Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Na kole
S mým kamarádem Honzou jsme vyrazili navštívit německé město Drážďany. Už dlouho jsem se do tohoto krásného města chystal, ale nějak to pořád nevycházelo. Nedávno jsem se zmínil právě před Honzou, že chci Drážďany navštívit a on se mi hned nabídl, že pojede se mnou, tím lépe.
Cestu jsme zvolili pouze vlakem a to na zvýhodněnou jízdenku Českých drah Labe- Elbe- cena za jednoho činila 200Kč a to na celý den, tam i zpět a přestupovat jsme mohli, kolikrát jsme potřebovali, samozřejmě jsme se ale museli držet té samé trati, v tomto případě mezi Lovosicemi a Drážďany.
Honza už přijel ve středu v podvečer, takže u mě doma přespal, abychom mohli už brzy ráno vyrazit. Z Velemína jsme chvíli po 05:15h následujícího dne 1.10.2015 vyrazili a to autem do Lovosic, kde jsem auto odstavil u obchodního domu Billa. Na železniční stanici jsme koupili jízdenku a vyrazili jsme vstříc poznání dalšího nepoznaného místa. Vlak jel na čas, jen při cestě jsme nabrali lehčí zpoždění, asi pět minut, ovšem i toto minizpoždění nám tentokrát nadělalo i s dalšími okolnostmi problémy, na přestup jsme měli asi čtyři minuty a při tom všem jsme ještě nemohli najít náš vlak, který už měl odjíždět. Naštěstí, i když na poslední chvíli jsme si všimli, že vlak do Bad Schandau stojí na opačném konci nástupiště, než jsme stáli my, takže jsme se rozeběhli, abychom jsme ho stihli, strojvedoucí nás naštěstí sledoval, takže na mě s Honzou i dalším cestujícím počkal.
Že jsou Drážďany bohaté na památky, je všeobecně známé, proto mě už dlouho lákaly, jako milovníka památek a když se mi nabídl i kamarád Honza, také velký turista, nic už nebránilo v tom, do tohoto krásného města vyrazit. Když jsme dorazili na hlavní nádraží- Dresden Hauptbanhof, začali jsme se rozhlížet po turistickém infocentru, které se tu dle mých informací mělo nacházet, to se i následně potvrdilo. Naděje, že by jsme zde pořídili propagační materiály v češtině nás rychle opustila, takže jsme vzali za vděk alespoň mapě města v němčině.
Obavy, že by jsme se ztratili, vzali rychle za své a to jsme ani mapu moc nepoužívali, stačilo se řídit věžemi různých památek, například stometrovou věží Nové radnice a jiných a došlo nám, že tam někde se bude nacházet historické centrum.
Nejdříve jsme prošli novější zástavbou, vypadalo to dle množství obchodů na obchodní centrum, a čím víc jsme se blížili historickému centru, tím víc přibývalo staré zástavby, některé domy vypadaly opravdu zajímavě. Jak jsme tak s Honzou procházeli starou zástavbou, došli k jednomu průchodu, odkud vpravo jsme se dostali do Stallhofu, čili po česky Stájového dvora- krásné místo, líbili se nám hlavně malby na stěnách a samotná architektura. Po prohlídce jsme se průchodem dostali na rozsáhlý prostor před mostem Augustusbrücke- Augustův most, zde nás zaujali dvě památky, nejprve katedrála Hofkirche, následně rozsáhlá malba na vnější zdi Stájového dvora, jedná se o tzv. jízdu wettinských pánů- Wettinové jsou starý saský šlechtický rod, jenž v Sasku vládl až do roku 1918.
S Honzou jsme stále netušili, kde přesně by se samotné centrum mělo nacházet, tak jsme se vypravili přes Augusstův most na druhou stranu Labe a hledali dál, ovšem čím dál jsme šli, tím nám bylo jasnější, že zde už toho historického moc nebude, a když jsme se otočili, uviděli jsme krásné panorama s historickými stavbami, takže bylo jasné, že to vše samo o sobě je historické centrum, otočili jsme se a vrátili se zpět. Přeci jenom jsme se do té mapy měli asi podívat vícekrát.
Zašli jsme se ještě podívat do Zwingeru, komplexu barokních budov, kde se nachází například obrazárna, či matematicko-fyzikální salón. Ovšem v době naší návštěvy byl Zwinger v rekonstrukci, jakožto i mnoho jiných památek ve městě a dokonce se tu něco i natáčelo. Ale i tak, toto místo na nás udělalo velký dojem.
Abych to více neprodlužoval, po delším pátrání jsme konečně našli to,co jsme hledali a to hlavní infocentrum, nacházející se na Neumarktplatz- asi nejznámějším náměstí v Drážďanech, zašli jsme tedy do infocentra nacházející se v obchodním domě, ovšem sehnat prospekty v češtině byl skoro nadlidský výkon, až když jsme se zeptali mladého muže, který byl k dispozici pro turisty, tak nám prospekty v češtině bez problémů vydal a ještě s námi prohodil česky pár slov, i když z německým přízvukem, ale i tak, snaha se cenní.
Po prohlídce samotného náměstí jsme se vydali podívat na věž asi nejznámější památky Drážďan, kostela Fraunenkirche, cena vstupného nás trochu zarazila- 8€, ale neodradila nás, protože jsme si dali za cíl vidět Drážďany také z výšky. A že ty výhledy stály za to, počasí nám přálo, obloha téměř vymetená, daleké výhledy, co víc si přát, nejlépe to ohodnotíte v samotné fotogalerii tohoto článku.
Že už jsme byli docela utahaní, tak jsme zašli na oběd, pak se ještě chvíli prošli a po jednom pivku na místním trhu konaném pro nás k neznámé příležitosti jsme pomalu zamířili zpět na hlavní nádraží, kde jsem musel pořídit jako správný bláznivý železniční fanda ,,několik“ snímků a videí vlaků. Honza zatím počkal v hale. Když jsem dofotil, počkali jsme oba na příjezd vlaku do Bad Schandau a s Bad Schandau jsme se přepravili zpět do Děčína a odtud rychlíkem směr Praha. Já jsem vystoupil již v Lovosicích, Honzu čekalo vystupování až v Kralupech, kde měl přestup na Kladno.
Snídani jsme si dali v jedné restauraci, ovšem nevybavuji si, jak se jmenuje a na mapě se mi jí nepodařilo vypátrat, asi nejspíš nový podnik. Dali jsme si zde koláč z příchutí pizza a kávu, pizza koláč stál asi 3,50€, káva asi 3€, účtenku jsme s této restaurace neuschovali, takže píši odhady cen.
Oběd jsme si dali v restauraci Alex v ulici Schloßstrase 7-9, objednali jsme si oba to samé a to řízek s hranolky za 8,70€ a Honza si dal navrch ještě malé pivo, jehož cena činila 2,60€.
Všeobecně se nám líbily památky, kterých se v Drážďanech nachází velké množství, ovšem takovou pomyslnou třešničkou na dortu jsou výhledy z věže kostela Frauenkirche, když počasí vyjde a jsou daleké výhledy, nemá to opravdu chybu.
Ceny jsem již postupně uvedl. Jinak návštěvu tohoto krásného města určitě všem doporučuji, Drážďany jsou opravdu krásné a pro milovníka památek jsou učiněným památkovým rájem.