Jeskyně Javoříčko - velký prohlídkový okruh
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Celodenní výlet • Do přírody • Na kole
Kam a jak jedeme?
Do Loštic celkem nepodstatná trasa, ale pro zájemce o cestu na kole může být trasa údolím Třebůvky do Vlčic a Jeřmaní (pod hradem Bouzov) a od osady Bouzov – Doly údolím potoka Javoříčka, což je vlastně pokračováním potoka Špraňku, tedy toho který vytvořil jeskyně. Vede tu taková lesní asfaltka (cyklotrasa 6036), je to tedy vcelku rychlé.
Za čím jedeme?
Jeskyně Javoříčko patří asi k nejkrásnějším jeskyním, co u nás najdeme a když už tedy uplynula nějaká doba, co jsem tady byl, řekl jsem si, že by stálo sem po létech zajet a něco nafotit, naposledy jsem tu byl ještě s filmovým aparátem a i když jsem tehdy použil ISO 400, ne všechno vychází jak by si člověk přál.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
V Lošticích byla nějaká akce, tak tam byly hospody dosti plné, naštěstí je slušná putyka ve Vlčicích, utopenec se hodí, na čepu speciální litovelské pivo Gustav (podle Gustava Frištenského, který v Litovli žil). A po prohlídce se dá dojít na chatu Jeskyňku. Zrovna tam mají nějakého upovídaného vrchního.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Než dorazíme k jeskyním, návštěvník narazí na pomník javoříčské tragedie (vypálena 5.5.1945, Velká část obyvatel postřílená). Je ironií osudu, že ač komando SS údajně uspořádalo trestnou výpravu na partyzány, byly snad za pozadím tragédie spory mezi manželem a milencem nějaké ženy (šlo asi o hajného), jeden byl Čech, druhý Němec. Kromě hrobu obětí je tu ještě takový socialistický pomník, slibující věrnost již neexistujícímu státu, na druhé straně pak citát Lidé bděte, měl jsem Vás rád – co měl proboha Fučík společného s Javoříčkem?
Po krátkém výstupu je už ale vstup do jeskyně. K prohlídce je v nabídce krátká a dlouhá trasa, a protože je rozdíl v ceně 20,- Kč, není potřeba váhat, naposledy jsem beztak byl na krátké.
Za vstupem do jeskyní najdeme pamětní desku objevitele a pak už následují jednotlivé dómy. Díky pozdnímu objevu mají jeskyně velmi zachovanou krápníkovou výzdobu a to včetně brček. Asi nejkrásnější sál je dóm Gigantů, ale k vidění je toho všude dost i ve spojovacích chodbách. Krátká trasa končí v tzv. Svaté jeskyni. To byla vlastně jediná známá prostora v minulosti, svůj přídomek si získala díky českým bratřím, kteří se tu tajně scházeli po Bílé hoře. I díky tomu je tato prostora bez výzdoby. Další části jeskyně jsou pak spíše chodby (ale rozsáhlé), oproti první části jeskyně která má více bílé barvy (a šedé) v odstínech vápence, je značná část barev v červených či hnědých odstínech díky železným příměsím v sintrech na stěnách chodeb. Části chodeb nesou jména podle svých objevitelů, či podle obcí v okolí (Březinská, Vojtěchovská aj.).
Ostatní informace
Ačkoliv se jeskyně nacházejí v útrobách celkem nevelkého vrchu Špraňku, má jejich systém délku přes 5km,což pro tak relativně malé území zdejšího „krasu“ není špatný výkon (určitě se ještě něco najde). Cena vstupu malého okruhu je 110,- Kč, velký je o 20,- Kč dražší, foto za 40,-. Dál jsem to nezkoumal, ale bude nějaké dětské či rodinné vstupné.