. 1367 se píše z Libštejna a zdá se proto, že někdy mezi lety 1356–1367 si postavil hrad Libštejn, po němž se nazýval i jeho stejnojmenný syn. Libštejn byl tehdy nevelký hrad, který však byl typickou stavbou poloviny 14. stol., v níž se spojovaly prvky staršího výtvarného projevu spolu s novými myšlenkami, jako se objevovaly u hradů Karla IV. Hrad Libštejn byl postaven na nepřístupném místě, na skalnatém ostrohu, který na západní straně spadá příkře do údolí řeky Berounky, na severu a jihu je ukončen strmými roklemi dvou potoků. Přístupná byla jen východní strana, a proto tu bylo třeba vybudovat opevnění. Předhradí, jež bylo na této východní straně i s hospodářskými budovami, bylo odděleno od hradu příkopem a chráněno rovněž vlastním příkopem. Hrad stál na skalnatém hřebenu a na každém jeho konci byla mohutná čtverhranná věž, z nichž se dnes zachovala jen severní se zbytkem omítky. Nádvoří, které se rozkládalo mezi oběma věžemi, bylo chráněno vysokou zdí, k níž přiléhal hradní palác. Cesta do horního hradu procházela kolem věže se zaokrouhlenými hranami k jihozápadní části nároží. Předhradí na jižní a západní straně byla opevněna jen valy a palisádami. Zakladatel hradu Oldřich zemřel r. 1379 a krátce poté prodal jeho syn Oldřich Libštejn Albrechtovi z Kolovrat, který držel nedaleký Krašov. Větev Kolovratů, která držela Libštejn, se psala Libštejnští z Kolovrat. Albrecht i jeho stejnojmenný syn, který se od r. 1396 psal po Libštejně, na hradě zpravidla nebydleli, ale měli tu své purkrabí. Albrecht II. zemřel r. 1413 a zanechal dva syny, Hanuše a Bedřicha.. Bedřich se usídlil na Libštejně a Hanuš na Krašově. Jako nepřátelé husitství byli oba bratři terčem útoků husitských vojsk. V r. 1420 vtrhli do zdejší krajiny táboři a sirotci, vyplenili a vypálili okolí Krašova a Libštejna, ale o dobytí hradů se nepokusili. V r. 1425 přitáhli znovu, oblehli Libštejn a ostřelovali hrad z okolních kopců. Když husité viděli, že hrad nezískají útokem, zanechali tu 400 bojovníků, aby jej vyhladověli. Po sedminedělním obléhání se Bedřich i Hanuš Kolovratové rozhodli smluvit s husity mír a uzavřeli s nimi spolek. Hrad Libštejn byl v té době proslulým vězením, kde byli vězněni nejen poddaní z panství, ale i zajatí nepřátelští žoldnéři a jiní nepřátelé až z Prahy. Hrad Libštejn byl sice velmi pevný, ale při nastalé změně válečné techniky (použití střelných zbraní) bylo zapotřebí jej více opevnit. Koncem 15. stol. proto byla na straně k Liblínu postavena nová věžovitá bašta, obehnaná náspy a příkopem. Beneš z Kolovrat (syn Bedřicha) byl bohatý velmož, který mocensky ovládal celý kraj. Měl dva syny, Jana a Jindřicha. Jan zemřel ještě před svým otcem. Libštejn zdědil r. 1495 Janův syn Jaroslav. Ten zboží ihned prodal svému strýci Albrechtovi z Kolovrat. Albrecht z Kolovrat byl vynikajícím hospodářem a rozšířil liblínské panství na 25 vesnic a polovinu městečka Kralovic. Albrecht zemřel r. 1510 bez přímých dědiců. Po jeho smrti získali celý majetek jeho nevlastní synové, Jan a Bernard z Valdštejna. Po Bernardově smrti držel Libštejn Jan, který začal panství po částech rozprodávat. Zanechal pět synů, z nichž se tři r. 1543 rozdělili o libštejnský statek. Bratři postupně prodali své dědictví, takže vznikly tři statky. Postupně však byly všechny části opět spojeny. Synové Kryštofa z Valdštejna byli posledními obyvateli hradu Libštejna. I oni se však brzy vystěhovali a hrad pak rychle chátral. Již roku 1590 se uvádí jako pustý. Jeho funkci jako střediska panství převzal Liblín.

Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cestou jsme nevyužili žádné stravovací a ubytovací zařízení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krásné prostředí, nádherný výhled na Berounku.

Ostatní informace

Na Libštejně se neplatí vstupně a zřícenina je přístupna "celoročně"