Na Peterák a radar v Brdech

Chci vás pozvat do Středních Brd na méně frekventovaná místa, která však nabízejí nádherné výhledy a požitek z půvabné horské KRAJINY. Navštívíme vrch Peterák (813m) a funkční meteorologický radar na druhé nejvyšší hoře Brd a Středočeského kraje, Praze (862m). Výlet můžeme absolvovat pěšky, na kole a v zimě také na běžkách (zpravidla tu bývají dobré sněhové podmínky).

Vyrazíme z osady Nepomuk u Rožmitálu (690m), kde můžeme zanechat své přibližovalo na parkovišti. Je tu také bufet, v zimě přizpůsobený potřebám běžkařů. Po cyklostezce č.2273 vyrazíme na západ 2,3km nejdříve po rovině a pak mírným stoupáním až na křižovatku u lomu pod Červeným vrchem (711m). Tady se k nám zleva připojí cyklostezka č.2274 z Bukové u Rožmitálu p.T. Najdeme tu také pomník partyzánům. My budeme pokračovat dál mírným stoupáním ještě 400m na další křižovatku, kde se cyklostezka 2273 prudce stáčí vlevo. Tady ji opustíme a pokračujeme rovně, nyní trochu z kopce dolů po lesní silnici ještě 1,4km na další křižovatku (691m), kde se les rozestoupí a před námi se otevře výhled na známé Padrťské pláně. Tentokrát se na ně ale nevydáme, odbočíme vpravo a po dalších 160m dojdeme na další křižovatku, odkud úzká lesní silnička zahýbá doprava vzhůru. Rozloučíme se s pláněmi a opět lesem vystoupíme po této silničce (necelé 2 km) do sedla Na Rovinách (778m). Tady až do 70.let min.stol. stávala půvabná roubená hájovna, jejíž stavba byla přenesena právě do onoho Nepomuku, z něhož jsme vyrazili. Nyní tu najdeme jen jakousi stodolu, Boží muka, možná si všimneme zarostlých základů hájovny (sklepení je zřejmě častěji využíváno nocležníky). Určitě však nepřehlédneme velmi zajímavě řešené roubené seníky. V sedle je křižovatka hned čtyř cest. My se vydáme tou vlevo, přímo na západ velmi mírným stoupáním ještě 350m. Tady vede vlevo lesní průsek – a jím pěšina, na kterou odbočíme a budeme lehce stoupat dalších 300m až na vrchol Peteráku (813m). Oznámí nám to cedulka na stromě, nízká kamenná mohylka skrývající trigonometrický bod, ozdobená slepým a zrezivělým dělostřeleckým granátem (pokud jej mezitím někdo neodnesl). Peteráku místní také často říkají Paterák. Hned pár metrů od vrcholu se les rozestupuje a přes svažující se mýtinu se nám otevírá kouzelný pohled na nemalou část Brd směrem k městečku Strašice a pásmu Bílé skály (také Bambule, 659m) nad ním. Blíže před námi vidíme vrch Kočka (789m), známý raritním nálezem zkameněliny nemořského původu Kodymirus vagans. Vpravo za Kočkou pak můžeme spatřit horu Kamenná (735m), která sklání své SV svahy do asi nejkrásnějšího brdského údolí (Třítrubeckého). Na protější straně údolí pak můžeme vidět svahy Vrchů (716m) nad loveckým zámečkem Tři trubky a mohutný masív Koruny (831m). Ve výhledu na Padrťské pláně nám však brání zalesněný hřbet mezi Peterákem a Kočkou. Když jsme se dosyta pokochali vyhlídkou, vrátíme se stejnou cestou zpět do sedla Na Rovinách.

Tady pak budeme pokračovat podle zarostlých základů bývalé hájovny rovně přímo na jih, projdeme kolem nefunkční zarostlé studny (vlevo od cesty) a záhy začneme stoupat na vrchol Praha (862m). Od sedla je to sem 1,5km. V blízkosti vrcholu stojí 60m vysoká betonová věž meteoradaru ČHMÚ, jedna ze dvou v naší republice (ta druhá je na kopci Skalky v Drahanské vrchovině), bohužel vstup pro veřejnost není možný. Z výšky 922m by byl jistě fantastický rozhled. My si to ale můžeme vynahradit. Pokud se lesním průsekem vydáme od budov radaru asi 300m zhruba jižním směrem, dojdeme na místo, kde se terén v kamenném moři prudce svažuje. Zde, na tzv. Čákově vyhlídce najdeme i desku s vyznačeným panoramatickým výhledem a vrcholovou knihu. Naskytnou se nám tu nejen pohledy do Rožmitálské kotliny a na horu Třemšín (826m), ale shlédneme prakticky celé pásmo Šumavy a Novohradských hor. Při obzvlášť dobré viditelnosti (hlavně v zimě) jsou prý odtud vidět i Alpy. Z vyhlídky se vrátíme zpět k vrcholu.

Radar na hoře Praha není prvním. Již za II. světové války zde vybudovali nacisté vlastní naváděcí radarové zařízení tzv. Pegasus Y (stanice goniometrických zaměřovačů Luftwaffe). Zřízení sice částečně Němci poškodili, ale přesto jej po válce převzala a nějakou dobu spravovala naše armáda. Následně zde byly postupně provozovány různé radiostanice pro vojenské využití. Současná radarová věž pak vyrostla v letech 1999-2000.

My se vydáme od věže po hřebenové cestě dále na východ ještě 1,3km mírným klesáním až na křižovatku cest U sv.Jana (825m). Tady uhneme vpravo a zahájíme poměrně prudký sestup po serpentinovitě cestě zpět do Nepomuku (1,2km). Na poslední úsek klesání se s námi po 800m spojí i cyklostezka č.8190 z Lázu.

Celá cesta je dlouhá 12,5 km a doporučuji ji absolvovat raději o víkendu.

Hluboké brdské lesy, nezapomenutelné výhledy z Peteráku, meteoradar na Praze a "Čákova vyhlídka".

V Nepomuku je fungující bufet a také restaurace (s poněkud roztodivnou otevírací dobou). Na cestě musíme použít vlastní zásoby.

Ubytovat se je možné v Rožmitále p.T., ve Věšíně (penz.Jaro), v Lázu (penz.Kunz) nebo ve vzdálenější Příbrami (hotely a penziony).

Romantické lesy a horská příroda v nejvyšších partiích Brd a vyhlídky. Škoda, že nelze vystoupit na věž meteoradaru.

Část cesy vede nezpřístupněnou částí VVP Brdy/Jince. Pohyb pěších, cyklistů a běžkařů je úřady zejména o víkendech víceméně tolerován.

Trasu výletu doporučuji "konzultovat" důkladně s mapou Brd, kterou v září 2011 vydala Geodézie On Line, s.r.o. v měřítku 1:25.000(!), která zobrazuje jak území současného vojenského újezdu, tak i Třemšínské Brdy. Vřele doporučuji!!