Přes Vlčtejn na Hrubou skálu a do Nezvěstic.

Kam a jak jedeme?

Prohlídka hezké zříceniny hradu Vlčtejna je u konce a my přemýšlíme kam půjdeme dál. Skutečnost, že na sever od hradu je několik zajímavých skalních útvarů nám dává zelenou. Buližník (silicit) je neobyčejně tvrdá hornina s vysokou odolností vůči zvětrávání. Vše ostatní časem zmizelo, jen ony pověstné buližníkové suky nad krajinou zůstaly. A jsou více než kouzelné. A právě jeden z nich bude naším dalším zastavením. Na mapě si vybíráme skalní útvar Hrubá skála. Je přímo asi 1 km na sever od Vlčtejna, odkud vycházíme polní cestou mezi poli a loukami. Cestu lemují staré stromy, kvetoucí šípkové růže a rozkvétající chrpy při okraji pole. Na východ od cesty se zvedá dlouhý hřeben Brd a sever vyplňuje Hrad Radyně.

Za čím jedeme?

Před námi je nepropustný val křoví, kopřiv a dalších odolných rostlin. Tam někde uvnitř má být naše skála. Obcházíme kolem křoví dostatečně varováni trnkovými trny a přes metr vysokými kopřivami. Vypadá to, že se ke skále jen tak nedostaneme. Když to již vypadá na ústup, je pod mostem z kopřiv úzká, dosti vyšlapaná pěšinka, zřejmě tudy procházejí místní obyvatelé ze zvířecí říše. Přesto platíme vstupné v podobě popálení kopřivám a za jejich pásem se ocitáme v jiném světě. Z polorozpadlého krmelce je vidět, že sem lidská noha již někdy vkročila. Skála před námi vystoupila znenadání. Výšku odhadujeme kolem 8 m a tak je naděje, že bude výš než okolní stromy. Přicházíme do místa, kde dříve byl malý lom a o kousek dál je několik kamenných ploten, po kterých se dá vystoupit na hřeben. Z vrcholu skály se nám nabízí opět pohled na Brdy a k jihu vidíme stromy porostlý pahorek Vlčtejna. Dalšímu rozhledu brání stromy.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo a pití lze sehnat až v Nezvěsticích, kde je několik možností anebo jej mít na zádech v batohu. V okolních obcích je několik penzionů, kde se lze ubytovat.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Zdejší fauna je složena z druhů, které se dokáží rvát o místo na slunci. Svůj domov si ve stinných místech vydobyly trsy kapradin. Na skálách se usadily koberce mechů a lišejníky vytvářejí na kamenných plochách ornamenty v dosti velké barevné škále. Stromy tu nedorůstají do větších výšek a jejich kmeny jsou poznamenány rozpukanou kůrou. Kouzelné jsou květy šípkových růží a několik keříků žlutě kvetoucích kručinek. Několik odumřelých kmenů dodává místu nádech tajemnosti. Nikde kolem ani živáčka, ale je možné, že platí pravidlo, že před lidmi je lepší zůstat v úkrytu. Přesto je tu přímo božsky, ale vše někdy končí a tak je to i s návštěvou zcela zapomenuté Hrubé skály. Obcházíme skalní bloky a na západní straně se dostáváme jinou pěšinkou na pole.

Ostatní informace

Mezi poli jsou na dohled obce Chválenice , o kus dále Nezbavětice a nad nimi Hrad Radyně. V údolí Úslavy vidíme Nezvěstice a ty si vybíráme za konečnou dnešního výletu. Mapa KČT, kterou jsme dnes potřebovali, má č. 32 a jmenuje se Přešticko. Cestu je možné začít na vlakové zastávce ve Zdemyslicích, jít na zříceninu hradu Vlčtejna a pokračovat ke skalám. Kromě Hrubé skály je v okolí ještě několik zajímavých skalních útvarů. Celá cesta je dlouhá kolem 6 kilometrů.