Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody
Nevím, kolikrát už jsem toto hezké město navštívil. Vždy to bylo bohužel jen na několik hodin a jelo se dál. Tentokrát to bude o mnoho lepší, náš pobyt v tomto lázeňském městě bude trvat několik dní. Dáme si dohromady léty poničená těla a budeme mít více času na poznání města a jeho velmi hezkého okolí. S těmito myšlenkami jedeme směr západní Čechy. Silnice se hodně změnily, velmi často k horšímu. Dosti složité značení před Chebem nás navedlo jiným směrem, ale na chybu jsme přišli brzy a o několik minut později jsme měli Cheb za sebou a přijížděli do lázeňského města. Bez dalšího bloudění jsme dojeli k našemu dočasnému domovu. Dopoledne dalšího dne patřilo léčebným procedurám a poté jsme mohli už jít za poznáváním našeho nejhezčího lázeňského města.
Naše vycházka městem začíná v jeho jižní části. Za mostem přes Slatinný potok vcházíme do sadů Solného a Lučního pramene. Budova Slatinných lázní jsou první zastávkou při naší cestě městem. Opodál je kolonáda Solného a Lučního pramene a tak je příležitost k prvnímu napití. Proti kolonádě je socha Dr. Adlera a stejnojmenný pramen. Blíže k městu jsou Císařské lázně. Impozantní budova je jednou z nejhezčích ve městě. Socha císaře Františka Josefa I. před budovou a hezká parková úprava ji ještě více zdůrazňují. Issabelinou promenádou docházíme k soše císaře Františka I. Nedaleko je Nový pramen a o chvíli nato vcházíme do dvorany Glauberových pramenů. Další ochutnávka zdejších vod a pokračujeme k jižní části lázeňského středu. Tady je poněkud rušněji, kolonáda je dosti zaplněna a voní tady lázeňské oplatky. Tomu se nedá odolat. Není možné nezajít k sošce Františka a neochutnat vodu Františkova pramene.
Tato část města je postavena kolem rovných ulic, které jsou směrovány ve směru jih – sever a východ – západ. Nejživější je Národní třída s lázeňskými domy Goethe, Máj a Tři lilie. Severně nad ní jsou Městské sady. Tři další ulice, Jiráskova, Boženy Němcové a Dr. Pohoreckého jsou východně od Národní a jejich příčné spojnice jsou ulice Husova a Poštovní. Stojí tu většinou lázeňské domy a obchody. Proti Jiráskově ulici je na severní straně kostel Povýšení sv. Kříže. Na druhé straně stojící monumentální Savoy je nepřehlédnutelný. Nedaleko kostela je podle počtu hostů, jistě oblíbená Sadová kavárna. V parku je jezdecká socha císaře Františka I., malé jezírko a v severní části pomník padlým. V této části probíhá Francouzská ulice, kde stojí výrazná budova Metropolu.
V severozápadní části jsou spíše obytné domy. Je tu městské muzeum, knihovna a internet. Na křižovatce Anglické a Francouzské ulice je zajímavá stavba evangelického kostela. Městský úřad je v ulici Čs. Armády, proti němu Sady mládeže a vlakové nádraží. Vracíme se Kollárovou ulicí kolem hezkého pravoslavného kostela sv. Olgy k divadlu Boženy Němcové. Sadem Bedřicha Smetany procházíme k soše J.W.Goetha a dostáváme se k lázeňskému domu Pawlik. Vedle je velké Aquaforum, kde je skutečně hodně živo. Kolem Císařských lázní se vracíme za Slatinný potok a protože toho nemáme ještě dost, hledáme další Prameny.V jeho údolí je jich několik a to Železitý, Cartellieri, Natalie a nejhezčí Štěpánka. O něco dál je novogotická rozhledna Salinburg. Je sice přístupná, ale moc toho vidět není. Ještě zacházíme k novému hotelu ve tvaru pyramidy a náš výlet spěje ke konci.
Stravování a ubytování jsme měli zajištěné v sanatoriu Dr. Petáka. Jídla byla chutná a vybavení pokoje nemělo chybu. Když se přidá, že nám i částečně opravili tělesnou schránku, není třeba dalších slov.
Františkovy Lázně, to je ve velké většině nádherná přehlídka empírového slohu. Jeden dům jakoby chtěl svého souseda o něco přetrumfnout. Veřejná prostranství jsou čistá, parky hezky upravené a když ještě navíc kvetly pěnišníky, komu by se tady nelíbilo. Některá zákoutí jakoby byla z jiného světa. Měl jsem možnost poznat všechna lázeňská města v naší zemi a Františkovy Lázně jsou ty nejkouzelnější.
Historie města není dlouhá. Vše tady začalo v roce 1793 a od roku 1865 jsou Františkovy Lázně městem. Je psáno, že se tady využívá 23 pramenů. U každého pramene jsou informační panely, jakýsi rodný list. Informační centra jsou ve městě dvě, to navštěvovanější je blízko kolonády. Nechybí ani panely o historii a současnosti města. Pozorný návštěvník jistě nepřehlédne pamětní desky a pomníky připomínající významné lázeňské hosty. Veverky a kavky jsou nejen roztomilé, ale i trošku vyžadují pozornost a něco na zub. Městem pro pohodlnější návštěvníky jezdí vyhlídkový vláček. Na kráse také něco přidává voda. Hodně je tady slyšet němčina. Čtenář promine, něco jsem jistě přehlédl a něco dopovědí i fotografie.