Na Soběslava do Soběslavi

Kam a jak jedeme?

Připomínat známý fakt, že jsou jižní Čechy krásnou a turisticky nesmírně atraktivní lokalitou, by jistě bylo jen oním nošením nočních ptáků do hlavního města Řecka. Platí to zde snad opravdu vždy a všude … a navíc je více než potěšitelné, že tato lokalita nabízí ty pravé hody i milovníkům gotické architektury. Všemožných staveb v nejkrásnějším a nejdokonalejším slohu se zde totiž zachovalo v míře takřka nevídané …

Zanechme však všech těch nej i jiných superlativů a vydejme se společně do sedmitisícového města Soběslav, které je součástí okresu Tábor. Města sice nevelkého (v podstatě jeden čínský panelák), ale plného památek, muzeí i možností sportovního vyžití. Navíc města skvěle dostupného snad všemi existujícími dopravními prostředky. Kromě dálnice, železničního koridoru a řeky Lužnice zde dokonce nechybí ani malé letiště.  

Za čím jedeme?

Do Soběslavi se, celkem pochopitelně, jezdí hlavně za těmi pamětihodnostmi, kterým vévodí památky sakrální. Ty ovšem mohou sloužit také jako rozhledny, což jistě potěší i turisty, kteří kostely zase až tak moc nemusí. Celkově je ale zdejší nabídka opravdu „v plné paletě barev“. Dokonce i šikmou věž tady mají.

Na první pohled každého jistě zaujme monumentální děkanský kostel sv. Petra a Pavla nacházející se na centrálním náměstí Republiky. Ten byl založen někdy okolo roku 1280, o století později byl rozšířen a z přelomu 15. a 16. století pochází jeho sklípková klenba. Tento svatostánek je síňovým dvojlodním a jeho hranolová věž dosahuje výšky 68 metrů. Právě díky ní můžeme na město i jeho okolí pohlédnout z ptačí perspektivy.

Pozoruhodný je jistě také gotický kostel sv. Víta, který byl založen okolo roku 1380. Jedná se o další síňové dvojlodí s nádhernou klenbou nesenou dvěma štíhlými sloupy. Kostel byl svého času využíván také jako bytový dům a jeho současná podoba je výsledkem nákladné rekonstrukce z let 1936 až 1938. Je považován za jednu z nejcennějších ukázek české gotiky z doby vlády krále Václava IV.

Opomenout bychom jistě neměli ani bývalý hřbitovní kostel sv. Marka. Tato zajímavá, raně barokní stavba s venkovní kamennou kazatelnou vznikla v roce 1650 a slouží již světským účelům (umělecká galerie, koncertní a obřadní síň). A nedaleko odsud najdeme také kostel evangelický.

Světské památky zastupuje zejména Soběslavský hrad založený ve 13. století. Na konci 14. století pak byl Rožmberky rozšířen. Zajímavostí středověkého hradu je okrouhlá věž Hláska se sklepením, ve kterém byl v roce 1394 vězněn český král Václav IV. Hrad byl opuštěn po husitských válkách, na počátku 18. století se z něj stal pivovar a později sýpka. Po unikátní přestavbě (arch. Jaromír Kročák) se z hradu stal moderní multifunkční komplex 21. století. Sídlí zde mj. kulturní dům, moderní veřejná knihovna, umělecká galerie i příjemná restaurace (vyzkoušeno).

S hradem souvisí hradby, které však najdeme nejen zde, ale fragmentově i v dalších částech města, např. v blízkosti obloukového mostu přes Černovický potok.

Skutečným centrem tohoto krásného a fotogenického města i dnes zůstává nedávno zrekonstruované náměstí Republiky, které se dochovalo v původním středověkém půdorysu. Přímo na něm nebo v jeho nejbližším okolí se nacházejí nejvýznamnější památky města. Střed náměstí i v současnosti zdobí stará kamenná kašna se sochou sv. Floriana z roku 1724 a o deset let starší mariánský sloup, z jehož vrcholu září pozlacená socha Matky Boží.

Na náměstí najdeme rovněž budovu Staré radnice pocházející z konce 15. století, ve které dnes sídlí mj. informační centrum, nebo renesanční štítový Smrřkův dům z roku 1565, do kterého bylo umístěno národopisné muzeum s expozicí Soběslavských blat. V sousední ulici Petra Voka najdeme tzv. Rožmberský dům, což je renesanční, barokně upravená, budova z konce 15. století, ve které pro změnu sídlí přírodopisné muzeum s expozicí věnovanou Rožmberkům.

V těsné blízkosti města najdeme lesní komplex Svákov, jehož součástí je nejen dřevěná rozhledna a zbytky raně středověkého hradiště, které nahradilo sídlo z doby halštatské, ale také poutní kaple Bolestné Panny Marie se studánkou a křížovou cestou.

No a kdo by zatoužil po jiných aktivitách, než je návštěva historických památek, nebo po trošce té relaxace, může navštívit například park Zadražilka, PP Nový rybník s plovoucími ostrůvky či městské koupaliště. Těm sportovně laděným se nabízí i fotbalový stadion nebo zimní stadion s tenisovou halou.

Ti, kteří budou mít čas, chuť a dopravní možnosti, by neměli vynechat ani blízké okolí Soběslavi. Nabízí se např. zámek Brandlín (bývalá renesanční tvrz dnes slouží jako soukromé „dvojmuzeum“ bývalého automobilového závodníka Petra Vojáčka se skvělou hospodou), zámek Myslkovice, soukromý minipivovar Transformátor v obci Hlavatce, rozhlednu Čermákův vrch nebo domy ve stylu selského baroka na Blatech. A je tady toho k vidění, samozřejmě, ještě mnohem a mnohem více …

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytováni jsme sice v Soběslavi nebyli, ale možnosti zde jsou. S nabídkou stravování a občerstvení v podobě tekutin jsme však byli nadmíru spokojeni

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Soběslav je krásné město nabízející – jak již bylo výše uvedeneo – až neuvěřitelné množství zajímavých památek, včetně těch gotických. Bonusem byla půvabná a vědomostmi nabitá průvodkyně z místního informačního centra a také mladí parkouristi u městských hradeb. Do Soběslavi jsme se nadstandardně těšili a byli jsme nadstandardně spokojeni. Navíc se nám – zcela neplánovaně – povedlo Soběslav opravdu navštívit v den, kdy toto jméno vévodilo kalendáři v rubrice „svátek dnes slaví“ …

Nelíbilo: Snad jen nedostatek času.

Ostatní informace

Kromě zdejších muzeí a galerií byl zpoplatněn jen výstup na vyhlídkovou kostelní věž. Vzhledem k tomu, že jsme Soběslav navštívili o prázdninách, byli jsme překvapeni minimálním počtem turistů. Pro samotné město se zřejmě jedná o záležitost, která moc nepotěší, ale my bychom to klidně mohli zařadit i do „rubriky Líblio“.