Muzeum Vysočiny Jihlava – expozice Od renesance po průmyslovou revoluci (část 3 – 19. století)

Kam a jak jedeme?

V třetí a poslední části popisu expozice Od renesance po průmyslovou revoluci se zaměřím na 19. století.

Za čím jedeme?

V tomto období žilo v Jihlavě a blízkém okolí převážně německé obyvatelstvo. Hlavně na vesnici si udržovalo svoje zvyky a obyčeje. První dioráma představuje typickou selskou jizbu s malovaným nábytkem, nechybí nádoby a předměty denní potřeby. K vidění jsou také skřipky - unikátní hudební nástroj a kolovrátek. Figurína selky je ustrojená do jihlavského německého kroje.

Život německých obyvatel na jihlavském venkově dokumentují i další exponáty. Například model statku z roku 1874, loutky svatebčanů nebo montáž kopií novin z 2. poloviny 19. století.

Každodenní život v 19. století přibližují vitríny se šperky, drobnými platidly, zbraněmi, cínovými figurkami vojáčků připomínajícími bavorsko-francouzskou okupaci Jihlavy na přelomu let 1805 a 1806, události revolučního roku 1848 a okupaci města pruskou armádou v roce 1866.

Vitrína s modelem synagogy v měřítku 1:30 od pana Petra Labdušky připomíná život židů ve městě. Ve druhé polovině 19. století byl židům oficiálně povolený pobyt ve městě, už poněkolikáté. Dali o sobě vědět hned v roce 1858 založením židovského náboženského spolku. Následně v letech 1862 až 1863 si postavili v Benešově ulici synagogu v románsko-maurském stylu (vysvěcená byla 9. září 1863). Synagoga sloužila židům pouze ¾ století. Dne 30. března 1939 ji nacisté vypálili a zničili. Dnes po ní zůstalo pouze základové zdivo v parku Gustava Mahlera. Po dostavění synagogy si v roce 1869 židé založili svůj hřbitov.

Už student Svátek ve filmu „Marečku, podejte mi pero“ říká, že 19. století je stoletím páry. Na Jihlavsko přichází průmyslová revoluce malinko se zpožděním. Ve druhé polovině tohoto století vznikaly textilky ve Starých Horách, v Malém Beranově, v Heleníně i jinde. Rozvoj železnice pocítila Jihlava v roce 1871, kdy byla zprovozněná trať na Německý Brod (dnes Havlíčkův Brod) a v roce 1887, kdy se dalo cestovat do Veselí nad Lužnicí. Toto období doplňuje model sklářské hutě.

2. polovina 19. století se nesla ve znamení rozmachu společenského a kulturního života. Vznikaly různé spolky a zájmová sdružení. A nebylo jich Jihlavě málo, celkem 91. Oblibě se těšilo Městské divadlo a velký sál hotelu Ozap. Česká menšina se scházela v Besedě.

Poslední dioráma expozice nechá návštěvníky nehlédnout do měšťanského pokoje z poloviny 19. století s empírovými a klasicistními prvky. V pokoji dominují kachlová kamna, doplňuje je nábytek a užitné předměty. Obraz na zdi poukazuje na oblibu měšťanů ve výzdobě pokojů portréty.

A to je z prohlídky prostor vyčleněných pro 19. století a z celé expozice Od renesance po průmyslovou revoluci vše. O některých exponátech jsem nepsal. Jednak by díly článku byly dlouhé a nemuseli byste je dočíst do konce. A potom, ať vám také něco zůstane na prohlídku.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V 1. a 2. díle článku jsem se o stravovacích možnostech v centru Jihlavy zmíňoval. Ponejvíce jsme se stravovali v restauraci Bílý dům v Tolstého ulici. Byli jsme spokojení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Do třetice musím napsat, že expozice je pěkně udělaná a poučná. Během jedné a půl hodiny jsem se seznámil se základními historickými událostmi Jihlavy. Podtrhuji základními, protože historii má město velice bohatou a její poznání by si vyžádalo mnohem více času.

Škoda jen, že prospekty o muzeu mají (alespoň v době mé návštěvy měli) pouze v němčině a angličtině. České vydání bylo rozebrané.

Ostatní informace

Muzeum je otevřené denně mimo pondělí od 9.00 do 12.00 a od 12.30 do 17.00 hodin. Vstupenka umožňující prohlédnutí všech expozic a výstavy stojí 40 Kč. Děti nad 6 let, studenti a senioři platí polovinu. Děti do 6 let mají vstup zdarma.

Aktuální otevírací dobu muzea a výši vstupného zjistíte na:

http://muzeum.ji.cz/str.php?parent_id=38&&id=38&&lang=cz

http://muzeum.ji.cz/str.php?id=68&&parent_id=38&&lang=cz

O muzeu se více dočtete jeho stránkách: http://muzeum.ji.cz/