Lysice, zámek a zámecká zahrada.
Tipy na výlet • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody
Kam a jak jedeme?
První písemná zmínka o Lysicích je až z roku 1476. To tady stála vodní tvrz a panství bylo majetkem pánů z Kunštátu. Za Černčických z Kácova došlo k první změně a tvrz prošla renesanční úpravou. Jak šel čas, tak se měnily i potřeby majitelů. Jiří Březnický z Náchoda nechal tvrz na začátku 17. století přestavět na renesanční zámek. Poté Lysice vlastnili od roku 1686 Serényiové a ti se vzhlédli v baroku. Dlouho na panství nepobyli a po nich se staly Lysice majetkem Piatiů. Ti také dokončili barokní úpravy zámku a jeho okolí. Poslední majitelé zámku Dubští z Třebomyslic dali zámku konečnou klasicistní úpravu. Jim patřil zámek až do roku 1945. Počátky zámecké zahrady mohou být z první poloviny 17.století. Tehdy to ale byl jen sad, zelinářská zahrada a pěstovaly se některé léčivé rostliny. S okrasnou zahradou přišel až Jiří Březnický z Náchoda. Začalo se se zasypáním části vodního příkopu. Následovalo budování teras a vše skončilo stavbou sloupové kolonády, která je jedinečnou v rámci celé země. Na rekonstrukci zahrady došlo v roce 1965 a od roku 1972 je zahrada přístupná veřejnosti. I když rádi využíváme k cestování veřejnou dopravu, bylo vhodnější se tentokrát rozhodnout pro dopravu vlastní. Zvolili jsme cestu přes Kunštát a po okreskách to bylo i zajímavé. V Lysicích jsme zaparkovali na parkově upraveném náměstí a mohli jsme začít s prohlídkou tohoto zajímavého místa.
Za čím jedeme?
Z náměstí procházíme kolem radnice a po několika minutách vstupujeme bránou do zámeckého areálu. Odtud pokračujeme na nádvoří, které obklopují hospodářské budovy a nad vodním příkopem stojí zámek. Následuje vstup na zámecké nádvoří, které obklopují čtyři křídla samotného zámku. Tady jistě zaujmou arkády a poté jsme v prostoru pokladny. Zrovna tu probíhá výstava obrazů. Samotné zámecké místnosti jsou bohatě zařízené. Skvostem je jistě zámecká kaple. Pozornosti jistě neujdou vystavené zbraně a střelecké terče. Po návratu na nádvoří procházíme do lapidária, které je v v podzemí zámku. Vystavené artefakty jsou popsány a mimo jiné tu lze přečíst hezkou pověst, ve které vystupují rytíř a velký had. Jsme znovu na nádvoří, tak si ještě prohlédnout několik detailů, mezi nimiž je i zvonek a zeleň v nádobách. Prohlídka pokračuje zámeckou zahradou. Ta lysická je jedinečná a s něčím podobným jsem se v celé zemi ještě nesetkal. Tady se prostě neví, kam se dřív dívat. Nedaleko vchodu je kvetoucí acanthus a nádherný jinan. Jezírko s vodotryskem obklopuje několik soch a tvarovaných dřevin. Procházíme do prostoru kolonády a následně vystupujeme na terasu a jsme v ochozu nad kolonádou. Tohle se prostě musí vidět, pohledy do zahrady jsou mimořádně krásné a tak trochu mně začínají chybět slova, jak tuhle nádheru popsat. Prohlídka zahrady nám zabrala nejvíce času a prošli jsme ji, jak se říká, křížem krážem. Pozornosti neunikly úly a záhonky bylinek. Neúprosný čas se nedá uplatit a tak se se zámkem a zahradou loučíme pohledem na labutě v zámeckém příkopu a stejnou cestou se vracíme na náměstí.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Vůně jídel nás dovedla k restauraci na konci náměstí. Je tak trochu ukrytá za stromy, ale čich je neomylný. Sotva dosedáme a už je tu obsluha a než se stačíme rozkoukat je před námi talíř výborné polévky. Hlavní jídlo a dobře vychlazené pití tu je samozřejmostí. Můžeme jen doporučit.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Lysický zámek a především zámecká zahrada jsou výjimečné. Tady jsou slova zbytečná a v této oblasti jsou Lysice podle mého názoru zcela jistě jedničkou. Nám se tady moc a moc líbilo a odnesli jsme si nezapomenutelný zážitek.
Ostatní informace
Vstupné se platí do zámku a zámecké zahrady. Lapidárium je přístupné volně, totéž platí i o výstavě obrazů. Platíme snížené vstupné a protože se mohlo od naší návštěvy změnit, lze odkázat na webové stránky zámku. Pokud si to tady člověk chce trochu užít, musí si na prohlídku vyčlenit dostatek času. To ostatní možná lépe dopoví fotky.