Miroslavsky zamek
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Pro zdatnější • Vycházka - půldenní • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody • Na kole
Kam a jak jedeme?
Adresa:
Zamek Miroslav, Zamek 79, Miroslav, 671 72
Popis:
Komplex budov panskeho sidla v Miroslavi je ukazkou rozrustani se
puvodni tvrze, ktera dala soucasnemu miroslavskemu zamku jeho
osobity raz.
Za čím jedeme?
Historie objektu:
Starobyly rod panu z Mysliboric drzel Miroslav jiz ve tricatych
letech 13. stoleti a lze predpokladat, ze jiz ve 14. stoleti zde
mel sve sídlo – tvrz. Ta se poprve, dokonce pod oznacenim „hrad
neboli tvrz“ pripomina az r. 1387, kdy Zikmund a Hartleb z
Mysliboric prodali Miroslav Hanusovi starsimu z Hardeggu. Po
vystridani nekolika majitelu v 15. stoleti preslo r. 1497 zbozi na
Ludmilu z Miroslavi a jejim prostrednictvim na Markvarta Valecskeho
z Mírova. Markvart miroslavskou tvrz prestavel ve slohu pozdni
gotiky a castecne snad i nastupujici renesance. Ve stavebni
cinnosti na miroslavske tvrzi pokracoval i Markvartuv syn Zikmund
(zemrel 1547). Roku 1569 Valecsti smenili Miroslav s Hodickymi z
Hodic za Hostim. Hodicti pak rozsirili goticko–renesancni tvrz v
renesancnim stylu, takze od te doby muze byt zvana zamkem. Hynek
Hodicky z Hodic se v letech 1618 – 1620 zucastnil stavovskeho
povstani, za coz mu byl zkonfiskovan majetek. V teze dobe, r. 1619,
byla Miroslav zpustosena vojskem cisarskeho generala Dampierra. Po
Bile hore ziskali zkonfiskovany statek Breznicti z Nachoda, kteri
miroslavsky zamek prestaveli barokne. Breznickym nalezela Miroslav
do r. 1661, pote Rudolfovi z Kounic, hrabeti Ferdinandu Morzinovi,
delsi dobu louckemu klasteru (1692 – 1784) a po nem jeste dalsim
soukromym drzitelum. Roku 1945 byl rodine Stummerovych
zkonfiskovan.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
svačinku jsme měli sebou ale po cestě se určitě něco najde.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Exterier, stavebni vyvoj:
Zamek Miroslav vznikl slozitejsim vyvojem z goticke tvrze,
oznacovane nekdy v pisemnych pramenech dokonce jako hrad. Pudorys
objektu je nepravidelny, s delsi osou ve smeru sever – jih (asi 60
metru, kratsi osa asi 30 m). Na vychode chrani zamek oblouk
obezdeneho prikopu sirky 8,5 – 14 m, ktery v nejuzsim miste
prekonava kamenny most. Ten vede ke kulisove barokni brane, ktera
nahradila sousedni branu renesancni. Nejstarsi dochovana brana,
majici podobu pozdne gotickeho portalu s vpadlinou po padacim
mostu, se nachazi v subtilni hranolove vezi o kousek jizneji. Za
vstupem je maly dvorek, jemuz dominuje mohutny, na zapade stojici
vezovity palac. Mirne kosodelnikovy petipatrovy donjon o rozmerech
15 × 20 m se zdmi 2 m silnymi byl zbudovan na mirne prevysene
skalce a jiste predstavuje nejstarsi objekt v arealu. Kresba Ch. Le
Roye z r. 1749 ukazuje, ze jeste v polovine 18. stoleti byl donjon
zakoncen Ochozem vysazenym na krakorcich, coz jeho nasledna barokni
prestavba odstranila. Na jihu prileha k donjonu intimni
trojuhelnikove nadvoricko, ktere je dostupne ze vstupniho dvorku.
Jeho prostor po obvodu vymezuji pozdne goticke budovy s nejvysim
patrem renesancnim. Z jizniho narozi techto budov vybiha velky
arkyr. Na severni strane k donjonu prileha a svou jizni stranou
soucasne castecne vymezuje vstupni dvorek lichobeznikovy renesancni
palac Valecskych z Mirova. Vstupuje se do nej pozoruhodnym
portalkem s obloukovou archivoltou reliefne dekorovanou postavami
dvou biricu, ktery lze datovat do doby krale Vladislava
Jagellonskeho.
Interier:
Interiery budov kolem jizniho nadvori jsou klenute, pozoruhodne
jsou predevsim slozite sklipkove klenby v jeho prizemi a v jiznim
arkyri. Interiery donjonu byly upraveny v dobe baroka.
Ostatní informace
Současný stav:
Zámek si dodnes zachoval prvky všech architektonických stylů, kterými prošel. Návštěvníci nově opraveného jihovýchodního křídla si teď konečně mohou prohlédnout opravdový architektonický skvost miroslavského zámku. Je jím gotická sklípková klenba,kterou nazýváme též hráňovou či diamantovou. Prohlídka zámku je navíc obohacena o zajímavé výstavy.Je to např. výstava architektonických modelů prof. Ing. arch. Zdeňka Fránka, výstava díla akad. sochaře Pavla Krbálka, Slovanská epopej coby velkoformátové puzzle a výstava Lego.Více se můžete dozvědět na našich stránkách www.miroslavskyzamek.cz.