Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody • Na hory • Na kole
Tento tip na výlet nás zavede k česko – polským hranicím a dá se pojmout jako akce „na otočku“ i několikadenní putování. Javornicko - a tedy i Rychlebské hory – má určitě co nabídnout a jeskyně vždy patří mezi turisticky oblíbená a vyhledávaná místa. Jedná se o kraj pro mnohé jen nekonečně vzdálený a velmi chudý, pro některé ale i o jeden z nejkrásnějších koutů naší země.
My se sem v srpnu vypravili autem a z časových důvodů jsme museli program dne výrazně „okleštit“. Nijak nás to ale netrápilo, protože jsme zde už několikrát byli, jistě se sem ještě několikrát vypravíme a navíc toho dne – oproti všem očekáváním a tvrzením našich meteorologů – shůry padalo té vláhy zbytečně hodně a nemile často …
Hlavním důvodem naší cesty byl javornický – raně gotický - hřbitovní kostel sv. Kříže, ve kterém byla v roce 2022 po dvou desetiletích archeologických průzkumů a práce restaurátorů dokončena rekonstrukce vzácných gotických a renesančních fresek (s celkovou rekonstrukcí se ovšem započalo až v roce 2016 a veřejnosti byl interiér kostela zpřístupněn v červnu roku 2024). Samotný kostel jsme viděli několikrát, ale snad nikdy se nám nepodařilo proklouznout do jeho interiéru. V každém případě je se na co dívat a člověka může jen zamrzet, že část původní freskové výzdoby nenávratně zmizela. I tak se však dá bez uzardění hovořit o jednom z největších klenotů našeho Slezska.
Vzhledem k tomu, že se jeden z členů výpravy špatně podíval na časy prohlídek kostela, přijeli jsme za deště a s více než hodinovým předstihem. Proto jsme se vydali na krátkou obhlídku dvaapůltisícového městečka. Všechny památky, muzeum i informační centrum ještě byly uzavřeny, takže to bylo jen o těch exteriérech. Zmínit musíme alespoň kostel Nejsvětější Trojice z roku 1718, mariánský sloup z roku 1723, několik – převážně pozdně barokních – měšťanských domů, radnici z roku 1923 a zejména nad městem se tyčící zámek Jánský vrch, což byl původně hrad, později přestavěný na letní sídlo vratislavských biskupů. A potom již nastal čas vrátit se zpět ke hřbitovu.
Javornický hřbitovní kostelík sv. Kříže je raně gotickou stavbou ze 13. století, je však možné, že tehdy pouze došlo k přestavbě románského kostelíka s apsidou, který stával u tehdejší tvrze (první písemná zmínka pochází z roku 1290). Tento kostel v Javorníku a jeho až překvapivě zachovalé fresky tak patří k vůbec k nejstarším památkám ve Slezsku.
Unikátní soubor obnovených – a umělecky velmi kvalitních - gotických i renesančních fresek rozhodně stojí za vidění. Těšit se můžete nejen na kněžiště plné výjevů různého stáří (mj. svolávání duší k Poslednímu soudu, Kristus se dvěma meči v ústech, Korunování Panny Marie, soubor apoštolů), ale i na nadživotně velkého sv. Kryštofa, čtveřici erbů vratislavských biskupů nebo christologický soubor v kostelní lodi. Renesanci zastupuje sv. Martin dělící se o plášť se žebrákem nebo sv. Jiří bojující s drakem.
V kostele sv. Kříže jsme se zdrželi poměrně dlouho, takže jsme pak pokračovali ve zrychleném režimu. Následoval přesun k zrekonstruované Tančírně v Račím údolí. Tato výletní restaurace vznikla jako secesní stavba v letech 1906 až 1907 na místě zbořené parní pily. Jmenovala se Georgshalle a její velký sál obklopoval ochoz. Současná podoba je výsledkem rekonstrukce dokončené v roce 2016 a jedná se o jedno z nejoblíbenějších výletních míst na Javornicku.
Zdejší dvě hradní zříceniny i různé skalní útvary jsme tentokrát vynechali a spokojili se pouze krátkou procházkou Račím údolím, která skončila obědovou pauzou.
Poslední naší zastávkou byly Jeskyně Na Pomezí. Tato národní přírodní památka se nachází mezi Lipovou – lázně a Vápennou a v současném rozsahu byly veřejnosti zpřístupněny již v roce 1955. Krasové jeskyně s krápníkovou výzdobou nabízejé návštěvnickou trasu dlouho 390 m, která prošla v letech 2004 až 2005 rekonstrukcí. Musíte se zde připravit na schody, jejichž počet se uvádí v rozpětí mezi 191 a 196 stupni. Teplotních stupňů zde bývá méně – většinou mezi 7 a 8.
Za hlavní atrakce bývají většinou považovány zdejší podzemní dómy (Ledový, Bílý, Královský) a krápníky Rokoková panenka, Srdce, Maják nebo Pes. Naši výpravu ale nejvíce zaujal Eskymák, kterému do kanoe leze bobr, a Muž prosící manželku s dítětem v náručí, aby mu prozradila, kam schovala láhev rumu (i ta tam je). A měli jsme tu ještě jednu nečekanou atrakci - při prohlídce nám zhasla elektrika, a to zrovna v době, kdy kolem nás začínali poletovat netopýři. V první chvíli jsme si mysleli, že se jedná o oblíbený vtípek průvodců, ale byl to holý fakt. Naštěstí už jsme byli téměř na konci prohlídky a naše mobily svítily slušně. Mrzelo mě jen to, že jsem si nemohl pořádně prohlédnout a jakkoliv vyfotit Liščí díru.
Venku nás čekala bouřka, déšť a téměř pravý tropický prales. No a pršet přestalo až při sjezdu na šumperské straně Červenohorského sedla. I tak to byl velmi vydařený výlet.
Pojedli a popili jsme v restauraci Isolde na počátku Račího údolí. Ta pamatuje 30. léta minulého prostředí a sedí se zde velmi příjemně.
Líbilo: Velmi vydařená akce spojující krásu gotické architektury s pohádkovým půvabem jeskyní a přírodou Rychlebských hor.
Nelíbilo: Snad jen to počasí mohlo být něco lepší.
Prohlídka javornického hřbitovního kostela – resp. jeho freskové výzdoby – přišla každého na 50 Kč (zaplatili jsme kartou a doma nás docela překvapilo, že nám bylo za každého strženo o 10 Kč více), návštěva jeskyní Na Pomezí stojí 190 Kč (zlevněné vstupné je za 160 Kč). K tomu náklady na dopravu, jídlo, pití i nějaké ty drobné suvenýry a turistické vizitky.