Inverze na hřebenovce – retrotrasa listopad 2003

Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost

Skřítek motorest	Asfalt	0,0 km
Tradiční nástupní místo u motorestu s vícero barvami druhy značení (i cyklo)
Nad Skřítkem	Šotolina	0,6 km
Po krátkém rovinatém nástupu již hezky do kopce
Pod Ztracenými kameny	Šotolina	1,9 km
Křižovatka žluté TZ, v roce 2003 tu ještě nebyl přístřešek, dál je stoupání relativně mírnější
Ztracené kameny	Šotolina	3,0 km
Skalisko s rozsáhlou sutí, vyhlídka na jih až západ
Pec	Šotolina	3,4 km
První vrchol hřebenovky
Pecný	Šotolina	3,9 km
Hřebenovka se postupně po metrech zvyšuje
Neznačená pěšina	Šotolina	4,6 km
Sice je to rezervace, ale snad neubude, na podzim toho moc neponičíme
Břidličná hora	Šotolina	5,2 km
Za ty výhledy ta oklika stojí
Jelení studánky	Šotolina	6,1 km
Od studánky s útulnou po červené TZ
Nad Malým kotlem	Šotolina	7,2 km
Sestup k Františkově myslivně
Kleinův reliéf	Šotolina	7,7 km
Skalka je ccca 10 m od pěšiny
U Františkovy myslivny	Šotolina	8,7 km
Tady si můžeme vybrat, budeme-li pokračovat do Vernířovic (modrá TZ§ na bus, nebo zelenou do Koutů (sáhodlouhá asfaltka, bus, vlak), ale přs Františkovu myslivnu se dá dojít neznačeně k Dlouhým stráním (a dolů do Koutů)
Františkova myslivna	Šotolina	9,1 km
K myslivně sice nevede značka, ale je to od rozcestí nedaleko

Tady je inverzní poklička relativně blízko

Skupina Mravenečníku a Dlouhých strání

Pec

Ze skalek na Peci k Pradědu

Horní hranice lesa

Sutě Břidličné

Bližší hory kolem Mravenečníku v povzdálí Kraličák

Různé stavby na Břidličné

Jelení studánka

Skalka Kleinova reliéfu

Sestup

Františkova myslivna

Před Františkovou myslivnou

Jak je patrné už byl i sníh

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (40 fotografií)

V České republice máme dvě (z části tři) pohoří, kde je vyvinuté tzv. Alpínské bezlesí. Je to část hor, kde už (na malé výjimky) nerostou žádné stromy, pouze traviny a nějaké byliny. Těmi pohořími jsou samozřejmě Krkonoše, tím druhým Hrubý Jeseník a tím kouskem třetího je osamocený vrchol Králického Sněžníku, který v podstatě jediný ve svém okolí dosahuje dostatečné výšky abychom mohli o alpínském bezlesí hovořit.

Alpínské bezlesí nebo hole patří k nejvzácnějším biotopům, které naše hory nabízejí. S prvními mrazy většinou přestává to co je na hoře růst, začíná se zbarvovat tráva do žluta až hněda. Když se k tomu přidají mlhy, dostávají hory tajemný výraz. Ovšem jiná situace nastane, když mlhy poklesnou do údolí a vrcholky hor jsou zalité sluncem. Z relací o počasí víme, že takovým situacím se říká inverzní. Inverze někdy panuje dlouhou dobu, někdy kratší, takže se nestihne inverzi zastihnout ve vhodnou chvíli (třebas když jste v týdnu v práci a o víkendu už je zase jinak).

Občas si proberu archiv filmů (diapozitivů) a koukám, že mám i celkem něco zajímavého, co jsem ještě na Turistice neuplatnil.

Takže tady ukázková inverze z roku 2003, podle popisu z listopadu, takže to vychází jak vypadala taková inverze před 16 lety. Jakožto domorodec mám samozřejmě blíž ty Jeseníky, takže logicky nejvíc jezdím tam. Foto zhruba od Ztracených kamenů po Františkovu myslivnu, tedy mimo to Pec, Pecný, Břidličná, Jelení studánka. To by značilo trasu ze Skřítku po zelené, je to stálé stoupání zhruba na ty Ztracáky, sice počátek k rozcestí Nad Skřítkem je vlastně rovina, pak se ale leze v kuse nějakých 5 km. Stoupání se mírní až za Ztracenými kameny, ale to už jsme skoro na hřebenovce. Přes Pec a Pecný se pokračuje stále po zelené TZ (po tyčovém značení). Na Břidličnou se vlastně nesmí, značená trasa vrchol obchází, ale je tam beztak vyšlapaný chodník a ačkoliv je vlastně v současnosti celá hřebenovka součástí nějaké rezervace (tady přímo rezervace Břidličná), takže na vrchol občas někdo vyleze.

Takže si to neodpustím taky. Břidličná, zejména západní a jižní svah je pokryta rozsáhlými sutěmi a bývá z ní pěkný nerušený výhled. Jak je patrno, chodí sem i hračičkové, kteří si myslí, že kamení je na horách proto, aby s z něj stavěly nějací panáčkové, kterým se říká mužici (ale může to být klidně i nějaká pyramida).

Z Břidličné se vrátíme k turistické značce, u Jelení studánky na hřeben vystupují značené tras, červená od Alfrédky a žlutá z Vernířovic, dál tedy po hřebenovce vede červená (je to vlastně paradox, že červená nejde ze Skřítku).

Podle fotek se dá usoudit, že jsem pokračoval jen k rozcestí Nad Malým kotlem, v listopadu je přeci jen již kratší den, takže kolem Kleinova reliéfu po zelené TZ k Františkově myslivně. Od ní se dá do civilizace několika směry, tedy modrá TZ je směr na Vernířovice, zelená TZ směřuje do údolí Divoké Desné a do Koutů, popřípadě neznačeně k horní nádrži PVE Dlouhé Stráně (tam už zase značky jsou).

Fotografie (přesněji dia) jsou skenovány na EPSON 4990 Photo. První digitální aparát jsem měl o rok později. Nakonec i na tom se dá odpozorovat, jaký překotný a kvalitativní vývoj prodělala fotografická technika.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.999, 17.155)

Poslední aktualizace: 4.11.2019

Vyhledání vlakového spojení na výlet