Kežmarok
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní
Kam a jak jedeme?
Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si to naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, prohlédnout si hrady i zámky, podívat se na dřevěné kostelíky, ale také se zastavit v historicky zajímavých městech. Jedním z nich je právě i Kežmarok.
Za čím jedeme?
Nálezy na území města jsou dokladem osídlení už v době kamenné. Nalezly se zde i předměty z doby železné a bronzové. Kežmarok vznikl ve 13. století spojením tří osad - slovenské rybářské osady, osady královských strážců hranic a německé osady. První písemná zmínka o obci je z r. 1251. R. 1269 získal výsady města, od r. 1380 se stal svobodným královským městem, od r. 1463 má právo používat znak. Z této doby je zde i řada památek. Proto bylo historické jádro r. 1950 prohlášeno za městskou památkovou rezervaci.
V centru města je hrad, který patří mezi tzv. městské hrady. Měl bránit město před případnými nepřáteli. První písemná zpráva o hradu je z r. 1463. Tady se musím zmínit o tom, jaká tehdy panovala tvrdá, až krutá morálka. V r. 1565 hrad vlastnila rodina Lasky. Manželka Beata strašně toužila vydat se na výlet do Vysokých Tater, které pouze vždy zahlédla jen z vyjížděk. Manžel neměl čas, ani zájem. Nakonec se tam vydala ve společnosti jiných mužů a žen, ale bez svého manžela. Ten ji za tento prohřešek proti etiketě nechal několik let věznit v hradní věži, kde nakonec zešílela.
Hrad od r. 1579 vlastnila rodina Thököly, která původní gotickou pevnost přestavěla na přepychové renesanční sídlo, postavila barokní kapli a přistavěla konírny. Rodina byla známým odpůrcem císaře, který nakonec r. 1684 veškerý jejich majetek zkonfiskoval. To je důvod, proč na hradě není žádné původní vybavení.
Od r. 1702 je hrad majetkem města, byl však využíván ke zcela jiným účelům - sýpka na obilí, kasárna, dílny a několikrát i vyhořel. Po částečné opravě hlavní věže bylo r. 1931 otevřeno muzeum. V r. 1962-1985 proběhla generální oprava hradu. Nyní je v prostorách hradu muzeu - je zde zdokumentován vývoj města od jeho vzniku. Zpřístupněná je i opravená hradní kaple.
K dalším památkám města musíte projít přes Hlavní náměstí. Jde se okolo Paulínského kostela. Byl postaven před r. 1654 na místě tří měšťanských domů, takže je téměř ukrytý mezi ostatními domy. Tento katolický kostel r. 1741 vyhořel. O šest let později si ho přestavěl Paulínský řád. Interiér kostela je barokní .
Uprostřed Hlavního náměstí stojí radnice. Jako gotická byla postavena r. 1461 na nově vzniklém náměstí. Po velkém požáru byla o necelých sto let později přestavěna do renesanční podoby. Věž byla přistavěna až r. 1641. Po dalším požáru r. 1779 byla přestavěna do klasicistní podoby. Dnešní vzhled je z doby po požáru r. 1922. Doufejme, že žádný další požár nezavdá příčinu k další přestavbě. Budova je hodně zajímavá ze všech stran. Na tomto náměstí u Radnice – vlevo ve směru naší cesty – je infocentrum, kde jsme získali a mapku města s vyznačenými památkami.
Pokračujeme za náměstí, projdeme okolo nového evangelického kostela, ale hlavně nás zajímá nedaleko stojící starý evangelický dřevěný artikulární kostel sv. Trojice, který je zapsán v Seznamu památek UNESCO. Trošku nás zarazilo, že je zvenku omítnutý. Prý je takto chráněn před povětrnostními vlivy. Od kdy tomu tak je, bohužel nevím, ale i na archivních snímcích je bílý. Je to jeden z kostelů, jejichž stavba v době nesvobody protestanců byla povolena podle 26. artikuly Šopronského sněmu z r. 1681, kde bylo stanoveno, že se kostel může postavit pouze na okrajích města, stavba nesmí trvat déle než rok, musí být pouze ze dřeva, takže bez hřebíků a také bez zvonů. Poprvé byl postaven již r. 1687. V r. 1717 byl už za tři měsíce postaven do dnešní podoby - ve slohu lidového baroka. Do kostela se vejde více než 1500 lidí. Na stavbu tohoto kostela přispěli protestanti z celé severní Evropy, dokonce švédský a dánský král nechali udělat ve své zemi sbírky a švédští námořníci pomáhali při stavbě. Proto strop připomíná obrácenou přídi lodě a okna jsou kulatá jako na lodích. Kostel má půdorys rovnoramenného řeckého kříže. Uprostřed krov podepírají čtyři točené nosné sloupy z tisového dřeva, které je jedovaté, proto se do něj nedá červotoč. Z prvního kostela se zachovala kamenná křtitelnice s měděným víkem z r. 1690. Dřevěný oltář a kazatelna jsou z let 1718 - 1727. Původní jsou i varhany z r. 1720, Jsou to nejstarší funkční varhany na Slovensku. V letech 1991 - 1996 byla provedena generální oprava kostela. V létě se tam slouží bohoslužby.
V těsném sousedství stojí nový zděný evangelický kostel. Nikde na světě se prý nenajdou takhle pohromadě dva takové styly. Nový kostel připomíná mešitu. Původně byl tento projekt připraven pro Orient, ale nebyl využit. Proto ho architekt Teofil Hansen městu věnoval. Obsahuje prvky byzantské, románské, renesanční, maurské i orientální. Je naprosto symetrický. V r. 1880 byl již zastřešen, ale pro nedostatek financí byl dokončen a vysvěcen až r. 1894.
R. 1909 bylo ke kostelu přistaveno mauzoleum Imricha Thökölyho (1657-1705), kežmarského rodáka, majitele hradu a odpůrce císaře. Právě díky němu byl svolán Šopronský sněm a uzákoněna alespoň částečná náboženská svoboda. Thököly byl nucen se uchýlit do Turecka, kde r. 1906 zemřel. Jeho ostatky přivezli do Kežmarku.
Oba tyto evangelické kostely je možno si prohlédnout. Vstupenka je společná, v obou kostelích si poslechnete zajímavý výklad.
Za dřevěným kostelem je Evangelické lyceum. Kamenná budova byla postavena v letech 1774 - 1776. Dnešní vzhled je z 19. století, kdy bylo přistaveno první a druhé patro. Studovala zde řada významných umělců, vědců i politiků, a to nejen ze Slovenska, např. Pavel Josef Šafařík, Janko Král, Pavel Orságh Hviezdoslav, Martin Kukučín, Janko Jesenský. V budově lycea je nyní umístěna knihovna - největší školní historická knihovna ve střední Evropě, která má 150 000 svazků všech možných oborů i světových jazyků.
Vrátili jsme se na horní část Hlavního náměstí a směřovali ke Kostelnímu náměstí, kde jsme zdálky viděli Vysokou věž. Cestou jsme se dostali k budově Reduty. Dřív zde stála strážní věž, kterou v 17. století přestavěla rodina Thököly na panský dům, kde později byla tiskárna - vydávaly se tam knihy slovenské, německé, maďarské a latinské. V r. 1818 se budova přestavěla v klasicistním slohu na Redutu a sloužila především pro pořádání zábav.
Na Kostelním náměstí je areál římsko-katolického kostela - Baziliky sv. Kříže se zvonicí a školou, který byl kdysi obehnán zdí. Dochoval se jedině renesanční portál s erbem města, který je umístěn u zvonice. Původně zde byla slovanská osada. Nejstarší kamenné části kostela jsou z pol. 13. století. Dnešní podoba je z gotické přestavby v letech 1444-1498. Zajímavostí je trojí klenba - síťová, hvězdicová a křížová. Oltáře a křtitelnice jsou gotické, z r. 1518 pochází renesanční lavice, ve kterých seděl rychtář a městská rada. Měli jsme štěstí, ke kostelu jsme dorazili jen pár minut před začátkem mše, proto jsme si ho mohli projít i uvnitř.
U kostela je renesanční zvonice z r. 1591, je považována za nejkrásnější na Spiši. Je čtvercová, má cimbuří, kde jsou erby císařského habsburského rodu, Uherska a města Kežmarku. Nejstarší zvon je z r. 1525, původně byl asi ve věži kostela sv. Kříže. U zvonice bývala kaple sv. Trojice z r. 1468, která byla v 18. století přestavěna na římskokatolickou školu a ke zvonici připojena. Proti menšímu vchodu do kostela sv. Kříže stojí kamenná budova městské školy z r. 1536.
Ulicí Kušnierská brána jsme prošli k historickému hřbitovu. Ten vznikl v r. 1674 - v době protireformace, kdy si museli protestanti pohřbívat své mrtvé až za městské hradby. Od r. 1784 začali do něj pohřbívat i katolíci, ale na druhou stranu, než byly hroby protestantů. Nejstarší kamenný epitaf je z r. 1691 a je uložen v malém domku s mřížemi. Hřbitov i některé hroby jsou zapsány v seznamu památek východního Slovenska.
Vraceli jsme se přes Starý trh. Je to jedna z nejstarších kežmarských ulic - základy většiny domů jsou ze 13. století. Na horním i dolním konci ulice jsou typické domy spišských řemeslníků.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Do města jsme dorazili po obědě (obědvali jsme v jídelně v nedaleké Velké Lomnici - levně a dobře) a ještě před večeří odjeli. Určitě je zde však mnoho míst, kde by se nechalo najíst i zde.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Nejvíc nás zajímají dřevěné kostely, na ten zdejší jsme se z celého Kežmarku těšili nejvíc a nezklamal. Je nádherný. Ale také nás hodně zaujala Radnice na Hlavním náměstí. Hrad jako stavba je také pěkný, jen nám bylo trochu líto, že je to víc muzeum, i když v historickém objektu. Hradní kaple je však nádherná.
Ostatní informace
Hrad:
Od května do konce září je otevřeno každý den od pondělí do neděle od 9.00 do 16.00 hodin.
Od října do dubna je otevřeno pouze v sobotu, v neděli a ve státních svátcích od 8.00 do 15.00 hodin.
Prohlídka je možná pouze s průvodcem a trvá přibližně 80 minut.
Vstupné:
dospělí 3,00 Eura, důchodci 2,00 Eura, studenti 1,50 Eura, děti 1 Euro, fotografování 1 Euro, pořizování videa 2 Eura
Evangelické kostely:
Oba kostely jsou otevřené celoročně od pondělí do soboty od 9.00 do 12.00 a od 14.00 do 17.00 hodin.
Vstupné:
Vstupné je společné pro oba kostely. Zaplatili jsme 3.00 Eura na osobu jako důchodci.
V kostelech se fotografovat nesmí, bohužel.