Kuřim jih

Kam a jak jedeme?

Člověk zpravidla nevěnuje pozornost svému nejbližšímu okolí a jezdí za krásami jinam. Někdo kousek, jiný dál. Já bohužel patřím spíš mezi ty dalekošlapy milující vzdálenější cíle. Jenže v tomto období, a navíc nepříjemné inverze, není moc míst kam vyrazit. Přiznám se, že až po serii článků turisty Franty krásným slohem opěvujícího skály, jsem si všiml svého vlastního blízkého okolí. Mám ho samozřejmě prochozené, to bylo to první, co jsem před lety po přistěhování učinil. Nejprve jsem několikrát navštívil blízký kopec Zlobici s tamní kozí a ovčí farmou a kolibou. Poté postupně všechny okolní vršky. Také krásný rozeklaný hřeben Babího lomu. I na kole zdolal, ještě z Brna, vysoký hřeben přírodního parku Baba. V poslední době nejraději vylezu na její 420 – 435 m vysoký hřbet, kde se pak kochám pěknou hřebenovkou s výhledy. Ta mně nahrazuje hory. Až nedávno jsem si začal všímat skalek a skal na úbočí Kuřimské hory. Vedou tu v různých výškových úrovních dvě nenáročné vrstevnicové cesty s několika výhledovými místy. Dole začínají u kapličky sv. Jana z r.1722 s vývěrem výborné pitné vody. Na spodnější vrstevnicové cestě je v lese právě nejvíc skalních výchozů. Cesta míjí pomník našemu prvnímu prezidentovi T.G.Masarykovi, odkud je pěkný výhled na město a protější kopce. Cesta mírně zatáčí a na příští vyhlídce se otevírá další část obzoru s kopcem Zlobice a jeho rozhlednou. Ta byla zbudována poměrně nedávno z původní kontrolní věže pro účely sledování sapérské (pro nevojáky ženijní) činnosti vojenských elévů z civilních vysokých škol. Kousek vedle, ještě před studánkou, spatříme ve výhledu zámek a kostel. Před nimi býval do r.1832 rybník. Následující informační tabule se věnuje kamenné studánce, kde se voda v posledních letech vyskytuje dosti slabě. Pod názvem Pohyblivá skála čteme popis stavu zdejšího skalního podloží, které je vlivem podpovrchové eroze nestabilní. Skála celého boku masivu, nad kterým vede cesta, se nepravidelně pohybuje a dělí. Před pár lety se část utrhla a spadla na jeden ze spodních domů kterého kus zničila. Skála je uvnitř rozpraskaná, vlivem zatékající vody a zmrzání se prakticky štípe jako špalek klínem. Ostatně se budeme spodem vracet a ještě o tom bude řeč. Cesta zvolna klesá a dostáváme se ke spodní ulici Podhoří. Prudce zahýbáme vpravo a po chvíli jsme v místě pádu skály na domek. O kus dál po schodech snížíme výšku k nábřeží potoka Kuřimky. Zahneme Doprava a kráčíme znovu po dlouhé ulici Podhoří. Všude jsou malebné staré domky přilepené ke skále. Nejen nebezpečí skály (v některých místech), ale i méně slunce pod severním svahem Kuřimské hory zde vytváří drsnější podmínky než v ostatních částech města. Na druhou stranu to vyvažuje romantika a poetika celého Podhoří. Dovolím si tvrdit, že se jedná o nejhezčí místa v Kuřimi. Ovšem jen pro toho, kdo to chce vidět. Na konci 1 km dlouhého Podhoří domky končí a na okraji lesa stojí pár chat. Odsud za Loukou je zástavba rodinných domků a směrem k České se zdvihá 359 m vysoký kopec Šiberná. Jedná se o Chráněné území – přírodní památku bukové doubravy s výskytem vzácných rostlin, hub a některého hmyzu. Na příklad kudlanka nábožná už se během let u nás zastavila na návštěvu. Jindy zase přílétl ochutnat nektar balkonových květin zvláštní, velký tažný motýl dlouhozobka, připomínající kolibříka. Kousek za Šibernou začíná obec Česká nově postavenými rodinnými domky. Odtud stoupá na hřeben Baby červená turistická cesta. Nahoře se dá hřebenem pokračovat žlutou buď na východ směrem k Brněnským Řečkovicím či Medlánkám, na druhou stranu pak ke Kuřimi a Kuřimské hoře. Tento úsek hřebene se mi líbí a navštěvuji ho často. Patří k němu také fotografie v galerii. V místě, kde elektrické vedení protíná hřeben, jsou výhledy na obě strany. Jižně na úpatí leží Jinačovické golfové hřiště a v dáli se zvedají lesy Brněnské přehrady. Na druhé straně je výhled na Ořešín a lesy za ním táhnoucí se až k Adamovu a oblasti Moravského krasu. Za pěkného teplého dne se tu dá odpočinout pod přístřeškem. Ale ne při dnešních –7°C a na vrstvičce sněhu na lavicích. Směrem dál ke Kuřimi je ještě jeden výhled na golf. Skladba lesa se mění ve vrcholovou doubravu. U seníku odbočuje žlutá z hřebene dolů do Kuřimi. A okruh se uzavírá.

Za čím jedeme?

I když tomu dnešní vzhled města Kuřimi neodpovídá, objevil se zde v kotlině mezi okolními lesy první člověk už před 7000 lety po době ledové. Mezi 7 a 6. stoletím př.n.l. se tu nacházelo ohrazené sídliště. První písemná zmínka o osadě je v listině od českého krále a markraběte moravského Přemysla Otakara I. ze 13.stol., kdy zde založil kostel sv.Maří Magdalény. Ten byl později v 18.stol. přebudován v v barokním slohu. Zámek založil na místě dřevěné tvrze v 16.stol. rod Nekšů z Landeka. Nedlouho potom byl prodán městu Brnu, které zde zřídilo centrální správu svého majetku. Až v 19.stol. byl zámek přestavěn do současné podoby. Nejhůře dopadlo město v r.1645, kdy ho téměř vypálili Švédové. Nejen, že shořel zámek, fara, statek, dva dvory a další budovy, ale co jim neodpustím, i pivovar, co tu už v té době vařil pivo. A navíc se ještě několikrát vrátili a plenili zbytek. Obyvatelstvo bylo tak rozčileno, že se sedláci z okolí ozbrojili a nedaleko tábořící skupinu švédských rejtarů do jednoho pobili. V únoru r.1742 v místní hospodě přenocoval pruský král Bedřich II, když tudy táhlo pruské vojsko. Kdo ví, možná mu chutnalo místní pivo. Bohužel dnes zde dobré pivo čepuje jen pár hospod. Ostatní tzv. prázdná europiva. Ale to jsem odbočil od historie. Nejvíce se rozmnožilo obyvatelstvo města v r.1950 zřízením známé firmy TOS a rozšířením výroby zdejších továren. Pro její potřebu zde vznikla menší panelová sídliště. Tolik k historii.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V Kuřimi je přes 30 restaurací včetně Wellnesscentra, vinotéky a pivotéka. Ubytovat se lze v restauraci U Mertů.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Hřebenovka od Baby ke Kuřimské hoře a okolní kopce s výhledy.

Ostatní informace

Do Kuřimi vede železnice a je dopravním uzlem pro několik autobusových linek.