Na sněžnicích: Vsetínské vrchy

Tipy na výlet • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Za sportem

Kam a jak jedeme?

Celá výprava byla skvělá i když ke zdaru ji pomohla souhra šťastných náhod. Hned start ve Vsetíně něco signalizoval . Podařilo se nám cestou na vlakové nádraží projet dvakrát město, než jsme si na kruhovém objezdu vybrali tu pravou cestu k vlaku. Původně jsme měli dojet do Karolinky a vydat se po žluté na hřeben, na Čarták. Nám se ale povedlo vystoupit už ve stanici Karolinka-zastávka. Chvíli jsme hledali rozcestník a v tom jsme si všimli poznámky zastávka za jménem stanice. No nic, vytáhli jsme mapu, trochu se zorientovali a vydali se přes potok do hory.

Za čím jedeme?

Na hřeben jsme tedy šlapali po místní cestě. Po nějaké době už se nám zdálo dost sněhu na to, abychom vyndali sněžnice. Spojili jsme přestávku s občerstvením na verandě lovecké chaty-luxusní. A v té chvíli začalo hustě chumelit. My si pod střechou dáváme teplý čaj a obložené chleby a kolem padají obrovské vločky. Nasadili jsme všechny čepice, rukavice, sněžnice a začali stoupat do kopce. Cesta se klikatila proti proudu potoka stále k hřebeni až jsme narazili na běžkařskou stopu a ta nás dovedla přímo k modré turistické značce. Zatím jsme měli celou zasněženou cestu pro sebe. Teď jsme se museli o tu trochu sněhu dělit s běžkaři, a ještě přestalo sněžit. Naštěstí ten den dalších nadšenců po lese mnoho neběhalo, takže jsme si nezavazeli a do jejich stopy poctivě nestoupali.

Potom už se dalo pokračovat v naplánovaném směru. Lidí jsme moc nepotkávali, a když přece, vyprávěli barvitě o větru na hřebeni. Je pravda, že tou dobou různě po republice nějaká ta vichřice putovala. Ale zatím to nevypadalo hrozivě. Sněhu by pravda mohlo být víc, protože některé terénní nerovnosti komplikovaly na sněžnicích chůzi. Díky ranní improvizaci míjíme Tanečnici a na červenou hřebenovku se napojujeme na rozcestí Pod Vsackou Tanečnicí. Tady pokračujeme už příjemně zvlněnou trasu přes Beskyd a Lušovku…

Na Ptáčnici dorážíme za šera a posledních pár metrů na Vsacký Cáb chatu jdeme už za tmy. Ranní zkrácení trasy se nám teď v dobrém vrací.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

O chatě Vsacký Cáb se mi toho nepodařilo moc objevit. Všude se opakuje informace, že chata byla postavená v letech 1927-1928 a později několikrát přestavována. Poslední rekonstrukce byla asi v roce 2008 za pomoci dotací EU v rámci reg. operačního programu. Jedinou zajímavou informací je, že v 50. letech byl na krátký čas provozovatelem Vzlet Zlín, který sdružoval horské hotely. No, kdo si dnes na takový podnik vzpomene. Protože bylo v chatě náramně dobře, příjemná obsluha a luxusní pokoje, přidávám ještě odkaz na pár fotek na jiných stránkách

http://www.beskydy.cz/content/galerie_alone.aspx?galerieid=139&clanekid=5122

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Protože mě zajímá historie horských chat v Beskydech a na Valašsku, uvítám nějaké informace z minulosti chaty Vsacký Cáb. Překvapio mne jak málo se dalo o ní najít, i když má přes 80 let.

Ostatní informace

My ráno do růžova vyspaní opět nasazujeme sněžnice a už po tenké vrstvě sněhového poprašku pokračujeme zpět do Vsetína k autu. Protože jsme parkovali u vlakového nádraží, dá se celá akce dobře podniknou i bezauta jen pomocí Českých drah.