Spišská Belá - historické centrum
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní
Kam a jak jedeme?
Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, prohlédnout si hrady i zámky, podívat se na dřevěné kostelíky, ale také se zastavit v historicky zajímavých městech, která se nám připletou do cesty. Když jsme jeli z Kežmarku na sever do Pienin, tak jsme projížděli Spišskou Belou.
Za čím jedeme?
Spišská Belá je starobylé městečko. Leží na potoce Belá v místech, kde se vlévá do řeky Poprad, jen 7 kilometrů severním směrem od Kežmarku. Rozkládá se v kotlině mezi Belianskými Tatrami a Levočskými vrchy.
První písemná zmínka je z roku 1263 z listiny krále Bély IV., kdy byla Spišské Belé udělena městská práva. Okolí města bylo osídlené však již v době kamenné. Spišská Belá patřila mezi nejbohatší spišská města. R. 1778 tu vznikla konzervárna a lihovar, již od r. 1895 sem jezdí vlaky z Popradu.
Během existence města zde byla vybudována řada historických staveb. V roce 2005 bylo centrum prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Dominantou tohoto historického centra je kostel sv. Antona Pustovníkase zvonicí. Okolní domy měly původně jen přízemní obytnou část, v patře byla sýpka nebo skladiště. Zadní část domu měla hospodářské využití. Charakteristické byly i střechy s vysokými lomenými štíty, pokryté šindelem. V 15. až 16. století byly tyto domy z větší části přestavěné.
U všech památek, dokonce i na místě dřívějších památek (např. synagoga, mlýny, ...) jsou vícejazyčné panely naučné stezky Historická procházka městem. Na panelu u radnice je celý plánek stezky.
V historickém centru, na návrší vedle radnice (je tam i infocentrum) je románsko - gotický kostel sv. Antona Pustovníka. Byl postaven v letech 1263 - 1265 zásluhou německých kolonistů. Ve 14. století, když město začalo prosperovat, byl kostel rozšířen přibližně do současné podoby. V interiéru je vzácný mobiliář. Zachovali se původní patronátní lavice, dvě pozdněgotické plastiky z doby okolo r. 1500 a pozdněgotická křtitelnice. Na trámu triumfálního oblouku je plastika Ukřižovaného Krista z 2. poloviny 14. století. Varhany ze 17. století byly doplněny v pol. 18. století polychrómovanou dřevořezbou. Původních 8 gotických křídlových oltářů bylo nahrazeno pseudogotickými. Kostel zdobí vysoká věž s hodinami, která postupně měnila svůj vzhled. R. 1832 získala současný pseudogotický.
Hned vedle kostela je renesanční zvonice z r. 1598, má čtvercový půdorys, na hranách jemnou sgrafitovou výzdobu, zvuková okénka jsou tentokrát bez sgrafitové výzdoby. Zvonice je zakončená štítkovou atikou, která je specifická pro východoslovenskou renesanci. Ve zvonici se nacházejí 3 zvony. Tady ale musím podotknout, že zvonice ve Strážkách se nám líbila víc.
Nedaleko je barokní pískovcový Mariánský sloup Nanebevzetí Panny Marie z r. 1729. Bohužel byl tak nešťastně nasvícený, že nešel vyfotit.
Přes údolíčko s potokem je z centra vidět Evangelický kostel. Jeho základní kámen byl položen 7. 5. 1784. Stavba byla dokončena r. 1786. Uvnitř je pozdně barokní oltář z konce 18. století, rokoková kazatelna z r. 1792 a rokoková křtitelnice z konce 18. století. Ten byl bohužel zavřený.
Kromě stavebních památek je nutno připomenout osobnost Jozefa Maximiliána Petzvala (1807 - 1891), který se zde narodil a působil. Je známý jako univerzitní profesor, matematik, fyzik, ale hlavně jako vynálezce zdokonalené fotografické optiky. V jeho rodném domě je Petzvalovo muzeum - je to vlastně hned za kostelem sv. Antona Pustovníka. Hned naproti je i druhé muzeum Michala Greisigera, místního lékaře, který zkoumal pravěké osídlení i lidovou kulturu této oblasti pod Tatrami.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Výborně jsme se najedli v restauraci při hlavní silnici hned pod infocentrem. Nabízeli menu za rozumnou cenu. Prostředí bylo více než příjemné.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbilo se nám, jak si váží svých památek a své minulosti a na panelech Historické procházky městem na vše návštěvníky města upozorňují. Bohužel už na to neupozorňuje pracovnice infocentra. Tam jsme pouze dostali brožurku Belianské Tatry, kde jsme si vše měli dočíst. To byly veškeré informace na otázku, co nám doporučuje ve městě k vidění. V brožuře samozřejmě nebyla ani zmínka o možnosti projít si Historickou procházku městem a o památkách, které se na této procházce se navštíví.
Ostatní informace
Pokud byste si chtěli ve městě někde odpočinout nebo někam vyrazit na výlet, mohu doporučit příměstskou odpočinkovou oblast Belianský rybník na severozápadním okraji města. Tím směrem vede i cyklotrasa až do Tatranské Kotliny, která nabízí překrásné pohledy na panorama Vysokých Tater. Zhruba 11 km je to do národní přírodní rezervace Belianské Tatry, kde je možno navštívit Belianskou jeskyni nebo si udělat i nějakou tůru a pokochat se nádhernými vápencovými masivy.