Jeseníky : Červenohorské sedlo - Praděd a zpět

Kam a jak jedeme?

Začalo léto a s ním prázdninová soutěž Českého rozhlasu Ostrava a Olomouc „Křížem Krajem“ během které se musí navštívit 12 míst Moravskoslezského a Olomouckého kraje.

Tak jsme se jednu neděli vypravili do Jeseníku s cílem získat tři razítka do hrací karty.

Dojeli jsme autem na Červenohorské sedlo (1013m.n.m.) a ve zdejším hotelu jsme dostali první razítko. Podle rozcestníku jsme se vydali po červené turistické značce. K nejbližšímu dalšímu rozcestníku Klínovec (1100m.n.m) to je 2km mírného stoupání. Celá tato cesta vede pěknou přírodou mezi stromy,kosodřevinou, borůvčím a na několika místech pěknými skalními útvary. Další 1km to je k rozcestníku Pod Malým Mezerníkem (1120m.n.m) a cesta vede mechovištěm a rašeliništěm, takže na některých místech vede po dřevěných deskách z kterých není radno seskakovat mimo. Za další 1,5km se dostanete na samotný Malý Jezerník (1200m.n.m.), takže stále mírné stoupání. Podél dřevěných chodníku jsou větší či menší rašelinové jezírka a kolem celé cesty jsou vysoké tyče, které v zimě slouží jako označení lyžařské běžecké stopy. Po dalším 1,5km chůze se dostanete na křižovatku se zelenou značkou k rozcestníku Slatě (1299m.n.m.). Další 0,5km vede společně po zelené a červené značce k vytouženému občerstvení na turistické chatě Švýcarna. Tato chata je nejstarších chat v celé oblasti Jeseníků. Byla postavena již v roce 1884, ale již před tím na jejím místě stál salaš, kterou nechal postavit roku 1829 kníže Alois Josef II. z Lichtensteina (1796-1858). Salaš užíval švýcarský bača (odtud pojmenování chaty). Podle rozcestníku u chaty se dozvíte, že chata leží v nadmořské výšce 1315m.n.m. V okolí chaty je studánka s jezírkem a zvonička, která má kamenný podstavec. V tomto podstavci jsou umístěné pamětní desky se jmény šeských horolezců, kteří zahynuli v Himalájích. V chatě jsem již jednou byl, ale je tomu už 40 let (na školním výletě Základní školy) a tak to byla pro mne taková vzpomínka. Po občerstvení jsme pokračovali zase po červeno/zelené značce 2,5km k rozcestníku Praděd(rozc.)(1420m.n.m.) Tyto kilometry vedou po zpevněné lesní kamenité cestě (taková poloasfaltka). Na rozcestí Praděd se setkáváme s modrou značkou, která vede na jednu stranu dolů z kopce a dostanete se po ní ke spodní nádrži Vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně a dále do Koutů nad Desnou (to je celkem 12km) a na druhou stranu do kopce vede na samotný vrchol Pradědu k televiznímu vysílači s rozhlednou, hotelem a restaurací – to byl náš cíl (to je jen 1km). V restauraci na Pradědu jsme si dali oběd , napili se a do hrací karty si dali druhéí razítko. Na zpět jsme vyrazili stejnou cestou přes chatu na Švýcarně až k rozcestníku Slatě -to byly celkem 4km. Tady jsme se rozhodovali jestli půjdeme stejnou trasou jak jsme přišli (po červené), nebo zkusíme jinou trasu (po zelené a následně modré), abychom poznali jinou cestu. Nakonec jsme se rozhodli, že půjdeme po zelené k nejbližšímu rozcestníku Kamzík (1190 m.n.m), který je vzdálen 1,5km. Na tomto rozcestníku se dělí – zelená, která pokračuje dolů z kopce do Koutů nad Desnou a modrá vede po vrstevnici na Červenohorské sedlo. My jsme pokračovali po modré značce 1km k rozcestníku Nad Petrovkou (1080m.n.m) a další 1km k rozcestníku U Výrovky(1110m.n.m). Celá cesta vede po vrstevnici a tak nemá téměř žádné převýšení a jde se pohodlně – v některých částech je jen kamenitá. Cestou jsou velice krásné výhleda na levou stranu dolů do údolí na spodní nádrž vodní elektrárny a okolní kopce. Posledních 3,5km cesty stále po modré značce nás dovedlo až na Červenohorské sedlo. Cestou jsme minuli ještě jeden rozcestník - Skalní tabule, natrhali si první lesní jahody a v pohodě dorazili až k autu.

Na zpáteční cestě domů autem jsme se zastavili ve SKI areálu v Koutech nad Desnou. Zde pokud máte zájem si můžete domluvit exkursi ve vodní elektrárně Dlouhé Stráně ( my jsme tam už před léty byli) a koupit si turistické známky. Zde jsme si dali třetí razítko do hrací karty a jeli domů.

Za čím jedeme?

Často chodíme po Beskydech, ale Jeseníky ty mají úplně jinou tvář. Příroda je tady taková méně dotčená civilizací.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na této ceste je několik možnosti k jídlu a taky k ubytování. Na Červenohorském sedle je hotel, během cesty narazíte na chatu Švýcarna, která taky poskytuje možnost ubytování a na samotném Pradědu je možno se taky ubytovat i najíst (i když cena ubytování má horskou přirážku). Když půjdete dále po hřebení narazíte na Kurovní chatu, chatu Barborka a hotel Ovčárna. Zde všude se můžete najíst i ubytovat.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Příroda....příroda.....příroda.....paráda

Ostatní informace

Cestou si můžete koupit tyto turistické známky:

5 - Červenohorské sedlo ( v hotelu ) 8 - Švýcarna ( na chatě) 1 - Praděd (suvenýry u restaurace ve věži) 906 - Vodní elektrárna Dlohé stráně (ičko Kouty nad Desnou -SKI areál) 1915 - Kouty nad Desnou (ičko Kouty na Desnou - SKI areál)

Celá tarsa podel turistických směrníku měří 21km.