Naučná stezka Vejrovského zemanství

Kam a jak jedeme?

Naučná stezka Vejrovského zemanství

Naučná stezka Vejrovského zemanství to je nádherná trasa kolem obce Branic s mnoha zastaveními, kde se poutník dozví mnoho z historie, nadnesené legrační povídání, informace o skutečném zvířecím i ptačím osazenstvu lesů a další věci o které se sám připraví každý, kdo se na tuto trasu nevypraví. Den 2. říjen byl tím dnem, kdy na pochodu mezi dvěma kraji Západočeským a Jihočeským, bylo rozhodnuto o termínu 23. října a tímto dnem jsme se v 9.hodin odpíchli od Branické hospůdky podle atypické mapky na shora uvedenou naučnou stezku. A podle této mapky jsme se také celkem dobře dostali až na konec rybníku Ostrov. Mapka nám ale přikazovala odbočit vlevo, až se dostaneme k lesu Ozvěna. Nějak se nám na chvilku zatoulalo značení stezky, ale nakonec právě díky oné mapce jsme se k lesu dostali. Měli jsme možnost si prohlédnout důmyslné zařízení pro odchyt divokých prasat a také zkusit zda les Ozvěna má odpovídající název. A měl, protože dostatečná šířka louky byla to pravé. Přes les se nám podařilo proniknout až ke křižovatce polní cesty z obce Rukáveč a silnice Branice – Květov. Křižovatka nese podle autorů naučné stezky krásný název Athosova. Přes křižovatku nás polní cesta zavedla k lesu, kde kdysi stála rozhledna na vrchu Obora. O historii rozhledny v jednom ze zastavení. Po cestě krásně zabarveným podzimním lesem jsme se dostali k lesní křižovatce cest k Hubertu a na Skalku. Na této křivatce je další zastavení s popisem Švejkovy anabáze ke svému regimentu s příchutí pěkného humoru. Po dalším kilometru nás uvítala bývalá hájovna Skalka. Ještě před hájovnou se můžeme v dalším zastavení seznámit s osudem utečence před nacisty Miloše Blažka. Jeho osud je také popsán v knize Přežil jsem v Moravcově pekle. Odtud k dalšímu zastavení, kde nám velmi vtipným stylem byla přiblížena další zábava zemanů z Vejrova a to volské závody a soutěž mezi Vejrovskými a opaty premonstrátského kláštera v Milevsku tzv. kýblovaná. Přešli jsme železniční trať a po malém stoupání lesní cestou se blížili k samotě Jižiny. V krásné klidné krajině u lesa posazená tři stavení nám znovu připomněla kolik krásy je kolem nás. Cesta kolem lesa nás zavedla k obci Stehlovice. Dále jsme měli putovat další dva kilometry k obci Veselíčko a zpět do Branic. Vzhledem k tomu, že jsme si tuto stezku v klidu beze spěchu prožili a „zeman“ Pavel Zeman na nás čekal u muzea Vejrovského prohledária o trochu jsme museli cestu zkrátit. Ale to co nás čekalo v muzeu určitě stálo za zkrácení. Dozvěděli jsme se mnoho a prohlédli si velké množství různých zlomků vykopávek z ostrova ve středu rybníku Ostrov, starých věcí našich babiček, prababiček a docela mnohé našich praprapředků. Vejrovské prohledárium v Branicích rozhodně stojí za návštěvu a naučná stezka za krásnou procházku s humorem. Velmi pěkně je také napsaná kniha Pověsti vejrovského zemanství od Pavla a Zuzany Zemanových. Každý kdo navštíví muzeum si ji může přímu v muzeu zakoupit. Je prostě vynikající.Kontakt pro návštěvu muzea je vejrov@seznam.cz Kdo se rozhodne pro tuto návštěvu bude nadšen. Velké poděkování za vtip, humor i hisrorii, které nám dávají nadšenci z Branic. TK BLAMIŠ.

Za čím jedeme?

Za krásami přírody kolem obce Branice, vtipnými zastaveními na Naučné stezce, historií Vejrovského zemanství.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Celé putování nám sloužily vlastní zásoby a na konci jsme si opekli buřtíky u naší kamarádky ve Veselíčku.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Naučné a některé velmi vtipné upoutávky na jednotilivých zastaveních naučné stezky, krásné muzeum Vejrovského zemanství v Branicích a nádherná podzimní příroda.

Ostatní informace

Vstupné do muzea Vejrovského zemanství je dobrovolné s možností zápisu do návštěvní knihy.