Na kole napříč oborou Židlov
Při slově obora si leckdo představí oplocené území, do kterého je řadovému smrtelníkovi vstup zapovězen. Obora Židlov toto mínění vyvrací už tím, že ji protíná několik cyklostezek. Jako výchozí bod pro nasednutí na kolo jsem vybral vlakové nádraží Jestřebí (ležící v Provodíně). Na kole se však dá zvládnout celá cesta - měří sice téměř devadesát kilometrů, ale nemusíme překonávat žádné mimořádné převýšení. Hned před nádražím objevíme cyklotrasu s číslem 3045, která je zpočátku doprovázená modrou značkou. Shodou okolností pojedeme také podél obory, tato je však skutečně uzavřena. Po silnici objedeme Máchovo Jezero a Borný. Před Břehyní nás cyklostezka uvrhne do lesů. Nenechme se odradit kamenitou cestou, po několika stovkách metrů ji vystřídá kolu postačující asfalt. Mineme hájenku U Tří borovic a po Mariánské cestě dojedeme na rozcestí. Odbočíme doleva po cyklostezce s číslem 25. Pozor - na konci stoupání je opět křižovatka, ale někdo zde odtrhl značku. Pokud tedy skutečně chceme pokračovat za vytčeným cílem, odbočme Doprava (jinak skončíme na silnici z Hradčan do Doks). Zde už bychom zabloudit neměli. Po cestách různých kvalit dorazíme do Kuřivod. Tady se teprve seznámíme s naším hlavním cílem. Přejedeme hlavní silnici a stále věrni trase č. 25 vstoupíme do bývalého vojenského prostoru, jehož část o rozloze 3790 hektarů byla oplocena. Inzerována je přítomnost více než tisíce kusů kopytníků (jeleni, mufloni, srnci, daňci, prasata). A jak tam vstoupíme, ptáte se? Nikde žádná brána, stačí přejet rošt z trubek - důmyslné zařízení nám umožňuje vjezd, ale zabraňuje zvířatům s kopýtky prostor opustit. Kdo by čekal hluboké lesy, bude zklamán. Asi sedm kilometrů pojedeme lesostepí, kde z vysoké trávy vyčnívají janovce, břízky, hlohy a jiné nepříliš vysoké dřeviny. Od keře ke keři poletují strnadi, ťuhýci a nad tím vším krouží káně. Cestou lze spatřit i několik mohutných posedů - a nikde není řečeno, že je nelze zdolat. Pokud pojedeme stále rovně a nenecháme se zlákat k odbočení do Ploužnice či Mukařova (příště), oboru opustíme u potoka Zábrdky. Čeká nás mnoho dalších překvapení - především několik zapomenutých vesniček s postupně renovovanými roubenkami, mlýny či rybníčky. Občerstvit se můžeme v restauraci Na Pince, pokud se trefíme do otvírací doby (pondělí, čtvrtek zavřeno, ve všední dny od 18 hodin, o víkendu standard). Já se netrefil, ale pivo mi stejně natočili. Nádavkem si lze zakoupit malované pohledy dokumentující ráz zdejších obydlí. Na Pince zahneme doleva a přes Dolánky, Vlachové a Zábrdí dojedeme až na kraj Osečné. U prvních stavení objevíme červenou značku a cyklotrasu s číslem 3007. Pokud se jich budeme držet, projedeme pod Děvínem a skončíme v Novinách pod Ralskem. Zde červená zamíří k vrcholu Ralska a my si můžeme vybrat z řady variant. Ti hodně zmožení nechť se svezou do Mimoně a opustí cykloráj Ralsko vlakem. Ti odolnější mohou přejet hlavní silnici a do Lípy dojet přes Velký Grunov a Zákupy vlastními silami. (vlak, kolo cca 50 - 90 km)