JESENÍKY 2013 - Návštěva Loučné n.Desnou a Velkých Losin

Kam a jak jedeme?

Při pohledu z okna se ani nechce věřit, že ještě před dvěma měsíci dosahovaly venkovní teploty takových hodnot, že se člověk při pohybu otevřeným terénem cítil asi jako eskymo bez obalu. Vraťme se tedy na "chvilku" na začátek měsíce srpna, kdy jsme s manželkou odjížděli na krátkou dovolenou do našich milovaných Jeseníků. Naše cesta v brzkých ranních hodinách se odvíjela podle už klasického scenáře : zlínským expresem do hanácké metropole, zde přestup na vlak do Šumperka a tady spojem soukromé železnice do poslední stanice na trati - do Koutů nad Desnou. Na místě jsme těsně před půl devátou a při výstupu na perón k našemu zděšení dosahuje teplota okolního vzduchu hodnot srovnatelných s těmi na Jadranu ! (Tady jsme ale uprostřed hor a moře na ochlazení tudíž chybí).

Ještě že to máme k místu našeho ubytování - hotelu Pod Sedlem jen asi 5 minut chůze. Nejsme tu poprvé a tak se radostně vítáme s jeho majiteli - manžely Kociánovy z Napajedel, vzápětí jsme ubytováni a já jdu s kafíčkem na dvůr hotelu. Hned vedle totiž protéká překrásná Hučivá Desná, je tu chládek a dá se tu v klidu promyslet, co provedeme s dnešním dnem. Pak už pro manželku a odcházíme nazpět k vlaku, neboť manželka si přeje dneska vidět park v Loučné nad Desnou a potom nás čeká procházka Velkými Losinami. V tom strašlivém horku nemohla vymyslet nic lepšího - ale bláznům a našim ženám se pro klid v rodině prý nemá odporovat - a navíc ji chci zítra vytáhnout do pořádné "divočiny" a tak si to musím dneska nějak "odtrpět" ... Abychom se do odjezdu vlaku nenudili, tak radím několika návštěvníkům Koutů (motorkářům), jak se nejlíp dostanou k lanovce, pak "čumím" na panely s mapami a mezitím nám ujede vlak ! Než mi manželka začne něco vyčítat, tak ji uklidním sdělením, že nám do Loučné jede za 15 minut bus, ale musíme se vrátit k hotelu a jít na zastávku kousek za most. Naštěstí to jede - (jinak bych tyto řádky už asi nenapsal ...)

Za čím jedeme?

V centru Loučné napřed zamíříme k zámku a nedávno zrekonstruovanému parku. I ten pohled na zámek se ale od naší poslední návštěvy jaksi změnil. Jeho zdi a věže jsou "přizdobeny" zelenými stavbařskými sítěmi a na střeše probíhá i přesto, že je horko jak v pekle a navíc sobota, výměna krovů a střešní krytiny. No hurá ! Tak o tomto se mi snilo, už když jsem tento krásný, ale zdevastovaný zámek viděl poprvé, ale že k tomu někdy brzy dojde, to už byly myšlenky spadající do kategorie scifi ... Toto rozlehlé feudální sídlo se dvěma vnitřními nádvořími vzniklo přičiněním Žerotínů v renesančním slohu na počátku 17.století a stalo se centrem menšího, tzv.vízmberského panství.(Zajímavé je, že se i obec takto jmenovala až do r.1948, teprve od té doby se začal používat její "počeštěný" název). Před koncem 18.století se zámek dočkal částečné barokní přestavby a mezi jeho zdi byla přistavěna velká kaple sv.Cyrila a Metoděje - v té době totiž patřil velehradskému klášteru. Posledními majitelé byli Kleinové, kteří jej vlastnili až do konce II.světové války. Po ní zde byl unístěn sociální ústav pro mladistvé (polepšovna) a zámek i s hodnotným přilehlým parkem začal rychle chátrat.

Dnes už se tedy - zdá se - blýská na lepší časy a po "znovuzrození" zahrady přišel na řadu i zámek. S Janou se procházíme po jeho cestičkách, vysypaných pískem a fotíme si intimní zákoutí, pohledy přes trávu na zámek a pak také sochu Neptuna v horním Rybníku. Na okraji svahu se dá opatrně sestoupit k opravené umělé jeskyni či salle terreně s "vodopádem". Je to tu hezké, škoda jen, že ti slušně oblečení a česky hovořící návštěvníci věku, ke kterému by už přislušela moudrost a rozum, se chovají jako stádo uřvaných paviánů ! Zámek poté obcházíme spodem okolo toku regulované Desné, prohlížíme si i spodní Rybník. Ten není v parném létě tak hezký, jako když jsme tu byli oba kdysi na podzim. Obloukem se vracíme nahoru do středu Loučné a naše další kroky vedou k velké atrakci - Rybníku Kocián. Jeho oplocený areál nabízí procházku okolo příjemné vodní hladiny, zdobenou početnými "pohádkovými" skulpturami. Všechny jsou sice moc hezké, ale naprosto unikátní je pohled na otáčející se mlýnské kolo, kterým vrtí - bez vteřinky oddychu - statný dřevěný čert ! Chudák, ani se nemůže rozhlédnout, kolik tu má obdivovatelů a kolik všemožných návštěvníků se prochází po areálu, kterému dominuje budova velké restaurace. Slouží jako rybářská bašta - je možno si tu za poplatek zapůjčit rybářský vercajk a pokusit se něco chytit k obědu. Takovýchto lovců ale vidíme v tom parnu poskrovnu, většina návštěvníků raději hasí žízeň. My si dáváme alespoň zmrzlinu - na pivo v tom hicu ani nemám chuť a navíc pokračujeme za chvilku busem dál. Ještě tedy poslední pohled na sympatický areál, na stožáru nad námi se při závanu větru jako korouhvička zavrtí "sličná" dívka na koštěti a my s vyplazenými jazyky kráčíme okolo parku ke spodní zastávce.

Vystupujeme v Rapotíně a napřed tedy jdeme do hospody na kafé a na pivo. Pak nás čeká asi půl kilometrová anabáze po začátek zámeckého parku ve Velkých Losinách. Anabáze proto, že musíme jít po asfaltem roztavené krajnici velice frekventované silnice a netušíme, kdy do nás něco vrazí. Pak už konečně na okraji anglického parku. (V Rapotíně jsme nakukovali na plakát, lákající návštěvníky na jakési pirátské hry a velikou show na blízkém koupališti. Po chvilce váhání jsme se ale této atrakce vzdali, neboť představa toho, jak budeme sedět někde na lavičce bez stínu pod rozpálenou oblohou s teplotou 35 stupňů ve stínu nebyla lákavá ani trošku). V zámeckém parku je aspoň jakýs takýs chládek a brzy před sebou máme přes hladinu rybníka pohled na severomoravský renesanční skvost se štíhlou 8- bokou věží - zámek Velké Losiny. Na místě původní gotické vodní tvrze zde Jan mladší ze Žerotína nechal vystavět docela složitý dvoupatrový renesanční zámecký komplex s krásnými nádvorními arkádami. (Tento pán byl z dnešního úhlu pohledu "borec" i v jiném směru - neboť přežil celkem 4 svoje manželky !!) Zámek byl později částečně upraven barokně - hlavně kaple. Dodnes ale můžeme při prohlídce interiérů obdivovat renesanční interiéry s kazetovými stropy, kachlovými kamny, původními koženými tapetami a ornamentálními malbami. Asi je zbytečné se zmiňovat, že tento zámek nejvíce "proslavily" neblahé čarodějnické procesy, při nichž F.Boblig ze Zlatých Hor nechal v letech 1678 - 92 upálit celkem 56 obětí. (To v takovém Šumperku bylo řádění inkvizitorů o něco umírněnější, neboť zde skončilo na hranici "jen" asi 30 lidí). Jistě všichni znáte na motivy Kaplického knihy natočený slavný Vávrův film "Kladivo na čarodějnice" - tak ten se r.1968 filmoval přímo na losinském zámku. (Já se dobrovolně přiznávám, že jsem jej ještě neviděl, ale knihu jsem samozřejmě četl ...)

Při procházce parkem se dostáváme i k uzavřené bráně zámku - je už pokročilá odpolední hodina - a tak máme přes mříže na krásné arkády jen omezený výhled. No nevadí - v interiérech zámku jsme už před několika lety byli a tak pokračujeme okolo říčky do centra obce. Míjíme slavnou Ruční papírnu, v obchůdku si zamlouváme chleba a jdeme si ještě projít lázně a jejich park. Samozřejmě nevynecháme návštěvu u nejteplejšího moravského pramene a pak pokračujeme dál parkem k termálnímu koupališti. Cestou ochutnávám v jednom altánku hodně nechutný a po zkažených vejcích vonící sirovodíkový pramen - prý je to ale zdravé - a pak stojíme u termálů. Je tu doslova hlava na hlavě, čekali jsme, že bude bazén větší. No - na koupání stejně nemáme čas a tak se pomalu vracíme do centra Velkých Losin. V obchůdku ještě koupě chleba, minerálek a melounu a pak už busem "domů" do Koutů nad Desnou ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na večeři si Jana u nás v hotelu Pod Sedlem dala přírodní řízek se žampióny a mně udělala paní Kociánová "hanáckou kapsu".

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

V tom horku působily i ty krásné parky jaksi vyprahle a tak nám bylo nejlíp u rybníka Kociánu, v chladivých interiérech hospod a restaurací a já jsem si večer užil posezení u břehu Desné na dvorku hotelu.

A byli jsme zaraženi, že v překrásných Koutech nad Desnou je sice množství restaurací, ale chybí jakýkoliv obchůdek na základní potraviny. A tak, pokud se chystáte na procházky do okolní přírody, musíte si zásoby doplnit ve vedlejší Loučné anebo ve Velkých Losinách.

Ostatní informace

Vstup do zámeckých parků a i do toho lázeňského je zdarma, neplatí se ani za vstup do areálu rybářské bašty Kocián. Jinak se už ale "solí" skoro za všechno ...