K prameni řeky Muldy.

Kam a jak jedeme?

Při svých túrách v Krušných horách jsem na Moldavě viděl tabuli „ V tomto údolí pramení řeka Mulda, která se po 231 km vlévá u Dessau do Labe“. To bylo motivem pro další výlet.

Za čím jedeme?

Vláčkem z Mostu jsem vyjel na hřeben Krušných hor do Moldavy. Po vystoupení z vlaku jsem pokračoval podle kolejí až k hraničnímu mostu kde koleje končí. Dříve tudy vedla velice frekventovaná trať do Německa. Provoz byl v roce 1945 přerušen a pak v roce 1949 byly koleje rozebrány. Dnes jsou opět snahy o obnovení železničního spojení do Saska. Od mostu jsem vyšel na silnici a okolo obnoveného pomníku na památku zastřeleného dozorčího finanční stráže jsem se vydal po naučné stezce Po stopách středověkého sklářství v Krušných horách.

Za chvilku jsem došel k replice starodávné sklářské hutě. Byl jsem zklamán. Přístřešek hutě je zchátralý a sklářská pec je dost poničená. Přesto jsem se rozhodl pokračovat po stezce dál. Cesta vede podél státní hranice do lesa, kde stávala sklářská huť. I zde bylo značení NS poničené nebo i chybělo. Také místo kde stávala sklářská huť je dobře schované. Chvíli jsem procházel po cestách okolo než jsem uviděl informační tabuli v lese. Ta popisuje jak vypadala tato sklářská pec, její umístění v terénu a způsob tehdejší technologie výroby skla.Přes louku a Pastviny jsem pak sešel do dolní části Moldavy. Žlutě značenou cestou jsem pokračoval údolím až k rozcestí, kde je tabule s informací, že zde pramení řeka Mulda. Rozhodl jsem se pro spodní cestu vedoucí dál údolím. Po pár metrech je nad cestou krásné turistické odpočívadlo. Za odpočívadlem cesta končila na velice zamokřené pasece kde se stékalo několik potůčků. Nenašel jsem nějaké přijatelné pokračování a tak jsem se vrátil zpět na rozcestí a pokračoval po horní cestě. Ta vedla svahem k silnici z Moldavy do Nového Města. Odbočil jsem na pěknou cestu, která vedla svahem Sklářského vrchu do horní část údolí. Došel jsem k potůčku a malému jezírku. Cesta podle potůčku nebyla schůdná a tak jsem pokračoval lesní cestou dál. Doufal jsem, že když je v obci upozornění, že zde pramení řeka Mulda, tak by mohl být označen i pramen, případně i cesta k němu. Nic takového jsem nenašel. Přesto jsem k jednomu prameni došel. Ale byl to pramen Muldy?

Došel jsem na cestu, kterou vedlo pokračování naučné stezky. Opět sporadické značení, které na křižovatkách lesních cest často chybělo. Takže dost náročné na orientaci. Naučná stezka byla vybudována v 90. letech a od té dob se asi neudržuje.

Přešel jsem silnici vedoucí na Dlouhou Louku a po pěkné lesní silničce jsem došel k chatám a po značení cyklostezky jsem sešel do Nového Města. Velice příjemné bylo občerstvení u penzionu U Studánky. Odtud to byl jen kousek na vrchol Bouřňáku. Po odpočinku a dalším občerstvení jsem se vrátil zpět do Nového Města na vlak.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možnosti občerstvení jsou na začátku cesty v Moldavě, pak až na konci cesty v Novém Městě. Příjemné posezení v penzionu U Studánky.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Hezká krajina Krušných hor, výhledy z Bouřňáku. Nelíbil se mi dnešní stav NS a rozsáhlá stavba slunečních elektráren na krásných loukách.

Ostatní informace

Z Bouřňáku je další možnost pokračování směrem do Mikulova a Hrobu, nebo na Dlouhou Louku.