Malé putování po rozhlednách Kladského pomezí

Kam a jak jedeme?

Rozhledny všeho druhu jsou dnes v kurzu. A to jak mezi samotnými turisty, tak – a to zejména – mezi příjemci nejrůznějších evropských i regionálních dotací. Nelze se proto divit, že v současné době narazíme v naší zemičce na desítky a desítky nových rozhleden, mnohdy i na místech, kde bychom je nikdy nečekali, např. na „dně“ údolí. Rozhlednová vlna se nevyhnula ani Kladskému pomezí a je na každém návštěvníkovi této zajímavé oblasti, často nazývané „Krajina příběhů“, jaký způsob putování si zvolí. Standardní pěškobusy, bicykly a automobily dnes běžně doplňují zejména koloběžky a elektrokola.

Naše malé putování by čtenářům Turistiky rádo představilo tři typické zástupce českých rozhleden. Jedna je výše položenou „historickou“ rozhlednou, jedna spíše nepatrně přerostlým posedem a na závěr si necháme zastupuje novostaveb posledních let. Výškově se pohybujeme v rozpětí 375 až 622 nadmořských metrů a všechny navštívené a popsané vyhlídkové stavby najdeme v Královéhradeckém kraji. Pokud bychom je chtěli všechny tři pěšky – a po turistickém značení - projít za jeden den, čekala by nás trasa 30 km, na kole je to necelých 26 km, autem pak přibližně 27,5 km.

Za čím jedeme?

Start volíme ve Rtyni v Podkrkonoší. Na okraji obce (ve směru na Červený Kostelec) se u benzinové pumpy neboli – jak se dnes říká – čerpací stanice nachází dřevěná vyhlídková věž. Je vysoká pouhých 8 m a její vyhlídkový ochoz, přístupný po 23 schodech, se nachází dokonce jen 5 metrů nad zemí. Jedná se o volně přístupnou stavbu z roku 2002, z které je vidět na panorama Krkonoš, Jestřebí hory, Červený Kostelec, rtyňsko-svatoňovickou kotlinu i samotnou Rtyni s kostelem sv. Jana Křtitele s dřevěnou zvonicí z roku 1544.

Druhou naší zastávkou bude rozhledna na západním okraji (u fotbalového hřiště) obce Žernov na Českoskalicku. Nachází se ve výšce 375 m nad mořem, což znamená, že výškově jsme si asi o 50 metrů „pohoršili“. Tato dřevěná stavba s ocelovými prvky je 24 m vysoká a její vyhlídková plošina se nachází ve výšce 18,4 m. Vede na ni celkem 92 schodů. Její podobu navrhl Ing. Antonín Olšina z Vysokého Mýta. Rozhledna Žernov je celoročně volně přístupná od konce roku 2014 a za jasné viditelnosti z ní můžeme vidět Babiččino údolí, Českoskalicko, vodní nádrž Rozkoš, Jestřebí hory, Krkonoše, Polabí, Podzvičinsko, Červenokostelecko, Stolové hory, Orlické hory, Kunětickou horu a Královéhradecko i Jaroměřsko. A spatřit můžeme také náš další cíl a nejvyšší bod celé trasy, tedy Dobrošov.

Právě zde se nachází Jiráskova chata s nejkrásnější rozhlednou Královéhradeckého kraje. Chata se nachází na úpatí Orlických hor, v nadmořské výšce 622 m. Nabízí panoramatický výhled až do vzdálenosti 100 km, kterému dominuje pohled na nejvyšší horu Krkonoš, tedy Sněžku. Díky turistické chatě se přímo zde můžeme také najíst, napít i ubytovat. Jedná se stavbu architekta Dušana Jurkoviče, která byla – na místě útulny s 6 m rozhlednou z roku 1895 - pro veřejnost otevřena na konci roku 1923. Současná podoba areálu je výsledkem modernizace a rozšíření chaty, které zde proběhly v roce 2002. A kromě Krkonoš se z rozhledny můžeme podívat např. na přibližně 6 km vzdálené město Náchod, Podkrkonoší, Jestřebí hory, Teplicko-adršpašské skály, Ruprechtický Špičák, Náchodsko, Orlické hory nebo vodní nádrž Rozkoš.

Dobrošovská rozhledna, jediná ze tří uvedených se zpoplatněným vstupem, je vysoká 24 m a na její vyhlídkovou plošinu ve výšce 15 m vede celkem 98 schodů. V její blízkosti se také nachází např. památník válečným obětem, zajímavý skalní útvar nebo dělostřelecká tvrz (pevnost) a pěchotní srub.

Za další rozhledny na této výletní trase, nebo v její těsné blízkosti, můžeme považovat také věže zámků v Náchodě a Novém Městě nad Metují, eventuelně také Rýzmburský altán. A další dvě jejich kolegyně mají být vybudovány v rámci projektu, který hodlá „obohatit“ 11 novými rozhlednami hřebenovku mezi Krkonošemi a Jeseníky.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Po trase se nabízí několik zajímavých zařízení, kde bude zasycen hladový břich i propláchnut suchý krk. A jak je v tomto regionu zvykem: v dostatečném množství a za přijatelné peníze.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Oblast Kladského pömezí je natolik zajímavá, že se těžce vybírá. Ale pokud jde o uvedené rozhledny, tak celkem pochopitelně vyhrává ta dobrošovská.

Ostatní informace

Kromě nákladů na jídlo, pitivo a pamlsky, eventuelně Dopravu, se jedná o výlet finančně velmi nenáročný. Kromě 25,- Kč za výstup na rozhlednu Dobrošov jsme utráceli už pouze za několik pohlednic tamtéž. Příjemných zážitků a pěkných chvil však bylo - jak se říká - nespočetně ... a k nezaplacení.