Mikulášský pochod přes kopec

Kam a jak jedeme?

Mikulášský pochod přes kopec

Pozvánku od strakonických turistů seniorů na den 6. 12. 2012 jsme s radostí přijali a tak v určený den vyrazili vláčkem ze Strakonic směrem na Volary. Místem pro začátek putování byla železniční zastávka Lčovice ( místně Elčovice ). Tasy jsme navštívili zámek kde žil architekt Josef Zítek, stavitel Národního divadla. Odtud se celá skupina 45 turistů vypravila cestou na Nahořany. Převýšení bylo na pěti kilometrech 200 m. Chvilkami se na nás usmívalo sluníčko a najednou se obloha potáhla tmavými mraky a začalo hustě sněžit. Zatím bez větru, ale ten na sebe nenechal dlouho čekat. Ano to jsou proměny a změny počasí na krásné Šumavě. V Nahořanech na nás čekalo v hospůdce vynikající občerstvení a úžasná obsluha. Tady si všichni připomněli, že je právě Mikuláše i s malou nadílkou. Odtud jsme při hustém sněžení vyrazili na vrchol a potom již pomalu dolů k obci Nuzín, kde bylo možné navštívit soukromou výrobnu uzenářských výrobků i uzené maso v čp.23 " U Švehlů " a to vše jsme si mohli dle vlastního výběru zakoupit. Také se stalo a každý z nás si odnášel něco z domácích výrobků např. tlačenky, jitrnic, jelit, klobás a uzeného bůčku. Prostě domácí výtečné uzeniny. O tom se mohl přesvědčit každý doma a byla to skutečně pravda. Z Nuzína jsme vyšli už ne po zasněžené silnici, ale po silnici zledovatělé do místa, které má název Pod krávou. Pomalu jsme se proklouzali a mnozí z nás dopadali přes obec Zechovice až na Hradčany, tedy Volyňské, kde si mnozí z nás zavzpomínali na studentská léta na průmyslové škole. Přes celou Volyni se nám podařilo dojít v pohodě a z nádraží ČD odjet do Strakonic a odtud pak většina strakonických pěšky domů, někteří vláčkem do Blatné nebo do Milevska. Pro toho, kdo si tuto trasu bude chtít projít v létě prostě nádhera a pro toho kdo půjde v zimě, pak trochu dobrodružné. Ale v každém případě je Šumava krásná v každém ročním období. TK BLAMIŠ.

Za čím jedeme?

Za nádhernou krajinou Šumavy s krásnými výhledy a romantickými zákoutími.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Zpočátku jsme naše žaludky zasytili z vlastních zásob a pak chutným občerstvením v hospodě v Nahořanech. Vlastní zásoby jsme dorazili ve vláčku z Volyně.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Po celé trase nebylo nic, co by se nám nelíbilo. Naopak se nám líbila hezká a útulná hospůdka v Nahořanech a pak uzenářská výrobna v Nuzíně. Doporučujeme vřele všem.

Ostatní informace

Ceny občerstvení v Nahořanech velmi dobré. Cena uzenářských výrobků opravdu lidové.