Na hrad Vlčtejn a do Nezvěstic.

Kam a jak jedeme?

Vlaková zastávka ve Zdemyslicích je začátkem našeho dnešního výletu. Máme namířeno na zříceninu hradu Vlčtejna, chceme se zastavit na Hrubé skále a dojít do Nezvěstic na nádraží. Vlčtejn patří mezi nejvýznamnější hrady Plzeňska. Poprvé je o něm zmínka v roce 1284, ale to, co vidíme dnes, je dílem Rožmberků, kteří hrad stavěli ve 14. století. Nejrušnějším obdobím procházel po obsazení husity v roce 1421, ty tehdy vedl Svojše ze Zahrádky. Husité měli hrad v moci až do roku 1446, i když se v tomto období vystřídalo několik držitelů. Výrazně se ale zapsal do dějin v roce 1451, kdy zde byla podepsána tak zvaná Vlčtejnská mírová smlouva. Tu zde uzavřeli husité na straně krále Jiřího z Poděbrad a katolická Jednota strakonická, ve které měli rozhodující slovo Rožmberkové. V roce 1611 zde pobýval Kryštof Harant z Polžic u svého tchána Jana Hradišťského z Hořovic. V 17. století je hrad již zříceninou a ve století 18. a 19. je dokonce rozebírán na okolní stavby. Snad jej zachránila romantická přestavba v roce 1822, i když na druhé straně se poněkud ztratil historický ráz. Hrubá skála se nachází asi 1 km severně od Vlčtejna. Jedná se o buližníkový hřeben, který v nejvyšších místech má až 8 metrů. Náš cíl, Nezvěstice, má nejcennější památku v kostele Všech svatých, najdeme tu i zbytky tvrze a zajímavý pomník padlým ve světové válce.

Za čím jedeme?

Od vlaku jdeme po modré, procházíme ves, poté následuje osada Chlumánky a po necelé půlhodince jsme ve Vlčtejně. Hrad je na vrcholu velké buližníkové skály a je obklopen listnatým lesem. Pod hradem je areál, ve kterém často vystupují hudební skupiny. Do hradu se vystupuje po železných schodech, brankou na SZ straně. Nejzachovalejší je jednopatrový hradní palác. Ten měl dvě velké místnosti, po kterých zbyly jen otvory pro stropní trámy. Najde se i malé gotické okno a k jihu je z dalšího okna výhled do okolí. U východní zdi jsou zbytky větší budovy a na západní straně stopy po cisterně. Hrad obklopovaly dva vysoké valy a příkopy. Nelze vynechat obejití hradu po pěšince a pozorovat horolezce. Pokračujeme k severu přibližně na 1 km vzdálenou Hrubou skálu. Je obklopena hustým remízkem a jeho průchod mezi trním a vysokými kopřivami není vůbec příjemný. Dostáváme se na hřeben a odměnou je výhled do všech světových stran. Na východě je pásmo Brd, jih si zabraly údolí Úslavy a pahorkatina v okolí Nepomuku, k západu je to mírně omezené a severu dominuje nedaleká Radyně. Odtud pokračujeme do Nezvěstic, které odtud již vidíme a konec cesty je na zdejším nádraží.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo a pití je dobré mít v batohu. Najíst se dá až v Nezvěsticích, kde bylo otevřeno několik hospod. S ubytováním zde také nebudou potíže.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Po celé cestě jsou nádherné výhledy do všech světových stran a nás okouzlili ty směrem k východu, na pohoří Brd. Samotný hrad je romantická zřícenina a skála pod ním má něco do sebe. Hrubá skála je ostrůvkem divočiny, rájem fauny i flóry. Krásná polní cesta bez asfaltu, s kvetoucími šípkovými růžemi patří k těm, kde je chůze požitkem. Kostel Všech svatých je včetně okolí vzorně udržovanou památkou. Jen snad ta armáda lidí, která má péči o památky v popisu práce by hradu mohla, s ohledem na jeho význam v našich dějinách, věnovat více pozornosti. Šokem byla rozměrná jistě černá skládka u Nezvěstic.

Ostatní informace

Hrad je volně přístupný na vlastní nebezpečí. Tabulka, která na to upozorňuje, je sotva čitelná.Trasa z Vlčtejna do Nezvěstic není značená, ale zabloudit nelze. Celá cesta je dlouhá asi 6 km a vše je na mapách KČT č. 32 Přešticko a č.35 Brdy – Třemšínsko.