hrad rychvald

Fotografie (1)  • Foto: lukirubi

Kam a jak jedeme?

Hrad Rychvald staval na kratkem vybezku do udoli Lysickeho potoka asi 1,5 km zapadne od Lysic.

Za čím jedeme?

Hrad Rychvald zalozili pani z Kunstatu nejspis nekdy okolo poloviny 14. stoleti; r. 1371 se po Rychvaldu psal Jesek Puska z Kunstatu. Z nezname priciny r. 1375 hrad dobyli a rozborili Brnane. Brzy pote vsak byl obnoven a od r. 1398 nalezel k Lysicim. Kdy a jak pani z Kunstatu o Rychvald prisli, nevim. R. 1437 jej zastavil Hynek z Ronova a Mitrova sve manzelce, coz je soucasne posledni zminka o tom, ze hrad existoval. Zanikl za neznamych okolnosti snad jeste v prvni polovine 15. stoleti. Jeho zakladatele, pani z Kunstatu, uz v te dobe sedeli na tvrzi v Lysicich

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

svačinu a pití je nejlepší vzít si sebou a udělat si romantiku v přírodě

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Pristupova cesta vedla ke hradu od vychodu, kde bylo nevelke predhradi zhruba trojuhelnikoveho pudorysu. Rovna plocha predhradi nevykazuje znamky zastavby, ktera byla nejspis jen drevena. Na severni, vychodni a jizni strane obihal predhradi 10 – 18 m siroky prikop, jenz byl na severu a jihu doplnen o val. Proti planine na jizni strane byl val dvojnasobny a uzaviral usti 17 m sirokeho sijoveho prikopu mezi predhradim a vlastnim hradem. Ten ma nepravidelny, zhruba hruskovity tvar s uzkym dlouhym koncem na skalnate severozapadni strane. Sila obvodove hradby cini az 2,7 m. Na severovychode vedl z predhradi pres sijovy prikop most k branske stavbe nezname podoby. Jadro obihal na severni a castecne i vychodni strane parkan. Severnim, uzkym ramenem parkanu nad strzi Lysickeho potoka prochazela pristupova cesta k severozapadnimu, protahlemu konci jadra, kde byla v plastove zdi prolomena brana. Aby se k ni prichozi dostal, musel ale jeste v parkanu projit masivni a velmi uzkou brankou. Jadro bylo rozdeleno na dve casti: mensi a nize polozenou severozapadni, jenz mela podobu volne, castecne zastresene plochy a vetsi a vyse polozenou vychodni, do niz vedlo z mensi casti ve skale vylamane schodiste s malou brankou. Vetsi polovinu jadra lemovala na jihu do oblouku vypnuta hradebni zed, k nize se po cele delce primykal nejspis ctyrprostorovy palac.

Ostatní informace

informace cerpany na webu hrady a zamky

vstupné tam po vás nikdo chtít nebude